(9.20 hodin)
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedo. To vyplývá z té funkce předsedy volební komise.
Já jsem nucen vyhlásit termíny na podávání návrhů na členy vyšetřovací komise a ten termín je na dnes do 18 hodin do večera. Návrhy prosím podávejte předsedové klubů nebo pověření zástupci klubů do 18 hodin do večera tajemníkovi volební komise.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Hlásí se ještě někdo teď v úvodu? Nehlásí.
Přikročíme k projednávání bodu číslo sedm, kterým je
7.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2006
/sněmovní tisk 1128/ - prvé čtení
Z pověření vlády uvede tento návrh ministr financí Bohuslav Sobotka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
(Ve sále je velký hluk.)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, z pověření vlády České republiky předstupuji před Poslaneckou sněmovnu v rámci tohoto čilého ruchu, který zde panuje. Omlouvám se těm, kteří mě nebudou slyšet, ale skutečně to není závada na ozvučovacím zařízení.
Předkládám návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2006. Předložený návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2006 je v pořadí již třetím reformním rozpočtem, který vychází ze schválené koncepce reformy veřejných rozpočtů. Východiskem pro zpracování návrhu rozpočtu byl schválený střednědobý výdajový rámec na rok 2006 a konvergenční program České republiky.
Pane předsedající, já se domnívám, že v tomto hluku je téměř zbytečné, abych přednášel úvodní vystoupení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: No, někteří si myslí, že je to zbytečné, i kdyby tady bylo absolutní ticho. Ale v každém případě s vámi souhlasím, pane ministře.
Prosím všechny kolegy koaliční či opoziční, aby zaujali svá místa zasedacím pořádkem jim určená a umožnili panu ministrovi přednést návrh státního rozpočtu.
Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo.
Návrh rozpočtu na rok 2006 zajistí splnění kritéria pro deficit na úrovni veřejných rozpočtů v metodice ESA 95, který vyplývá z konvergenčního programu České republiky. Jednoznačně lze tedy konstatovat, že návrh rozpočtu na rok 2006, tak jak byl předložen, splňuje parametry víceleté rozpočtové politiky, která byla vládou definována již v létě roku 2003. Vládě se daří snižovat deficit, a to nejen deficit státního rozpočtu, ale vládě se také daří snižovat deficit veřejných rozpočtů, a to lépe, než vláda naplánovala v rámci reformy veřejných rozpočtů. (V sále je stále rušno.)
Současně s předložením návrhu státního rozpočtu na rok 2006 byl Poslanecké sněmovně předložen jako samostatný materiál i návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2007 a 2008. Součástí předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 jsou další analytické materiály, které nabízejí podrobný strukturovaný pohled na příjmovou a výdajovou stranu státního rozpočtu, konkretizují makroekonomický rámec, do kterého je návrh rozpočtu zasazen, a poskytují informace o očekávaném průběhu hospodaření územních samospráv v roce 2006. Rozpočtová dokumentace obsahuje i střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2007 a 2008, který je Poslanecké sněmovně předkládán na vědomí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v rámci svého vystoupení bych vás chtěl seznámit se základními charakteristikami návrhu státního rozpočtu, jeho vnitřními proporcemi a prioritami. Pozornost budu věnovat následujícím problémovým okruhům:
Za prvé, hodnocení ekonomického vývoje v roce 2005 a jeho predikci na rok 2006,
hodnocení dosavadního hospodaření státního rozpočtu v letošním roce,
hlavním principům rozpočtové politiky na příští rok,
střednědobým fiskálním cílům,
střednědobým výdajovým rámcům,
dále také navrhované výši příjmů a výdajů a salda státního rozpočtu na příští rok.
Jedním z pilířů, na nichž je návrh státního rozpočtu konstruován, je aktuální makroekonomický vývoj a jeho tendence. Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s těmito základními podklady.
Makroekonomický rámec je založen na předpokladu mírného zlepšení stavu ekonomiky oproti roku 2005. Riziko pro oživení představují především vysoké ceny surovin, zejména ropy, které ve třetím čtvrtletí roku 2005 dosahovaly nominálně nejvyšší dolarové úrovně v dosavadní historii. Česká ekonomika se v současnosti pohybuje po růstové trajektorii okolo svého potenciálního výkonu. Růst je v současnosti odhadován na 4 %. Dynamika hrubého domácího produktu si v roce 2005 stejně jako v roce předchozím udržuje předstih před růstem v zemích Evropské unie. Očekáváme proto pokračování procesu sbližování ekonomické úrovně České republiky s vyspělými státy Evropské unie.
Kromě dosavadního pozitivního přínosu strukturálních politik bude ekonomický růst dále podpořen navrhovaným poklesem daňové zátěže. Předpokládaný růst by neměl generovat zvyšování makroekonomických nerovnováh. Pro rok 2006 očekáváme přírůstek reálného hrubého domácího produktu 4,4 %. V tomto odhadu jsou zohledněna rizika plynoucí z méně příznivého vývoje vnějšího okolí, jakož i fakt, že v roce 2005 postupně odeznívají jednorázové efekty plynoucí z našeho vstupu do Evropské unie.
Hlavním zdrojem růstu HDP bude domácí poptávka. Ta by na rozdíl od předchozích let neměla být tažena pouze spotřebou domácností, ale měla by na ní přibližně stejným příspěvkem participovat hrubá tvorba kapitálu. Pokračující vysoká míra investic kolem 26 % hrubého domácího produktu by se měla odrazit v dalším transferu moderních technologií směřující k rozšíření exportně orientovaných kapacit, které přispějí ke zlepšování obchodní bilance v následujících letech. Intenzita investiční aktivity spolu s vývojem zahraničního obchodu budou hlavními faktory, které ovlivní sílu českého hospodářského růstu v roce 2006.
Rizikem pro ekonomický růst zůstává tedy pouze vnější prostředí. Negativně budou na růst působit přímo i se zpožděním především vysoké ceny ropy a neropných komodit a velmi nízký ekonomický růst v zemích našich nejvýznamnějších exportních trhů.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2006 předpokládá zpomalování inflace v průběhu roku na 1,8 % v prosinci roku 2006. V roce 2006 by průměrná míra inflace měla dosáhnout zhruba 2,5 %. K jejímu nárůstu by měly přispět nejen odhadované růsty cen energií v souvislosti s vysokými světovými cenami energetických surovin, ale i připravované narovnávání cen nájemného. Předpokladem je postupné odeznění inflačních tlaků, zejména uklidnění situace na světových komoditních trzích, mírná apreciace efektivního směnného kursu koruny a jen mírný nárůst jednotkových nákladů práce.
Na trhu práce nedojde v roce 2006 k radikálním změnám dosavadních tendencí, které jsou založeny na stagnaci a postupném poklesu nezaměstnanosti. Vývoj na trhu práce s určitým zpožděním odráží posun v cyklické pozici ekonomiky a nadále tak bude pokračovat tendence ke snižování počtu nezaměstnaných. Dílčím způsobem se pozitivně projeví dopady nových opatření v oblasti aktivní politiky vlády. Nadále předpokládáme, že budou přetrvávat některé strukturální problémy, které mají zejména regionální souvislosti.
Pokud jde o deficit běžného účtu v poměru k HDP, který se od konce roku 2000 do roku 2004 významně neměnil, v roce 2005 se tento ukazatel znatelně zlepšil. Zlepšování obchodní bilance bylo dosud kompenzováno zvyšováním schodku bilance výnosů v důsledku vyššího objemu reinvestovaného a repatriovaného zisku. Výsledkem těchto protisměrných tendencí v předchozích letech byl schodek běžného účtu v intervalu 5 až 6,5 % HDP.
***