(11.40 hodin)
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás velmi krátce seznámila s projednáváním novely zákona o zaměstnanosti v Senátu.
Senát přijal celkem pět pozměňovacích návrhů k této naší novele, která odešla z Poslanecké sněmovny. Tyto návrhy jsou v podstatě legislativně technické návrhy, které Senát přijal především proto, že mezitím, než jsme projednali zákon o zaměstnanosti a byl projednán Senátem, tak byla přijata novela zákona o inspekci práce, která mění a přečísluje některé paragrafy v zákonu o zaměstnanosti. A proto, abychom našli soulad a nezabývali se potom zpětně nějakými zbytečnými problémy, tak se senátoři rozhodli, že to upraví natolik, aby tato novela, pokud bude postoupena prezidentovi a prezident ji podepíše, mohla být přijata do Sbírky zákonů a vyhlášena.
Čtyři body se tedy týkaly především změny zákona o zaměstnanosti díky inspekci práce, ten poslední, pátý bod se týkal přechodných ustanovení, která měnil natolik, aby uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dnes vyřazeni z úřadů práce, nedostávají podporu, tak aby se na ně tento zákon zpětně vztahoval, protože ten zákon nejenže podporuje, jak se neustále opakuje, mladé lidi, ale vyjadřuje svou podporu také lidem hendikepovaným, zdravotně postiženým a lidem nad 50, eventuálně nad 55 let věku. To znamená, že jsme tu skupinu rozšířili.
Proto bych vás poprosila jménem předkladatelů, abyste vyjádřili podporu senátní verzi návrhu zákona. Za tuto podporu vám předem děkuji a děkuji také senátorům, že se takto ujali své role a tento návrh zákona napříč politickým spektrem odsouhlasili. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní se ptám pana poslance Alfréda Michalíka, zda se chce vyjádřit. Není tomu tak.
Otevírám tedy rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, rozpravu tedy končím.
Přistoupíme k hlasování, a to nejprve podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Předsedu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 850/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 850/6."
Než zahájím hlasování, všechny vás na žádost z pléna odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 163 pro hlasovalo 104, proti 37. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.
Děkuji paní poslankyni a dávám jí slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Vzhledem k tomu, že se jedná o poslaneckou novelu zákona, dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, abych vám všem jménem předkladatelů poděkovala za spolupráci a za to, že jsme tento zákon dovedli do úspěšného závěru. Věřím, že pan prezident nám to nezhatí.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji a my se nyní budeme zabývat dalším bodem podle schváleného pořadu, to je bod
34.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb.,
o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 875/3/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 875/4. Vítám mezi námi pana senátora Jaroslava Kuberu.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr pro místní rozvoj pan Radko Martínek. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Značný hluk v sále.) A vás, kolegyně a kolegové, prosím o klid v jednacím sále.
Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Budu charakterizovat usnesení Senátu v tom smyslu, že chápu ušlechtilou snahu senátorů omezit některé součásti našeho právního řádu, ale pokud se přistoupí už k takovéto záležitosti, pak by to mělo být s rozvahou a mělo by to být s vědomím všech souvislostí, které bohužel v této chvíli nebyly řešeny.
Proto si dovoluji jménem vlády podpořit schválení sněmovní verze tohoto návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana poslance Evžena Snítilého, zda se chce jako zpravodaj vyjádřit. Není tomu tak.
Otevírám tedy rozpravu, ve které jako první vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera, kterému tímto udílím slovo.
Senátor Jaroslav Kubera: Vážená dolní sněmovno, jsem rád, že jsem nastoupil, právě když se karta obrátila. Sněmovna už dala dostatečně najevo svoji sílu Senátu a teď si myslím, že už může hlasovat bez emocí. Nebudu číst informaci, kterou máte v písemné podobě, protože jsem se dověděl od kolegy Mejstříka, že většina poslanců číst umí, takže vás spíš seznámím trochu s historií tohoto zákona, který mě už provází od roku 1990 a byl tehdy přijat k ochraně různých neziskových organizací architektů, umělců apod. a také z nutnosti realizovat záměr a regulovat ceny.
