(10.00 hodin)
(pokračuje Škromach)

Jenom bych zdůraznil, že právě paní poslankyně Páralová tady kritizovala motivaci. Chápu, že pro ministra, který má padesáti- nebo statisícový plat, šest set nebo sedm set korun je něco, co je zanedbatelné. Ale nemyslím si, že pro rodinu, která žije z minimální mzdy, ze sociálních dávek a z příjmů, které se pohybují kolem pěti či šesti tisíc korun, šest set nebo sedm set korun je málo. Ale samozřejmě pokud paní poslankyně Páralová myslí, že bychom měli zvýšit tuto motivaci, jsem pro. Ale vycházím bohužel ze situace, která byla už v době tohoto parlamentu dvakrát, kdy jsme předkládali dílčí změnu zákona v tom smyslu, že ten člověk, který pracuje byť za minimální mzdu, tak jeho příjem z této činnosti se bude započítávat pro účely sociálních dávek jenom ze 70 %, nebo že bude mít určitou výhodu. Bohužel právě díky intenzivnímu odporu ze strany ODS toto bylo zamítnuto a neprošlo tímto parlamentem. Čili pozitivní motivace je odmítána. Z toho usuzuji jedno - že paní poslankyně má na mysli tu motivaci obrácenou. To znamená seberme lidem vše - a to je i o té práci - potom budou ochotni i za stravu a bydlení, a to za mnohdy nedůstojných podmínek, jako to bývá v mnohých rozvojových zemích, vzít jakoukoli práci.

Na druhé straně je třeba si uvědomit, že tento systém na rozdíl od státní sociální podpory pracuje s lidmi, kteří z objektivních důvodů nemohou práci hledat ani získat. Jsou to lidé se zdravotním postižením, lidé, kteří pečují o malé děti, lidé přestárlí apod. Zde je potřeba skutečně velmi rozlišovat i v té oblasti motivace.

Na konec paní poslankyně Páralová kritizovala, že aktivační plány budou muset brát i lidé, kteří objektivně už v podstatě si práci hledat nemohou. Zapomněla, určitě ne ve zlé vůli, na to, že zákon samozřejmě umožňuje u těchto lidí netrvat na těchto podmínkách a zohlednit je. Myslím si, že naši sociální pracovníci, kteří jsou poměrně velmi vytíženi, ale na druhé straně musím ocenit jejich odbornost, jsou schopni takovéto situace porovnávat.

Rovněž bych chtěl odmítnout to, co zde zaznělo několikrát, tj. otázka větší administrativní náročnosti. Není to pravda. Naopak tento systém snižuje administrativní náročnost celého systému. Nakonec můžeme argumentovat i systémem státní sociální podpory, kde jsme si vždy udrželi jednotný systém výpočetní techniky, informační apod. Tento systém funguje velmi dobře.

Chceme investovat. Ano, chceme investovat. Každý podnikatel, který chce být úspěšný a který chce mít výsledky, musí investovat. A my chceme investovat do informací. To je vlastně pomoc i městům a obcím, které se touto problematikou budou zabývat.

Slyšel jsem také otázku, o které se hovořilo, zda obce mají či nemají mít větší vazbu k oblasti bydlení, případně i řešení situace svých občanů. Je to určitě věc k diskusi. Mohl bych samozřejmě argumentovat zase tím, že když jsme ve věcném záměru zákona, který byl připomínkován, navrhovali, aby celá tato agenda přešla pod úřady práce, což samozřejmě by znamenalo převedení této agendy, čili snížení počtu lidí na příslušných obecních úřadech a převedení pod tyto úřady, tak to bylo předmětem kritiky, že chceme zvyšovat počty státních úředníků. Zaznívalo to obzvláště z řad opozice. Připomínky byly včetně peticí ze strany mnohých starostů měst a obcí, včetně připomínek Svazu měst a obcí, v tom smyslu, aby zůstala tato agenda na pověřených obcích.

Myslím si, že je to věc k diskusi. Diskusi je možné vést ve druhém čtení o tom, zda jsme byli hodně pokrokoví a šli dopředu za situace, kdy stát v podstatě předal bytovou politiku, kterou financuje přes obce, a provádějí ji dnes obce, zda by měly mít i určité motivační nástroje v oblasti sociální politiky, protože častým terčem kritiky v této oblasti ze strany obzvláště opozice bylo, že se vyplácejí sociální dávky, že se doplácí na bydlení, a přitom se neřeší otázka přiměřenosti bydlení nebo přizpůsobení bydlení lidí vlastně jejich ekonomické situaci. Tento návrh to řeší. Jsem připraven, a myslím si, že i vláda je připravena, o těchto věcech ještě v rámci druhého a třetího čtení jednat. Myslím si, že jsme schopni najít řešení.

