(11.00 hodin)
(pokračuje Martínek)
Protože jde o zásah do majetkových práv, nejsou otázky vyvlastnění organickou součástí stavebního zákona. Z tohoto důvodu se vláda rozhodla připravit samostatný zákon o vyvlastnění.
Věcný záměr zákona zpracovaný ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti byl vládou schválen v dubnu roku 2002. Vláda v něm přijala koncepci navazující na právní úpravu předválečné Československé republiky v tom, že o vyvlastnění rozhodují správní orgány ve správním řízení. Zákon proto navrhuje, aby vyvlastňovacími orgány byly obecní úřady obcí s rozšířenou působností včetně magistrátů územně členěných statutárních měst a Magistrátu hlavního města Prahy. Soudy budou na základě žaloby přezkoumávat až pravomocná rozhodnutí o vyvlastnění. Zákon však vysloveně stanoví, že podáním žaloby se odkládá právní moc a vykonavatelnost rozhodnutí o vyvlastnění.
Vyvlastnění je chápáno jako krajní zásah do vlastnictví a návrh zákona pro ně stanoví zvlášť přísné podmínky. Základním právním východiskem je Listina základních práv a svobod, podle které je vyvlastnění možné pouze ve veřejném zájmu na základě zákona a za náhradu. Navrhovaná právní úprava vyvlastnění tyto prostředky respektuje. Zákon tedy zejména stanoví: podmínky pro vyvlastnění, pro zrušení rozhodnutí o vyvlastnění. Stanoví, kdy vyvlastnění není přípustné, upravuje principy určování náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva, stanovení její výše, případně způsobu. Řeší otázky spojené s vypořádáním práv třetích osob, které váznou na předmětu vyvlastnění, a náhradu za tato práva, pokud vyvlastněním zanikají. Stanoví opatření k zamezení neodůvodněného prodlužování vyvlastňovacího řízení a upravuje řízení o vyvlastnění.
Vyvlastněním zákon rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. Vlastnictví (vyvlastnění?) bude možné pro účel stanovený zvláštním zákonem a jen tehdy, jestliže zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastněného. Přednost před vyvlastněním má vždy dosažení dohody.
Zásadní změna se týká určování výše náhrady. V stávajícím stavu je upravena vyhláškou č. 122/1984 Sb., která je zastaralá a nemůže poskytnout vyvlastňovanému spravedlivou náhradu. Podle návrhu zákona náhrada za odnětí vlastnického práva bude korespondovat s cenou obvyklou, tj. cenou, které by bylo dosaženo při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Náhrada bude moci být poskytována také formou náhradního pozemku nebo stavby, což je také novinkou. Při omezení vlastnického práva, zřízení věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu. Vedle náhrady za vyvlastňovaný pozemek či stavbu a za omezení vlastnického práva k nim náleží vyvlastňovanému také náhrada nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s vyvlastněním. Může jít například o náklady spojené se změnou místa podnikání či stěhovací náklady.
Dosavadní praxe ukázala, že současná právní úprava je nedostatečná, protože neumožňuje zamezení převodu pozemku nebo stavby v průběhu vyvlastňovacího řízení. Lze proto vytvořit neřešitelnou situaci a bránit realizaci důležitých investic, které jsou ve veřejném zájmu. Proto se v návrhu stanoví, že ode dne, kdy byl vyvlastňovaný vyrozuměn o zahájení řízení, nelze vlastnické právo přenést na jinou osobu ani zatížit jiným právem. Takové právní úkony by byly právně neplatné.
Při této příležitosti bych chtěl zdůraznit, že se jedná o dobu minimálně šest měsíců před vlastním vyvlastňováním. To znamená, že každá instituce, která v takové záležitosti působí, se musí nejdříve minimálně šest měsíců snažit o dohodu, a teprve potom může přistoupit k vlastnímu vyvlastňovacímu aktu.
Návrh zákona o vyvlastnění byl zpracováván a projednáván v časové shodě s přípravou nového stavebního zákona a zákona o změně některých zákonů souvisejících se stavebním zákonem, tedy s návrhy změn zákonů, které tato Sněmovna již projednala a odeslala do druhého čtení. Vládní návrhy těchto zákonů byly projednány na 45. schůzi Poslanecké sněmovny.
Zřejmě nebude spor o to, že vyvlastnění je potřebným právním institutem, ke kterému lze přistoupit, jedině když jiné možnosti nejsou a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmy dosavadního vlastníka předmětného pozemku nebo stavby. Vláda si uvědomuje, že vyvlastnění je značným zásahem do vlastnického práva, a proto zákon přináší garance ve prospěch vyvlastňovaného.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych závěrem vyslovil přesvědčení, že předložený návrh zákona, který samozřejmě vzbudil velký zájem díky tématu, přijmete a propustíte ho do dalšího čtení. Při této příležitosti bych chtěl zdůraznit, že tento návrh zákona neupravuje sám o sobě, co bude vyvlastňováno, ale jak bude vyvlastňováno. Jedná se zcela jednoznačně o procesní normu, přičemž tam je určitý odkaz na stavební zákon, a stavební zákon stanovuje v některých oblastech územních možnosti vyvlastňování. Jinak při každém jiném typu vyvlastňování by musel být přijat speciální zákon, podle kterého by mohl být potom použit tento zákon procesní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení, kolega Josef Vícha.
Poslanec Josef Vícha: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás jako určený zpravodaj k uvedenému vládnímu návrhu na vydání zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, zákon o vyvlastnění, sněmovní tisk 1015, seznámil s jeho hlavními rysy.
Formálním předmětem návrhu je - parafrázuji trošku předložený návrh - odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni k tomuto pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem, o kterém mluvil pan ministr, poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě, zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě a navrácení těchto práv jejich dosavadnímu nositeli.
Věcným předmětem návrhu pak je přehodnocení klíčových otázek týkajících se zejména způsobu a výše náhrady za vyvlastnění. Náhrada za vyvlastnění musí být přiměřená a spravedlivá a musí korespondovat s cenou obvyklou, to znamená respektující princip plné náhrady za srovnatelné nemovitosti, vázanosti účinku vyvlastnění na poskytnutí náhrady, jakož i specifickou procedurální stránku vyvlastňovacího řízení. Netýká se však nájemních smluv k bytům v těchto budovách.
Změna příslušnosti správních orgánů k vedení vyvlastňovacího řízení. Řízení o vyvlastnění namísto dosavadních sedmi set stavebních úřadů povedou vyvlastňovací úřady, takzvané obecní úřady obcí s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty územně členěných statutárních měst.
***