(15.30 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní ministryni. Prosím pana poslance.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, dovolte mi ještě jednu poznámku. Ministerstvo informatiky si může vlastní interní vyhláškou nebo nařízením stanovit, že pro zakázky již nad jeden milion korun bude dělat klasické výběrové řízení. Dělají to tak například kraje, aby zprůhlednily své zakázky.
A ještě mi dovolte jednu doplňující otázku. Kdo na Ministerstvu informatiky rozhoduje o výběru firem, které jsou osloveny, do jednacího řízení bez uveřejnění? Stačí mi jednoduchá odpověď. Předpokládám, že to určitě nejste vy. Stačí mi to jméno. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněla otázka. Prosím.
Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Jistě je možné interním předpisem stanovit nějaké parametry. Na druhou stranu se domnívám, že zákon o zadávání veřejných zakázek ví, proč má stanovenou hranici 2 mil. Kč pro parametry veřejných zakázek podle tohoto systému. Kdyby snad zákonodárce uvažoval, že by bylo vhodnější, kdyby limit byl 1 mil. Kč, tak by Poslanecká sněmovna ten limit stanovila takto. Kromě toho veřejné zakázky, které jsou zadávány podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a procedura s nimi spojená kladou i větší nároky například na právní služby. Občas bývá obtížné prokázat, že tyto náklady byly řádně vynaloženy.
Co se týče toho, kdo rozhoduje o jednacím řízení bez uveřejnění, samozřejmě žádná taková osoba na Ministerstvu informatiky není. Jednací řízení bez uveřejnění bylo použito ve dvou případech. Jeden případ byla kampaň na portál veřejné správy, kdy jednací řízení bez uveřejnění následovalo po veřejné soutěži o návrh, kdy s vítězem veřejné soutěže o návrh bylo pokračováno jednacím řízením bez uveřejnění, tak jak zákon umožňuje. Druhý příklad byl výzkum informační gramotnosti, kdy jednací řízení bez uveřejnění bylo zahájeno se všemi uchazeči, kteří se ucházeli o zakázku ve veřejné obchodní soutěži, protože všechny jejich zakázky obsahovaly formální nedostatky, to znamená, že bylo zahájeno jednání se všemi těmito uchazeči. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To bude asi vše k této interpelaci, takže ji můžeme ukončit. Další je interpelace paní poslankyně Lucie Talmanové. Je to interpelace na ministra Zdeňka Škromacha ve věci očkování proti chřipce. Možná ptačí? Ne. Máte slovo.
Poslankyně Lucie Talmanová: Děkuji. Vážený pane předsedo, nebude to chřipka ptačí, bude to naše obyčejná středoevropská, leč v těchto dnech o to aktuálnější chřipka.
Vážený pane ministře zdravotnictví, očkovací látku proti chřipce pro přesně stanovené skupiny obyvatel dosud hradil státní rozpočet prostřednictvím orgánů ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví nyní rozhodlo přesunout ekonomickou zátěž očkování mimo jiné všech osob starších 65 let na zdravotní pojišťovny. Jedná se odhadem o 300 milionů. Zákon o veřejném zdravotním pojištění však jednoznačně stanoví, které očkovací látky hradí zdravotní pojišťovny. Jsou to očkovací látky proti vzteklině, tetanu, tuberkulóze a jiné bakteriální vakcíny. Vaše ministerstvo zřejmě došlo k závěru, že chřipka je bakteriálním, nikoliv virovým onemocněním, a rozhodlo, že na základě příkazu Ministerstva zdravotnictví budou zdravotní pojišťovny hradit "bakteriální" vakcínu proti chřipce.
Vážený pane ministře zdravotnictví, chřipka je virové onemocnění. Ačkoliv je virový původ chřipky vědecky prokázán, Ministerstvo zdravotnictví zařadilo její očkování do kategorie jiných bakteriálních očkovacích látek.
Ptám se vás tedy, kdo bude hradit očkování proti chřipce. Jestli se domníváte, že vaše ministerstvo buď porušilo zákon, anebo trváte na tom, že původ chřipky je bakteriální, v tom případě byste mohli aspirovat na Nobelovu cenu za zdravotnictví v roce 2005 za absolutně unikátní objev. Takže kdo prosím podle vás v případě, že jste zákon porušili, bude očkování proti chřipce hradit? Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra Zdeňka Škromacha za resort zdravotnictví. Ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jsem rád, že paní poslankyně mi nedala ani prvních sto dnů, natož prvních sto hodin, a hned do mne začala "bušit". Dobře, snažil jsem se připravit v rámci informací, které tento první den v této ministerské funkci mám.
