(15.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Chtěl bych také říci, že jiné země Evropské unie nespěchají s tím, aby snižovaly deficit rychleji, než mají ve svých konvergenčních programech. Řada z těchto zemí si dlouhodobě udržuje schodek, který je na kontrolovatelné úrovni, který je pod 3 % HDP, ale nikterak neusilují o to, aby měly vyrovnaný rozpočet, právě proto, že si uvědomují důležitou roli rozpočtové a aktivní fiskální politiky v podpoře rozvoje společnosti a v podpoře hospodářského růstu.
My nebudeme snižovat schodek rychleji, než je optimální, nebudeme snižovat schodek rychleji, než je hranice našich závazků, které máme v rámci konvergenčního programu, protože by to v celé řada oblastí mohlo mít negativní vliv na hospodářský růst a mohlo by to ohrozit investice do lepší budoucnosti naší země.
Chtěl bych také jasně říci, že rozpočtová pravidla České republiky jsou moudře nastavena tak, že jakékoliv dodatečné daňové příjmy jdou na snížení rozpočtového deficitu. Vláda, pokud bude hospodařit lépe a pokud hospodaří lépe v letošním roce, než jí schválila Poslanecká sněmovna, nemůže bez souhlasu Poslanecké sněmovny utratit ani korunu. Vláda ani příští rok nemůže bez souhlasu Poslanecké sněmovny utratit ani korunu, protože veškeré dodatečné daňové příjmy musí použít na snížení schodku. To se stane i v letošním roce, to se stane i příští rok. Vláda nemá možnost manipulovat s touto sněmovnou, snažit se ji nějakým způsobem chlácholit či obcházet. Tím, že držíme konzervativní odhad růstu ekonomiky, tím zásadně nevytváříme prostor pro to, aby vláda více utrácela, ale vytváříme tím prostor pro to, aby hospodaření státu dopadlo lépe a deficity, které následně budou, byly nižší, než Poslanecká sněmovna schválila, což je myslím lepší skutečnost, než kdyby tomu bylo naopak.
Pokud šlo o dotaz na to, jak je možné, že státní rozpočet je v letošním roce vyrovnaný, přesto roste státní dluh, chtěl bych říci, že ty dvě hlavní položky, které se na tomto podílejí, je za prvé úhrada ztráty České konsolidační agentury, která se hradí mimo státní rozpočet, kde emitujeme dluhopisy v letošním roce v rozsahu cca 30 miliard korun na úhradu této ztráty České konsolidační agentury. To je první věc. To je operace, která jde mimo státní rozpočet a jeho bilanci, proto neovlivňuje saldo státního rozpočtu.
Za druhé bych chtěl informovat o tom, že nás čeká v lednu příštího roku poměrně rozsáhlá restrukturalizace státního dluhu, kdy na přefinancování budeme muset použít částku cca 30 miliard korun. A my si na to během letošního roku již vytváříme rezervy, abychom v rámci emisního kalendáře a emisního plánu nevytvořili napětí při emisi dluhopisů na začátku příštího roku.
Chtěl bych také říci, že tento návrh státního rozpočtu je v souladu s rozpočtovými pravidly, neboť je to tato Poslanecká sněmovna, kdo rozhodne o podobě návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení. Tato Poslanecká sněmovna má možnost ho schválit, nebo odmítnout. Zákon o státním rozpočtu je zákon, což je norma vyšší právní síly než usnesení Poslanecké sněmovny. Součástí tohoto návrhu je také změna příslušných usnesení Poslanecké sněmovny. Proto jsem přesvědčen, že zde nedochází k porušení zákona o rozpočtových pravidlech, pokud jde o usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se stanoví výdajové limity státního rozpočtu.
Pokud jde o daňovou kvótu, chtěl bych také zdůraznit, že daňová kvóta klesá v příští roce. Já bych pochopil, pokud by vláda byla kritizována za to, že daňová kvóta poroste, ale ona podle našich odhadů klesne, a to cca na 37,9 % v následujícím roce. Domnívám se, že letošní daňové kvóta může být mírně vyšší, než je uvedeno v odhadech Ministerstva financí. Bude záležet na celkovém vývoji růstu ekonomiky a také na skutečném výběru daní, který nastane v letošním roce. Poté, až uzavřeme čísla, myslím si, že bude možné hovořit o tom, zda onen průměr, o kterém zde hovořil pan poslanec Kocourek, byl dodržen, či překročen.