Pokud tady zazněly některé připomínky k výši dávek, samozřejmě rozumím tomu, že kritika zprava je o tom, že systém bude sociálnější, že bude znamenat např. určité zvýhodnění pro některé rodiny, jak je v příkladech uvedeno. Chci jenom znovu zdůraznit, že nelze porovnávat stávající a nový systém jenom v přepočtu jednotlivých čísel. Je potřeba to porovnávat v přepočtu jednotlivých položek.

Zde bych chtěl také zdůraznit, že samozřejmě počítáme s tím, že tento zákon bude vstupovat do účinnosti v souladu se zákonem o sociálních službách. Zákon o sociálních službách již prošel Legislativní radou vlády a vláda jej bude projednávat příští týden. Čili Poslanecká sněmovna se jím bude zabývat již na dalším zasedání Sněmovny v září.

Je třeba zdůraznit návaznost těchto zákonů i na již ne schválený, ale zákon o uvolnění nájemného, který prošel do dalšího čtení. Chceme-li uvolnit nájmy bez sociálních kompenzací, pak je nejlepší cesta zamítnout tyto zákony, protože už nebude šance toto nějakým výrazným způsobem změnit. Bohužel na to doplatí tisíce lidí, kterým se zvýší životní náklady a nebudou kompenzovány.

Jsem samozřejmě připraven diskutovat o výši dávek. Musím říci, že mě trochu překvapil pan poslanec Karas, protože právě jeho strana a pan předseda Kalousek vždy zdůrazňovali, že je třeba snižovat sociální výdaje, že není možné, abychom tyto změny, které provádíme, dělali tak, že dojde k navýšení výdajů do sociální oblasti. Proto chtěli-li jsme změnit systém, vycházeli jsme ze stávajících výdajů do této oblasti, a samozřejmě při změně proporcí dochází k tomu, že u některých typů rodin dochází k navýšení, u jiných dochází k mírnému snížení. Snažili jsme se, aby dopady byly minimální, a znovu zdůrazňuji pro pana poslance Karase - je potřeba brát v úvahu i další zákony, jak už jsem uvedl. Například změny v daňové oblasti, změny v zákoně o sociálních službách a dalších. Chci ho ujistit o tom, že v žádném případě záměrem Ministerstva práce, a to někdy i na úkor některých členů koalice či některých ministrů, není snížit životní úroveň rodin s dětmi. Určitě v další diskusi - a to je i k dalším opozičním stranám - přivítám iniciativu, která povede k tomu, že by mělo dojít ke změně v této oblasti, ale zatím jsem registroval spíše kritiku za to, že sociální výdaje rostou. Čili naším záměrem bylo, aby systém byl spravedlivější a jednodušší.

Možná bych chtěl ještě reagovat na paní poslankyni Páralovou k údajným rozporům v nákladech na dávky státní sociální podpory, pokud jde o návrh tohoto zákona předložený do vlády, s návrhem zákona předloženým do Parlamentu a návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2006. Je pravda, že náklady na dávky státní sociální podpory, které byly uvedeny v návrhu zákona, když byl předkládán vládě, byly po jednání vlády upraveny. Předkládané náklady totiž vycházejí z reálně zjištěných skutečných nákladů na dávky státní sociální podpory, čili skutečně čerpané prostředky. A ty byly jiné v lednu letošního roku a jiné jsou v červnu letošního roku. Tady docházelo k úpravě čísel, která jsou, a myslím že i v materiálu, uvedena jako odhady. Proto došlo k upřesnění těchto údajů.

Aby bylo jasno - aktuální údaje jsou v tisku 1065, a to na straně 32, jak je tabulka. Zde bych se chtěl omluvit za chybu v textu při přepisování, kde nedopatřením nedošlo k úpravě částky na straně 31 v poslední větě, kde zůstala částka z předchozího odhadu. To se stává při přepisování větších textů, zřejmě v počítači zůstalo původní číslo. Prostě si opravte na straně 31 v poslední větě údaj podle údaje, který je v tabulce na straně 32.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP