(18.20 hodin)
(pokračuje Vymětal)
Z toho, co jsem přednesl, je snad i laikovi jasné, že znění § 205 se musí změnit, a to tak, aby tyto činnosti byly trestné pouze tehdy, pokud jsou používány s úmyslem spáchat trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a k použití a zneužití záznamů v něm atd. Pod protestem proti stávajícímu znění § 205, který mnozí z nás obdrželi, jsou desítky jmen významných vědeckých a bezpečnostních pracovníků. Mohu jmenovat doktora Klímu, docenta Matyáše, profesora Čapka z univerzity z Pardubic, doktora Matějku, vědeckého pracovníka Ústavu státu a práva Akademie věd, a další a další, které bych tady mohl jmenovat dále.
Dámy a pánové, byl jsem si vědom těchto skutečností, a proto jsem předložil ústavně právnímu výboru 19. září letošního roku - i když jeho reprezentanti mě momentálně neposlouchají - před jeho jednáním řešící pozměňovací návrh včetně odůvodnění a to písemně obdrželi péčí paní poslankyně Rusové všichni členové tohoto výboru. Stala se neuvěřitelná věc. Ústavněprávní výbor se rozhodl mým pozměňovacím návrhem se nezabývat, ač je to v rozporu s § 38 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve kterém se stanoví, že poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas, mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy, nemohou však hlasovat. Ano, nehlasoval jsem. Návrh jsem podal. Ústavněprávní výbor se protiprávně rozhodl, že se tím návrhem zabývat nebude.
Je to opravdu neuvěřitelné, že ústavněprávní výbor, pokládaný za vysokou autoritu zákonnosti, elitu právníků a legislativců, tak nepochopitelným způsobem sám poruší zákon. Dokonce na jednání padla otázka, jak jsem byl informován, zda si některý ze členů ÚPV můj pozměňovací návrh osvojí.
Já bych rád tady plénu oznámil, že nepotřebuji, aby si mé návrhy někdo osvojoval, protože se cítím plnoprávným poslancem a žádného poručníka či zákonného zástupce nepotřebuji. Mně je upřímně líto našeho ÚPV a opravuji si svůj názor na jeho právní výlučnost a dokonalost. Možná ale, že jednání ústavněprávního výboru bylo ovlivněno názorem přítomného náměstka ministra spravedlnosti pana Romana Poláška, který údajně prohlásil, že s takovým pozměňovacím návrhem nebude nikdy souhlasit.
Ono to s tím zlehčováním asi, pane ministře, nebude tak jednoduché. Řekl bych, že když už odborné problematice pan náměstek nerozumí, tak snad by měl alespoň rozumět tomu, že stávající znění je v rozporu s mezinárodní úmluvou, kterou je Česká republika vázána a která asi pro jistotu není zmíněna v důvodové zprávě, byť jich je tam uvedena velká spousta. V každém případě musím konstatovat, že není pravda, že vládní návrh zákona zajišťuje plnění závazků v trestněprávní oblasti, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy. Aby tomu tak nebylo, předložím v podrobné rozpravě pozměňovací návrh řešící uvedený rozpor.
Doufám, dámy a pánové, že pozměňovací návrh bude přijat a přijme jej i pan ministr spravedlnosti, protože jinak by si na mě vzpomněl až v okamžiku, kdy by byla jeho ministerská počítačová síť napadena a programy nabourány a nikdo by mu nepomohl, protože by se svou pomocí dopustil trestného činu. Anebo by sám pan ministr byl trestně stíhán, kdyby mu přišel zavirovaný dokument a nechal by si ho v počítači, protože by přechovával nebezpečný vir ohrožující další účastníky sítě. To všechno, pane ministře, vyplývá ze znění zákona, jak byl vámi předložen. Nedej bože, abyste se s programem obrátil na antivirovou firmu, které byste poslal zavirovaný dokument k jeho odvirování! To by muselo být klasifikováno jako rozšiřování nebezpečného viru, stejně jako hackerům, a jeho potrestání by bylo jistě ještě tvrdší.