Chtěl bych také říci, že vývoj daňové kvóty by měl být pozitivní i směrem k roku 2007 a k roku 2008. Chtěl bych rovněž zdůraznit, že snižujeme deficit státního rozpočtu a současně snižujeme daňové zatížení v oblasti přímých daní. Sazba daně z příjmu právnických osob příští rok klesne z 26 % na 24 %. Chtěl bych jen připomenout, že v roce 2002 byla tato sazba 31 %. Během čtyř let jsme snížili zatížení právnických osob v této zemi o 7 procentních bodů. To je také významný příspěvek k vyšší konkurenceschopnosti a to je také významný příspěvek k podpoře hospodářského růstu. A do návrhu rozpočtu je už zakomponován negativní dopad z pohledu státního rozpočtu snížení daní pro nízko- a středněpříjmové skupiny v rozsahu 10 miliard korun. S tímto rozpočtovým dopadem se státní rozpočet plně vyrovnává, a přesto snižujeme schodek státního rozpočtu. Občané příští rok ušetří na daních cca 14 miliard korun. I přesto dokážeme snižovat deficit veřejných rozpočtů.
Pokud jde o dopad daňových opatření na příjmy obcí a krajů, podle našich prognóz, které máme k dispozici, nedojde k nominálnímu poklesu daňových příjmů obcí a krajů. I v příštím roce obce a kraje budou mít vyšší daňové příjmy, než mají v letošním roce. My jsme připraveni poskytnout obcím a krajům na konci měsíce listopadu aktualizovanou prognózu daňových příjmů na příští rok, aby mohly odpovědně naplánovat své obecní a krajské rozpočty.
Pokud jde o otázku, která zde také zazněla, zda náš růst je zdravý, či zda je odvislý od schodků státního rozpočtu, chtěl bych jasně říci, že náš hospodářský růst je tažen exportem, je tažen investicemi. Není tažen spotřebou domácností a není tažen vládními investicemi. Náš hospodářský růst má zdravou strukturu, má daleko zdravější strukturu, než měl před čtyřmi lety, právě proto, že není odvislý na vládní stimulaci poptávkové strany ekonomiky, ale je tažen pozitivními procesy v oblasti nabídkové strany české ekonomiky.
Pokud jde o pana poslance Doktora, který zde hovořil o tom, jak prodejem státních dluhopisů financujeme banky, musím říci, že Ministerstvo financí právě proto, aby zlepšilo podmínky při prodeji státních dluhopisů, realizovalo v uplynulých letech první české emise v eurobondech. Před pěti šesti lety by to bylo vnímáno jako revoluce. My jsme tento krok podnikli a byl to úspěšný krok. Myslím si, že jsme vytvořili lepší podmínky pro financování státního dluhu v České republice tím, že jsme měli odvahu emise eurobondů uskutečnit.
Dost dobře nerozumím otázce pana poslance Doktora, neboť si nedokáži představit, jak jinak financovat veřejný dluh než prodejem státních dluhopisů. Možná mi poradí, kdo jiný by státní dluhopisy kupoval než investiční banky. To bych docela rád věděl. Mě nikdo nenapadá.
Pokud jde o debatu, která zde probíhala, domnívám se, ačkoliv v ní zazněla celá řada zajímavých postřehů, poznámek, které nepochybně budou ještě předmětem při dalším projednávání návrhu státního rozpočtu, bohužel jsem zde nezaznamenal žádné alternativní návrhy, žádné varianty, jak postupovat jinak, žádné návrhy na to, jak snížit schodek, pokud zde byl požadován nižší schodek, žádné návrhy na to, jak najít dodatečné zdroje, pokud zde byly požadovány vyšší výdaje. Častokrát zde byly požadovány současně vyšší výdaje a nižší schodek, což jde docela proti sobě.
Myslím si, a to bych chtěl říci jako poslední poznámku, že jedna věc při hodnocení toho, jak je Česká republika úspěšná, je velmi podceňována a málo se o ní hovoří. Myslím si, že je velmi důležité, že zde máme zdravý hospodářský růst, že se nám podařilo stabilizovat veřejné rozpočty, že snižujeme deficit. Ale to, co je velmi důležité i z pohledu konkurenceschopnosti České republiky, je fakt, že v České republice existuje dlouhé roky sociální smír. Sociální smír je podmíněn dobře probíhajícím sociálním dialogem. Česká republika patří mezi země, kde se prostávkuje zdaleka nejméně dnů v rámci Evropské unie. I to je důkazem toho, že tato společnost navzdory složitému ekonomickému vývoji a navzdory snaze vlády o řadu úsporných opatření zůstala sociálně soudržná, že se nám podařilo udržet sociální smír. A to je myslím velmi důležitá hodnota.
***