Kdo si na to vzpomíná, tak tehdy se za nebytové prostory platilo 180 korun za metr čtvereční a rok a za skladové a jiné prostory 90 korun za metr čtvereční a rok. Obce byly tehdy zmocněny vydat vyhlášku, kterou mohly v určitých oblastech obce stanovit nájemné neregulované neboli volné. Vzpomínám si, že my jsme tehdy hluboce s tou regulací nesouhlasili, a stanovili jsme proto tři polní cesty jako cesty, na kterých žádná budova nestála a kde bylo nájemné regulované, a ve zbytku města zůstalo nájemné neregulované. Tak tomu je až doposud a neměli jsme s tím žádný problém.
Bohužel, toto ustanovení má následky dodnes, a to zejména v hlavním městě Praze, kde dodnes probíhají soudní spory a hledá se v archivech, zda souhlas národního výboru, který byl tehdy k pronájmu nebytového prostoru nutný, byl vydán, anebo nebyl. Už tehdy to byl spor přenesené a samostatné působnosti, protože když město chtělo pronajmout nebytový prostor, tak si muselo zažádat o příslušného odboru MHDO, jak se tehdy jmenoval, bylo to místní hospodářství, doprava a obchod, a získat tento souhlas. Samozřejmě někdy to tak bylo, někdy to tak nebylo. Ten neudělený souhlas ovšem znamenal, že smlouva byla od počátku neplatná, a na tom jsou dnes založeny spory o dlužném nájemném apod.
Chci tím říci jenom to, že žádný zákon nezabrání vzniku sporů. Je perfektní smlouva podle zákona, nájemce dostane výpověď a nebytový prostor prostě fyzicky neopustí. A nastává onen cirát, kdy buď pomocí bezpečnostní služby, sporů, stříleček, případně soudu, kdy dluhy narůstají a soud je v nekonečnu, mezitím je dům prodán i s tím sporem apod. Jedinou věc, kterou jsme tehdy udělali, když jsme prodávali domy, tak jsme zaručovali u nájemců nebytových prostor nájem na dobu pěti let, aby je nový vlastník nevyhodil ihned, a nestalo se také nic zvláštního. Jinak tam bylo také ustanovení o tom, že některé nájmy se mohly uzavírat pouze na dobu určitou. Vyplývalo to také z privatizace. Vzpomínáte si, že původně to bylo na dva roky, jak si prosadili nájemci nebytových prostor, později na pět let. A důsledek byl opět tristní. My jsme uzavírali smlouvy zásadně na dobu neurčitou a ti, kteří je uzavřeli, skoro všichni prodávají dodnes.
Problém je v tom, že základním úkolem legislativy nebo vůbec zákonodárného procesu je ta první a zásadní otázka - jestli je zákon nezbytný. Nikoli tedy že nevadí, že ničemu neubližuje, jak bylo argumentováno, dokonce že je i potřebný, ale základní podmínkou je, zda je tento zákon nezbytný. A právě v tomto případě se ukazuje, že zákon nezbytný není. Stačí se podívat, jaký je v něm počet ustanovení, kde je napsáno "pokud se nájemce a pronajímatel nedohodnou jinak". Téměř v každém ustanovení se dává smluvním stranám možnost dohodnout se jinak. Když zákon nebude, budou mít stoprocentní možnost dohodnout se jinak. I vládní prohlášení, i každý z vás, i každý senátor často mluví o tom, že náš právní řád je zaplevelený, někteří říkají už dokonce zahnojený, a proto roste a roste a roste a už se v něm nevyznají ani renomovaní právníci a advokáti. Děje se ovšem přesný opak. Stačí se podívat na program tohoto mimořádného jednání Poslanecké sněmovny, kolik zákonů je na programu a kolik zákonů se přijímá. Máte tedy jedinečnou příležitost ukázat v praxi, že to možné je. Dokonce ani nový občanský zákoník nepočítá se žádnou speciální úpravou. To, že je v nedohlednu stejně jako zákon o nájemném a další kodexy, třeba trestní zákoník, neznamená, že nás to zbavuje toho, že by se tím život zastavil. Byl otevřen na této schůzi a bude otevřen ještě mnohokrát.
***