(16.20 hodin)
Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Variantní vedení tras je věc, bez které se pravděpodobně ani v budoucnu neobejdeme, byť ten základní komunikační systém už se vyjasňuje. Nedaleko Prahy dálnice D3 ještě zdaleka není rozhodnuta. Hejtmani to podepisovali, např. dnes tam nebyl hejtman Středočeského kraje, u toho prohlášení, ale máme podepsané memorandum jak s panem primátorem Bémem, tak také s panem hejtmanem Bendlem o vedení dálnice D3. Přesto do územního plánu ještě nebyla zakotvena. To je věc, která nás významně brzdí. Podobně nebyla do územního plánu zakotvena rychlostní komunikace 35 na území Pardubického kraje. To je věc, která nás významně brzdí. Proto stavíme z obou dvou konců a proto byl založen vládní výbor, aby se ty problémy vyjasnily a aby byla vybrána nejlepší varianta, která bude únosná pro Ministerstvo dopravy a která bude spojovat západní a východní část naší země a bude zároveň obsluhovat Pardubický kraj.
Já jsem panu hejtmanu Rabasovi, ještě než projednávali koncept územního plánu nabídl, že z České Třebové můžeme jako součást celé komunikace plánovat přiváděč, který by nahradil obchvat České Třebové. Bylo by to, a jsem o tom stále přesvědčen, pro obyvatele České Třebové daleko lepší řešení. Tehdy jsme se na tom v Praze dohodli. A když se vrátil do Pardubic, tak se asi nedohodli na zastupitelstvu, takže tento záměr podepsat memorandum opustil. Já jsem stále připraven jednat, protože chci, aby tato silnice postavena byla, ale chci také, aby byla bez dopravních závad, aby byla na 120kilometrovou rychlost v celém kontinuálním úseku a aby byla také co nejlevnější. Protože peníze budou limitující faktor. Pokud budeme stavět samé tunely v údolí Tiché Orlice, a ještě dopravně závadné, tak to není cesta.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci i ministrovi a vlastně mohu v této chvíli ukončit celý blok interpelací poslanců na členy vlády. Pravděpodobně to učiním i tak, že předám nyní řízení paní místopředsedkyni Jitce Kupčové.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat, a to bodem odpovědi členů vlády na písemné interpelace.
226.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad jednání 48. schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nejsou spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Upozorňuji všechny poslance na ustanovení §112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.
Nyní přistoupíme k projednávání těchto odpovědí na písemné interpelace.
Ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda odpověděl na interpelaci poslance Karla Vymětala ve věci vyjadřování ve vztahu ke Kubě. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 143. Otevírám rozpravu a zřejmě jako první se do ní hlásí pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tisk jste dostali. Dovolím si zrekapitulovat některé věci, proč jsem požádal předsedu Poslanecké sněmovny, aby tato kauza byla předložena k projednání celé Sněmovně. Rozdělil bych to na dvě části. Ta první část se týká formální stránky věci a ta druhá část se týká merita.
Takže pro připomenutí bych sdělil, že jsem na 45. schůzi dne 16. června letošního roku ústně interpeloval pana ministra zahraničních věcí. Nebudu říkat v jaké věci, to je ta druhá část, o které bych chtěl hovořit. Pan ministr byl řádně omluven z tohoto jednání, takže nezbylo nic jiného, než aby pan ministr do 30 dnů na moji ústní interpelaci odpověděl. Čekal jsem na odpověď pana ministra, ale nedočkal jsem se. Proto jsem se obrátil na pana ministra s písemnou interpelací, na kterou pan ministr v termínu odpověděl.
V této formální části, o které bych chtěl hovořit, došlo k jedné věci. Já jsem totiž od pana ministra odpověď na ústní interpelaci sice nedostal, leč dostal jsem v termínu dopis nebo list, který máte v příloze, má hlavičku ministra zahraničních věcí České republiky a na konci je napsáno s pozdravem "v. z." a nějaký hieroglyf. To jsem odmítl přijmout jako odpověď na svoji ústní interpelaci a to jsem také namítal ve své písemné interpelaci a tázal jsem se pana ministra, jak je možné, že nedodržuje článek 53 odst. 2 Ústavy České republiky a § 111 odst. 7 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Pro informaci nás všech, i když je to jistě známé, bych připomněl, že Ústava České republiky v článku 53 odst. 1 říká, že každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech její působnosti. Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do 30 dnů ode dne jejího podání. Ani už zde nebudu číst jednací řád.
Já jsem namítl ve své písemné interpelaci, že pan ministr mi neodpověděl, a pan ministr mi v odpovědi na písemnou interpelaci sdělil, že se nedomnívá, že by nedodržoval uvedené články a paragrafy ústavy a zákona o jednacím řádu, protože jsem odpověď dostal ve lhůtě 30 dnů. Říká: Nelze přitom argumentovat tím, že jsem obdržel nějaký dopis, neboť skutečnost, že se jedná právě o odpověď na moji interpelaci, byla v textu explicitně zmíněna. A dále zdůvodňuje, že v době odesílání odpovědi byl služebně mimo území České republiky a že odpověď je podepsána, a to se dovídám poprvé, prvním náměstkem ministra zahraničních věcí dr. Janem Vinklerem, který v té době pana ministra plně zastupoval, včetně účasti na jednání vlády.
Já s takovýmto výkladem, dámy a pánové, v žádném případě nemohu souhlasit a doufám, že nemůžete souhlasit ani vy. Protože my poslanci máme právo interpelovat člena vlády, nikoho jiného. My nemůžeme interpelovat náměstka. Pan náměstek Ing. dr. Vinkler, jak zde píše pan ministr, ho zastupoval po dobu jeho nepřítomnosti, ale samozřejmě bez práva hlasování. Prostě náměstek ministra není členem vlády, a proto tady dnes nesedí náměstek ministra, ale pan ministr. On jediný je členem vlády za Ministerstvo zahraničních věcí. Takže nelze přijmout takovýto argument, že ho zastupoval ve všech věcech. Kdybychom přistoupili na takovýto výklad, tak, dámy a pánové, mohli bychom se dočkat toho, že nám na naše interpelace budou odpovídat vrátní jednotlivých ministerstev, protože pro tu odpověď budou plně pověřeni panem ministrem. Myslím si, že to prostě nelze připustit. Na interpelaci na člena vlády musí odpovědět člen vlády a nikdo jiný.
Je mi líto, pane ministře, ale takovéto vysvětlení já odmítám. Je mi to líto, ale jste doktor práv a snad pane bože není možné, abyste takto vykládal ústavu a jednací řád.
Pokud jde o termín, nemohu přijmout ani argument, že byl pan ministr služebně mimo, a proto to podepsal náměstek. Nezlobte se, kdybyste byl přítomen při ústních interpelacích, tak jste mi odpověděl hned. Říká se, že máte odpovědět do 30 dnů. Neříkejte, že jste 30 dnů byl služebně mimo. Vy jste mi mohl odpovědět za tři dny, za pět dnů, za dvacet dnů, za třicet dnů.
***