(12.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Tímto zákonem, u kterého je společné projednávání dvou zákonů, to znamená tohoto i následujícího změnového zákona, vláda plní a naplňuje konkrétní část svého programového prohlášení, ve kterém se zavázala vytvořit k 1. 1. 2006 legislativní a regulatorní podmínky pro rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru a podpořit tak investování a podnikání v České republice.
Návrh předkládaného koncesního zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupu při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Česká republika jako členský stát Evropské unie musí zajistit nejpozději do 31. ledna 2006 transpozici ustanovení této směrnice o koncesních zařízeních do českého právního řádu.
Koncesní zákon by měl stanovit obecné právní podmínky pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru při zajišťování potřebných investic, které normálně zajišťuje veřejný sektor z veřejných prostředků formou veřejných zakázek. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru je již ve většině zemí Evropské unie právně upravena samostatnými obecnými zákony a je známa pod pojmem "veřejně soukromá partnerství".
Problematika spolupráce veřejného a soukromého sektoru byla v průběhu přípravy návrhu diskutována s celou řadou odborníků z České republiky i zemí Evropské unie. Přihlíženo bylo i k obdobným zahraničním úpravám jiných členských států Evropské unie. Diskuse o návrhu zákona mimo jiné se uskutečnila v rámci semináře pořádaného na půdě Poslanecké sněmovny dne 9. března 2005.
Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při realizaci investic do služeb pro občany umožňuje efektivnější využití veřejných finančních prostředků a bude možné realizovat větší a dlouhodobější investiční akce. Počítá se s využitím know-how soukromých investorů a veřejný sektor bude moci určitá rizika realizovaných investic smluvně přesunout na soukromé partnery, samozřejmě za předem stanovených podmínek. Právě proto se samozřejmě předpokládá důkladná příprava koncesionářů na realizaci koncesního projektu včetně jeho projednání a schválení. Obecné právní podmínky přípravy projednání a schválení koncesních projektů a koncesních smluv právě nastavuje předkládaný koncesní zákon, který musí na druhé straně také zajistit ochranu veřejných prostředků při spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
Předkládaný změnový zákon ke koncesnímu zákon, který je zařazen na pořad této schůze jako následující bod, obsahuje nezbytné novelizace souvisejících právních předpisů, kterými se vytvářejí podmínky pro získání transparentního přehledu budoucích závazků veřejných zadavatelů, které budou vyplývat z realizovaných koncesních smluv na úrovni státu i na úrovni územních samosprávných celků. Dotváří tak obecný právní rámec spolupráce veřejného a soukromého sektoru nastavený koncesním zákonem. Změnový zákon bez koncesního zákona nelze prakticky aplikovat.
S předkládanými návrhy zákonů úzce souvisí také již projednaný a vámi do druhého čtení zaslaný vládní návrh zákona o veřejných zakázkách a související změnový zákon.
Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti investic je nesporně ve prospěch občanů a měla by sloužit zejména k efektivnějšímu využití veřejných prostředků a k zajištění kvalitních veřejných služeb realizovaných pro daňové poplatníky. Problematika veřejného investování, zajištění odpovídající úrovně veřejných služeb a garantování této úrovně občanovi státem je zájmem nejenom politiků, ale také ekonomů, odborné veřejnosti a zejména všech občanů tohoto státu. Věřím proto, že Poslanecká sněmovna posoudí předkládaný návrh zákona a doporučí ho k dalšímu legislativnímu projednávání.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Jaroslava Plachého, aby se ujal své role zpravodaje.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vláda nám předkládá zákon, kterým by měl být vytvořen rámec pro spolupráci subjektů z veřejného a soukromého sektoru. Asi nikdo z nás nebude mít nic proti této spolupráci a proti stanovení pravidel pro tuto formu spolupráce. Jako zpravodaj jsem byl proto a priori připraven tento vládní návrh automaticky podpořit. Bohužel při čtení zákona jsem narazil na některá problematická místa.
Na rozdíl od vlády jsem například přesvědčen, že předmětná úprava má být součástí zákona o veřejných zakázkách, protože navrhovaný zákon má úzkou vazbu na připravovaný zákon o veřejných zakázkách, a to zejména v procesní části, kde využívá odkazy na zákon o veřejných zakázkách. Kdyby tedy oba zákony nebyly přijaty společně a se stejnou účinností, jak bude, vážený pane ministře, koncesní zákon fungovat? Vždyť v případě skluzu zákona o veřejných zakázkách bude koncesní zákon připomínat noty na buben svými prázdnými odkazy na neschválený zákon a navíc budou platit dvě úpravy koncesních smluv. Jedna v tom stávajícím platném zákoně a druhá nově přijatým zákonem koncesním. Nabízí se také otázka, co vedlo vládu ke změně svého stanoviska o plných 180 stupňů. Připomenu, že docela nedávno jsme sice jako poslanecký návrh, ale přesto s požehnáním vlády zapracovali koncesní smlouvy do zákona o veřejných zakázkách. A to vládě tehdy nevadilo.
Dalším problematickým místem zákona je tvrdá regulace státu při uzavírání koncesních smluv prostřednictvím Ministerstva financí. Je úsměvné, že v důvodové zprávě vláda konstatuje, že - cituji: "Jakákoliv regulace nemůže zasahovat do ústavou zaručené nezávislosti územních samosprávných celků." Přesto v § 31 odstavci 1 je stanoveno, že k uzavření koncesní smlouvy územním samosprávným celkem a k její změně je nutný předchozí souhlas Ministerstva financí. Bez udělení souhlasu je smlouva neplatná. Dámy a pánové, obávám se, že zde opět v duchu politiky naší levice moudrý a zodpovědný stát dohlíží na hloupé a nezodpovědné kraje a obce.
Je všeobecně známo, že státu s jeho schodkem státního rozpočtu nemůže konkurovat žádná obec ani kraj. Kde tedy bere stát tu odvahu, že bude zasahovat do ústavou zaručených kompetencí územních samosprávných celků? Ať si dá nejprve do pořádku své vlastní záležitosti, své astronomické dluhy blížící se jednomu bilionu korun, a pak ať jde příkladem ve svém hospodaření obcím a krajům. Myslím, že by bylo více na místě, aby obce a kraje dávaly souhlas státu k jeho deficitnímu hospodaření, protože všechny schodky, které vláda vytvoří, zaplatíme koneckonců my všichni, respektive naše děti. Stát opět káže obcím a krajům vodu, ale sám pije víno.
Rozpočtový dozor Ministerstva financí považuji za nadbytečný z ještě jiného důvodu.
***