Očkování proti chřipce, které je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění u osob starších 65 let a u osob mladších 65 let, pokud trpí závažným chronickým farmakologicky neřešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin a diabetem, a dále u pacientů se splenektomií a po transplantaci krvetvorných buněk, stanoví vyhláška 225/2005 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, která nabyla účinnosti 1. 7. 2005. V žádném případě nelze souhlasit s tvrzením zdravotních pojišťoven, že by tato vyhláška byla v rozporu se zákonem o zdravotním pojištění, neboť zákon v příloze číslo 2 na úhradu této očkovací látky pamatuje. Pacient má tedy na úhradu očkování proti chřipce právo. Toto očkování však není povinné, to znamená, že nemá povinnost se mu podrobit, i když samozřejmě je to doporučováno.
Přijetím uvedené vyhlášky se tak podařilo odstranit nesystémové, ještě do loňského roku hlavním hygienikem České republiky vyhlašované mimořádné očkování proti chřipce, které bylo hrazeno z prostředků státního rozpočtu. Cílem zavedení tohoto systému očkování proti chřipce je v souladu s doporučením Evropské unie a Světové zdravotnické organizace zvýšit proočkovanost proti chřipce. V České republice se proočkovanost pohybuje kolem 7 %, přičemž doporučení Světové zdravotnické organizace je dosáhnout do roku 2007 50% proočkovanosti a do roku 2010 70% proočkovanosti.
Význam očkování proti chřipce je neoddiskutovatelný, a to zejména v kontextu s možností změny chřipkového viru a vzniku pandemie.
Paní poslankyně, samozřejmě se nebráním tomu, aby odborníci Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven si tuto záležitost vysvětlili, a bude-li mi dán čas, tak k tomu samozřejmě také přispěji.
Ještě bych využil té minutky, kterou mám, protože v kuloárech jsem zachytil nepřesné informace, které podává Česká tisková kancelář. Chtěl bych reagovat na informace, které se tady objevily. Chtěl bych říci, že Česká republika má pandemický plán - a teď hovořím o ptačí chřipce - to je systém ochrany před pandemií chřipky. V něm je vytipováno 1,7 mil. obyvatel jako riziková skupina, pro kterou dnes máme v zásobách 600 tisíc dávek antivirotika Tamiflu. V současné době máme předjednaných na příští rok dalších 600 tisíc dávek. Tak bychom měli pokryty dvě třetiny rizikové populace. Dnes bylo jednáno o dodání cca 2 milionů dávek pandemické vakcíny, která zatím ale dosud není nikde ve světě vyrobena.
Dnes ČTK publikovala zprávu, že Evropská unie doporučila všeobecné očkování proti ptačí chřipce. Považuji to za šíření poplašné zprávy, neboť Evropská unie doporučila občanům Evropské unie se nechat v co největším množství očkovat proti sezónní chřipce. Zřejmě špatný překlad z anglického textu. Znovu opakuji - sezónní chřipce. Toto doporučení naprosto potvrzuje naši vyhlášku č. 225, která zajišťuje očkování osob starších 65 let a mladších osob s indikací proti sezónní chřipce z veřejného zdravotního pojištění, na něž se paní poslankyně ptala.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně, jak tedy oceníte první vystoupení pana ministra zdravotnictví?
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedo, pane ministře, pominu to, že Ministerstvo zdravotnictví a pan ministr jsou stále přesvědčeni o bakteriálním původu chřipky. Pouze chci podotknout a zeptat se, jestli si uvědomuje, že tímto rozhodnutím se prohloubí deficit veřejného zdravotního pojištění o dalších 300 mil. Kč.
Za odpověď týkající se zejména ptačí chřipky velice děkuji. Myslím si, že byla užitečná a že napravení dezinformací v takto citlivé oblasti bylo zcela namístě. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Máte, pane ministře, ještě něco, co byste nám sdělil?
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Já bych jenom poděkoval za vstřícnost paní poslankyně. Jak jsem již uvedl, určitě na úrovni expertů jak ministerstva, tak zdravotních pojišťoven bude v této věci probíhat jednání. Věřím tomu, že postup je správný. Ukáže-li se, že jsou tam některé pochybnosti, je třeba si je vzájemně vysvětlit.
***