Neautorizováno !

(17.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Celková výše závazné nabídky činila 13 mld. 50 mil. Kč, z toho nabídnutá cena za 62 % akcií Unipetrolu činila 11 mld. 303 mil. Kč, neboli 98,96 Kč za jednu akcii, což představovalo prémii ve výši 51 % oproti 180dennímu váženému průměru cen na Burze cenných papírů Praha. Tato cena byla také v intervalu hodnocení zpracovaném poradci. Nabídka PKN Orlen za aktiva ČKA činila částku 1 746 113 340 Kč a tato částka byla v nabídce rozdělena mezi jednotlivá aktiva, která ČKA nabízela.

Dne 26. dubna 2004 proběhlo jednání poradní komise, která se seznámila s oceněním prodávaných aktiv provedeným finančním poradcem. Akcie Fondu národního majetku byly oceněny na 8,5 až 11,5 mld. Kč a aktiva České konsolidační agentury byla oceněna na částku 2,4 až 3,6 mld. Kč. Komise poté doporučila vládě akceptovat nabídku společnosti PKN Orlen. Rozhodnutí komise bylo jednomyslné.

Dne 28. dubna 2004 vydala vláda České republiky usnesení č. 415 ke zprávě o výsledku veřejného výběrového řízení na určení nabyvatele majetkové účasti státu ve společnosti Unipetrol a aktiv České konsolidační agentury ve společnostech skupiny Unipetrol, kterým rozhodla o prodeji 62,99% podílu státu v držení Fondu národního majetku metodou přímého prodeje vybranému nabyvateli, a to společnosti PKN Orlen. Dále vláda schválila prodej aktiv České konsolidační agentury ve společnostech skupiny Unipetrol společnosti PKN Orlen.

Smlouva o koupi a prodeji 114 224 038 akcií společnosti Unipetrol mezi Fondem národního majetku a společností PKN Orlen byla uzavřena 4. června 2004. PKN Orlen složil jistotu ve výši 10 % kupní ceny na vázaný účet u Komerční banky 28. června 2004. Kupní smlouva stanovila odkládací podmínky, jejichž splnění bylo nutné k tomu, aby mohla být transakce vypořádána. Šlo zejména o tyto odkládací podmínky:

Za prvé informování Komise pro cenné papíry o podpisu této smlouvy. Komise pro cenné papíry byla o podpisu smlouvy informována dne 7. června 2004.

Další podmínkou bylo uplatnění nebo uplynutí lhůty k uplatnění předkupních práv ze strany členů skupiny akcionářů České rafinérské, a. s. Dne 31. srpna 2004 marně uplynula lhůta pro uplatnění těchto předkupních práv a tímto datem také byla splněna další odkládací podmínka.

Za třetí, touto podmínkou bylo získání rozhodnutí Evropské komise týkající se otázky veřejné podpory. Příslušné podání k Evropské komisi bylo povinností Fondu národního majetku, který tak učinil prostřednictvím Ministerstva financí 5. srpna 2004. Rozhodnutí Evropské komise, že privatizace Unipetrolu není veřejnou podporou ve smyslu předpisu Evropské komise, bylo vydáno 1. prosince 2004.

Další odkládací podmínkou bylo získání povolení spojení ze strany Evropské komise. Splnění této odkládací podmínky se ukázalo jako nejsložitější a dá se říci, že neúměrně zpozdilo vypořádání transakce o cca šest měsíců. Podání této antimonopolní notifikace k Evropské komisi bylo dle smlouvy povinností kupujícího, tedy PKN Orlen. Přestože PKN Orlen od října roku 2004 podával informace, že podání finální notifikace k Evropské komisi je otázkou několika dnů až týdnů, obdržela Evropská komise antimonopolní notifikaci až 14. března 2005. Evropská komise vydala rozhodnutí o povolení spojení PKN Orlen a Unipetrolu 20. dubna 2005, čímž byla splněna poslední odkládací podmínka celé transakce.

Datum vypořádání transakce bylo po dohodě smluvních stran stanoveno na 24. května 2005. V tento den byly v souladu se smlouvou o vázaném účtu převedeny akcie Unipetrolu v držení Fondu národního majetku a akcie společnosti Spolana v držení České konsolidační agentury na PKN Orlen prostřednictvím vypořádání UNIVYC a uvolněny finanční prostředky z vázaného účtu na účty Fondu národního majetku a České konsolidační agentury. Současně byly podepsány a vstoupily v platnost příslušné smlouvy o postoupení pohledávek z České konsolidační agentury na PKN Orlen.

