(12.30 hodin)
(pokračuje Vymětal)
V tom tedy vidím veliké úskalí této části. Myslím si, že řešení je možno vidět ve třech rovinách. Buď vypustit celou část šestou ze zákona. To je jedno z řešení, a tím pádem se vyhneme těmto problémům. Nebo zpřísnit pravidla pro dodavatele všech těch pasáží seznamu, včetně sankcí za nesplnění povinností, prostě to vyškrtnutí nemůže stačit. Anebo, to je třetí varianta podle mého názoru, změkčit povinnost zadavatele tím, že může výpis přijmout, ale nemusí. V tom případě samozřejmě potvrzování kvalifikace je na straně zadavatele a on není povinen spoléhat se na výpis ze seznamu, kterému koneckonců nemusí vůbec věřit, a on nemusí být pravdivý. V tom tedy vidím velký problém.
Dámy a pánové, jinak obecněji. Byla tady kritika také na malé zakázky. V tomto pohledu mám pocit, že ti, kteří tuto kritiku přednášeli, zřejmě nečetli celý návrh zákona, protože tam je napsáno jasně, že u veřejných zakázek malého rozsahu do dvou milionů korun bez DPH zákon nestanoví žádnou proceduru, jen povinnost plnit § 6. A § 6 říká, že jsou povinni dodržovat zásady transparentnosti, rovného zákazu a zákazu diskriminace. A žádné procedury. Takže naopak já si myslím, že to je pozitivní, že v tomto zákonu u zakázek malého rozsahu vlastně není procedura uložena a předepsána žádná. Považuji to za pozitivní. To, co jsem citoval, je v § 18 odst. 3, pokud si to chce někdo najít.
Chtěl bych rovněž ocenit, že návrh obsahuje možnost realizace veřejné zakázky na dodávku prostřednictvím komoditních burz. Já jako hospodář a jako člověk, který se komoditními burzami zabýval, tak velice vítám a myslím si, že to je správné, poněvadž komoditní burzy mají tu možnost vlastně bez nějakých složitých procedur transparentně a očividně z hlediska ceny i plateb dělat takovéto zakázky bez jakýchkoliv problémů.
V návrhu, jak bylo již také některými předřečníky zmíněno, je věnována rovněž pozornost nově zaváděným možnostem elektronického zadávání veřejných zakázek. Jsou tam popsány nově elektronické aukce, dynamické nákupní systémy, což ovšem ale bohužel váže na postup elektronizace veřejné správy. A tam prostě máme velké rezervy, takže to pozitivní, co bychom mohli z toho vytěžit, zatím jsme k tomu prostředky nedali, abychom to využít mohli. Je jasné, že takové systémy zjednoduší, zlevní a zrychlí celé zadávací řízení, což je určitě pro všechny aktéry velice zajímavé. Myslím si tedy, že v té souvislosti by se vláda měla zabývat i uvolněním prostředků do elektronizace veřejné správy, aby tyto instituty mohly být ze zákona využity. Je to tedy příslib do budoucnosti a záleží jenom na nás v České republice, jak si s tím poradíme, jak to využijeme.
Dámy a pánové, to samozřejmě mimo další drobné věci, které tady už nechci vzpomínat, a zcela určitě je projednáme ve výboru, tam je uplatním, já sám mohu prohlásit za klub poslanců KSČM, že my doporučujeme propuštění tohoto zákona v prvním čtení. Nebudeme souhlasit s prodloužením lhůty 20 dnů, která by mohla způsobit, že bychom zákon přijali pozdě se všemi dopady na veřejnou správu i podnikatelské prostředí.
A chtěl bych ještě navrhnout, aby zákon byl přikázán, nikoliv jak organizační výbor navrhl, jenom hospodářskému výboru, ale také výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Možná že by bylo dobré, aby se vedení těchto výborů dohodlo, kdo bude garantem. Myslím si, že by to spíš měl být výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že je třeba, aby hospodářský výbor projednal tento návrh zákona, protože se to týká významným způsobem podnikatelského prostředí a zdrojů, které jsou ze státní a veřejné správy, to znamená, velký zájem je o to z podnikatelských kruhů.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a přeji úspěch tomuto zákonu. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do sloučené obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak ještě předtím, než rozpravu ukončím, se zeptám pana poslance Jaroslava Plachého, zda jeho návrh na prodloužení lhůty k projednávání se týkal obou návrhů, které jsme ve sloučené obecné rozpravě projednávali. (Souhlas.) Děkuji.