Přeji vám, pane ministře, vážené dámy a pánové, úspěšné přemýšlení a děkuji vám, že jste mě vyslechli aspoň někteří v zájmu vaší počítačové bezpečnosti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Vymětalovi. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan ministr spravedlnosti a místopředseda vlády Pavel Němec. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych tento problém vyřešil hned vzápětí, abychom tady nezatěžovali rozpravu extrémně dlouhou debatou o technických parametrech, řekněme na jedné straně badatelů a hackerů.
Trvám na tom, co jsem řekl. Nechci tady někoho napadat z neznalosti, protože se to příčí mé mírné povaze, ale musím tady připomenout, že to, aby nějaký čin byl trestný, tak nejenom musí splňovat formální znaky popsané v trestním zákoně, dokonce v navrhovaném trestním kodexu se hovoří o tom, že se musí jednat o neoprávněnou výrobu, uvedení do oběhu atd., záležitostí, o kterých hovořil pan poslanec Vymětal. - Tedy za prvé neoprávněnost.
Za druhé. Tato skutková podstata předpokládá úmyslnou formu zavinění. Takže trestný čin nelze spáchat z nedbalosti. To znamená, že nemůže být ani řeči o tom, že by byl někdo trestný, kdo z nedbalosti přepošle dál počítačový virus anebo je obětí uhnízděného počítačového viru a podobně. To je prostě naprosto absurdní.
Za další. V úvodním slovu jsem tady hovořil a pan zpravodaj Pospíšil o tom informoval také, že ústavněprávní výbor přijal tzv. materiální korektiv formálního pojetí trestného činu, který mé tvrzení ještě zesiluje. Pokud bude trestní kodex přijat ve znění usnesení ústavněprávního výboru, tak podle tohoto výkladového pravidla lze za trestný čin považovat jen čin společensky škodlivý. To všechno, co říká pan poslanec Vymětal, by byla pravda za předpokladu, že tvrdí, že badatelé a vědci dělají činnost společensky škodlivou. Jsem přesvědčen, že nedělají činnost společensky škodlivou, a tudíž ani nemohou být stíháni podle tohoto trestního kodexu.
Nicméně opakuji, že v zájmu toho, aby i badatelé a vědci měli klidné spaní, aby pan poslanec Vymětal byl spokojen, tak jsme připravili pozměňovací návrh, který, myslím si, že pan poslanec Vymětal má k dispozici. Já se mu žádným způsobem nebudu bránit. Ale to, co tady pan poslanec Vymětal přednesl, je naprosto neúměrné tomu, že žádá určité zpřesnění formulace § 205.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se přihlásil pan zpravodaj s přednostním právem a potom druhým přihlášeným je paní poslankyně Parkanová.
Poslanec Jiří Pospíšil: Kdyby pan kolega neposlouchal jenom mé subjektivní hodnocení a pochvalné mé emociální projevy, ale i fakta, tak by právě slyšel, že jsem na první místo dal materiální korektiv, který právě oddělí jednání, které má formální podobu skutkové podstaty trestného činu, ale chybí tam škodlivá stránka. Chybí tam ta společenská nebezpečnost nebo škodlivost. Myslím si, že je možné přijmout určitou úpravu, kdy do skutkové podstaty vneseme pohnutku, tak jako to někteří autoři a řekněme též část odborné veřejnosti chce, ale pokud necháme skutkovou podstatu v podobě, jak je v tuto chvíli v textu, tak se nic nestane, protože materiální korektiv zabrání tomu, aby vědci byli postihováni za svoji činnost. To si myslím, že je klíčová věc. Nikdy nebudeme schopni, a to je právě kouzlo práva, najít dokonalé, pregnantní, kazuistické vymezení všech možných alternativ, které mohou v lidském životě nastat. Vždycky je tu určitá generalizace, určitá obecnost, což je vůbec základní definice práva, a proto jsme vrátili materiální korektiv.
Dámy a pánové, moc bych se přimlouval za to, abychom takto nepitvali do skutkové podstaty a přijali princip obecný - obecná škodlivost doplněná jako korekce při výkladu jednotlivých skutkových podstat.
***