Podle smlouvy o koupi akcií Unipetrolu je nutné vypočítat případnou úpravu kupní ceny, tedy zjednodušeně porovnat hodnotu Unipetrolu ke dni 31. 12. 2003 s hodnotou ke dni 31. května 2005 a v případě relevantních rozdílů dovypořádat transakci. Fond národního majetku může potenciálně na základě smlouvy buď vrátit část kupní ceny PKN Orlen, maximálně 25 % kupní ceny, nebo naopak PKN Orlen může doplatit určitou část, maximálně 15 % kupní ceny, anebo k žádné úpravě kupní ceny nedojde, a to pokud rozdíl v hodnotě Unipetrolu nepřesáhne v absolutní částce 5 %.

Pro audit účetní závěrky k vypořádání a výkazu skutečné čisté hodnoty Unipetrolu byl k 31. 5. 2005 dle smlouvy najat auditor, společnost KPMG. Nájem tohoto auditora provedla společnost PKN. Výsledky auditu by tak měly být k dispozici do 8. 9. 2005. Výsledky tohoto auditu skutečně obdrželo Ministerstvo financí a Fond národního majetku a na základě tohoto auditu by měla nastat varianta skutečnosti, že PKN bude doplácet ke kupní ceně této společnosti necelých 15 % z této kupní ceny. Realizovala se varianta, která je pozitivní pro příjmy Fondu národního majetku.

Po doručení výsledku auditu následuje lhůta pro případné námitky Fondu národního majetku nebo PKN Orlen k výsledkům auditu. Pokud nebudou žádné námitky, a Fond národního majetku neuplatnil námitky k výsledkům auditu vzhledem k tomu, že jeho celková výše dosáhla té limitní částky 15 %, smluvní strany přistoupí k úpravě kupní ceny krátce po 7. říjnu letošního roku. Pokud některá strana bude mít k výsledkům auditu námitky, pokusí se smluvní strany na úpravě kupní ceny dohodnout do konce října roku 2005.

Tolik tedy velmi stručně informace k procesu privatizace společnosti Unipetrol, tak jak byla zrealizována. Chtěl bych zdůraznit, že během této privatizace vláda využívala služeb finančního poradce, který byl vybrán na základě veřejného výběrového řízení, využívala také služeb nezávislého právního poradce, který byl rovněž vybrán Fondem národního majetku na základě platných předpisů. Všechna rozhodnutí, která v této souvislosti vláda učinila, zejména pak rozhodnutí o prodeji společnosti Unipetrol společnosti PKN, vláda učinila na základě doporučení finančního i právního poradce a na základě doporučení vládní meziresortní komise, která byla pro privatizaci společnosti Unipetrol ustavena. Rovněž bych také chtěl zdůraznit, že tato transakce byla schválena Evropskou komisí, a to jak pokud jde o spojení soutěžitelů, to je PKN a společnosti Unipetrol, tak také pokud jde o otázku neposkytnutí veřejné podpory.

Dovolte mi tedy, abych závěrem ocitoval ze stanoviska Evropské komise, které Česká republika obdržela, jak již jsem zmínil, 1. 12. 2004. Týká se to části tohoto stanoviska, které je nadepsáno Právní analýza opatření, kde se Evropská komise zabývá právním zhodnocením celého procesu privatizace společnosti Unipetrol. Cituji:

"Při privatizaci Unipetrolu byl prodej organizován na základě bezpodmínečného a transparentního veřejného nabídkového řízení. Byla učiněna veřejná výzva k předkládání nabídek, která zahrnovala zveřejnění zprávy o privatizaci Unipetrolu v několika českých a mezinárodních denících. Možnost zaregistrovat se do veřejného nabídkového řízení byla otevřená pro všechny zájemce a podmínky řízení byly sděleny před předložením nabídek všem účastníkům zařazeným na užší seznam. Pro všechny účastníky nabídkového řízení platily stejné podmínky pro předložení konečné závazné nabídky.

***