Uzavírám obecnou rozpravu a dávám teď prostor panu ministrovi k jeho závěrečnému slovu.
Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, někdy je člověk v paradoxní situaci, protože před časem, když zde probíhalo jednání o původním, dnes platném zákonu, tak jak jistě víte, byl jsem jedním ze zpravodajů, a to, co je tomuto zákonu vyčítáno, jsem jednak kritizoval a jednak jsme se to tady s kolegou Kalou, který byl tuším tehdy zpravodajem hospodářského výboru, snažili opravit, seč co šlo, a oba jsme tomu obětovali před časem parlamentní prázdniny.
V této chvíli samozřejmě nebudu ten, který bude hájit nedostatky tohoto zákona, protože ty byly tehdy zřejmé, a bohužel se potvrdilo to, co tady ve Sněmovně zaznělo, že tam určité nedostatky jsou, a ony se nakonec projevily. Nicméně na druhé straně souhlasím v podstatě s tím, že je špatně, že se v takové krátké lhůtě přijímají stejné zákony znovu. Ale nicméně všichni víme, že jsme si toho tehdy byli vědomi, protože, aspoň pokud mohu mluvit za náš výbor, tak na to téma se tam vedla rozsáhlá diskuse a nakonec jsme byli v podstatě donuceni k přijetí původního zákona. A důvod byl úplně jasný: Evropská unie nám tehdy, jestli si pamatujete, vážené kolegyně a kolegové, tak v určitých uvozovkách, ale nicméně docela razantně vyhrožovala, že v případě, že nebude přijat nový zákon, nebudeme moci čerpat žádné finanční prostředky z evropských fondů. A mám-li mluvit sám za sebe, jenom za tu krátkou chvíli, kterou jsem na ministerstvu, tak tam podepisuji stovky milionů korun na jednotlivé dotace, je to v podstatě v miliardách, a tyhle miliardy by asi těžko byly bez byť nedokonalého zákona, který v současné době je. Realita tehdy byla prostě taková, i když jsme si uvědomovali, že jsou v přípravě nové směrnice.
Myslím si, že pan kolega Vymětal tady správně uvedl termíny. Je nejlepší sdělit, kdy co je kde zveřejněno, a potom je to z toho jasné. My jsme prostě nemohli do toho zákona dávat věci, které tehdy ještě nebyly platné. To znamená, že rozhodně to mrtvá směrnice v té době nebyla.
Pokud se týká pana kolegy Šeicha, já s ním souhlasím. A pokud upozorní a pokud v projednávání najdeme záležitosti, které jsou tvrdší, než které ukládá Evropská unie, není podle mého názoru žádný důvod, abychom takové tvrdší věci přijímali, protože ono se nám to potom odrazí, a mám zase praktické zkušenosti s tím, jak čerpáme evropské fondy, a čím složitější jsou výběrová řízení, tím se dostáváme do složitějších časových problémů. To znamená, deklaruji tady zcela jednoznačně: pokud na takové věci přijdeme, je samozřejmě možné je posoudit a eventuálně uvést do reality.
Panu kolegovi Karlu Vymětalovi bych chtěl velmi poděkovat ze jeho projev zde už nejenom z toho důvodu, že tam popsal některé problémy, ale také proto, že nám dal návod, a moji spolupracovníci jistě velmi pečlivě zaznamenávali jeho připomínky a velmi to urychlí projednávání tohoto zákona. My se samozřejmě připravíme na odpovědi, eventuálně změny na problémech, které on připomněl.
Musím bohužel trvat na termínu přijetí tohoto zákona, tak aby byl v souladu s platnými evropskými normami, protože znovu upozorňuji, že jestli je na něco Evropská unie opravdu citlivá, tak to je na zadávání veřejných zakázek, a případné problémy s nimi znamenají vždycky problémy minimálně s čerpáním evropských peněz, a to bych tedy v žádném případě dopustit nechtěl. Proto i když jinak chápu pana kolegu Plachého, tak nemohu podpořit jeho návrh. Nicméně chci zdůraznit, že Ministerstvo si toho bylo vědomo, a právě proto uspořádalo několik akcí a jednalo s odborníky předem. To znamená, mnohá jednání probíhala předtím, než vlastně zákon byl hotov.
***