Neautorizováno !

(12.50 hodin)
(pokračuje Gongol

Je tam také uvedeno, že je to účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje.

Slušelo by se ale říci, že toto vládní usnesení vzniklo před volbami v roce 2002 a mělo přispět ke zviditelnění vlády a její prezentaci v problematice řešení následků těžby ve dvou regionech, severomoravském a středočeském (?), včetně dopadu útlumu těžby na zvýšenou nezaměstnanost. A zde vidím onen deficit solidarity tohoto návrhu, neboť se pan poslanec zmiňuje pouze o jednom vládním usnesení, které se týkalo pouze Severočeského kraje, a již nezmiňuje usnesení číslo 295 ze dne 25. 3. 2002, které se týkalo téže problematiky v Moravskoslezském kraji. V tomto usnesení se hovoří, že pro posílení zdrojů pro revitalizaci Moravskoslezského kraje, zejména na posílení řešení ekologických zátěží vzniklých před účinností novely zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, uvolňuje vláda finanční prostředky ve výši 22 miliard korun na řešení problémů spojených s revitalizací a financováním prioritních projektů. Bohužel zůstalo vše jen u tohoto usnesení.

Konečně soudím, že máme-li v tomto bodě našeho jednání řešit svým usnesením doporučení vůči Severočeskému kraji, musíme obdobné usnesení rozšířit i o úkol na splnění usnesení vlády číslo 295 z roku 2002. Smysl a cíl i tohoto usnesení vlády byl shodný s uvedeným usnesením číslo 189 z roku 2002. V tomto smyslu předložím i návrh na rozšíření usnesení Poslanecké sněmovny.

Pro úplnost uvádím, že nejsem vládním zmocněncem za Moravskoslezský kraj, tudíž nemám střet zájmů, i když jsem poslancem z Moravskoslezského kraje.

Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Gongolovi. Podle pravidel v Poslanecké sněmovně, protože byl první v rozpravě, je zpravodaj. Myslím, že se toho rád ujmete.

Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Tomíček, poté pan poslanec Vojíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jestli kolega Gongol bude trvat na tom, samozřejmě jsem svým způsobem zainteresován, protože pocházím ze sokolovského okresu z Karlovarského kraje, čímž jsem postižen. Nevím, jestli podle kolegy Gongola má kolega Aubrecht škodit svému regionu, pro který je vládní zmocněnec, ale možná že na severní Moravě se to tak dělá. U nás ne.

Chtěl bych říci, že jedna věc je uvolnění peněz, druhá věc je naplnit. Jestli Moravskoslezský kraj nedovedl naplnit peníze, které mu byly určeny, je to trochu problém. Chci se vyjádřit k tomu i z toho důvodu, že samozřejmě u nás, v oblasti severozápadu, jsou problémy. Peníze, které byly uvolňovány, v převážné míře dosud šly na ryzí odstraňování báňských škod po báňských firmách, resp. byly určeny pro projekty, které daly horní podniky, které dobývaly a těžily uhlí, a žádaly nápravu, protože samozřejmě celá tato činnost probíhala v období, kterých se to týkalo, to znamená od roku 1945 do roku 1992. Čísla byla vyčíslena už v roce 1993 a v té době byla úplně jiná vládní garnitura, takže v roce 2002, pokud toto usnesení bylo usneseno, nebyl to výmysl ani sociální demokracie, ani ničeho jiného, ale toto číslo už existovalo z minulosti.

Některé akce se nám podařilo udělat. V letošním roce, když meziresortní komise, která se zabývala problémy řešení těchto škod, vybrala poprvé a určila i za příjemce, resp. pro realizaci těchto akcí i návrhy obcí a měst Karlovarského kraje, ale samozřejmě i Ústeckého kraje. Mohu říci, že tady je to, co říkám. Jedna věc jsou peníze, druhá věc je realizace. Zatímco z Karlovarského kraje bylo akceptováno 17 projektů, z kraje Ústeckého jenom jeden, protože obce nezpracovaly příslušné projekty tak, aby vyhovovaly pro přijetí v meziresortní komisi.

Kdo je na to připraven, kdo se zabývá a vážně chce řešit problémy svého okolí, samozřejmě potom má jakoby náskok. Ale není na tom nic zlého, nikomu nic nezávidíme. Víme, že samozřejmě, protože těžba uhlí je opravdu velkoplošná a následně poškozuje nejen teritorium těžby, ale i široké okolí, je třeba, aby došlo k nápravě všude tam, kde tato probíhala. Ať to bylo černé uhlí na Ostravsku, hnědé uhlí na Ústecku nebo Sokolovsku či kdekoli jinde. Samozřejmě nápravy se musí provést.

Pokud jsou tady vládní usnesení na uvolňování peněz z výsledků privatizace, je jen dobře. Já bych chtěl ale říci, že spíš bychom se měli podívat na to, zda peníze, které jsou uvolňovány a které jsou slíbeny, plní skutečně stoprocentně úlohu, pro kterou byly určeny, a jejich uvolňování je smysluplné. Jako člen výboru, který jsem procházel akcemi, které byly realizovány v Ústeckém kraji, jakož i kolegové, kteří tam se mnou byli přítomni, jsme mohli právě konstatovat, že ano, že tomu tak bylo a že jsou účelně uplatňovány. Proto tady vzniklo usnesení a proto je tady předkládáno. Myslím si, že to není jen výmysl kolegy Aubrechta, který byl pověřen, aby to tady přednesl, ale je to záležitost poslanců výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí průřezem všech politických stran. Pokud vím, nikdo z účastníků neměl k tomu žádné výhrady. Myslím, že to není otázka politické jednosměrnosti, ale spíš potvrzení účelnosti takto vynaložených peněz.

Proto bych se na vás chtěl obrátit, kolegové, členové jiných výborů. Věřte členům výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Vědí, co dělají. Když už se k něčemu rozhodli a doporučili, asi vědí proč. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rudolfu Tomíčkovi. Slova se ujme pan poslanec Oldřich Vojíř. Jinou přihlášku do rozpravy nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, ač nejsem příslušen výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, rozumím té záležitosti, která je předkládána. Jsem členem hospodářského výboru. Myslím si, že tyto projekty mají mít jistou symbiózu mezi tím, aby území, které zjevně bylo poškozeno, a poškozeno důlní činností, a nebyly do té doby kumulovány prostředky, jak je tomu od roku 1992, bylo určitým způsobem ze státní pokladny, to znamená z veřejných prostředků, sanováno. Že to nepůjde úplně, je zjevné.

Ale myslím si, že tady stojíme před určitým problémem, kdy existovaly dva projekty. Jeden typ projektů byly projekty, které řešily havarijní stavy. Musím říci, že zaplať pánbůh, že se podařilo tyto havarijní stavy vyřešit, např. sesouvání výsypky. Druhé typy projektů jsou projekty, které měly být nosné, a to jsou projekty, kdy nejen dojde k odstranění zátěže a nejen k tomu, že území je např. zatravněno či zalesněno, ale naopak navíc dojde k tomu, že toto území může být okamžitě po sanaci využíváno pro nějakou rozumnou činnost - ať už bydlení, ať už průmysl, ale spíše lehký, nebo některé oddychové záležitosti, sportovní účely atd.

Chci jen upozornit na to, že tady možná existuje trochu problém. Fond národního majetku s největší pravděpodobností k 31. 12. 2005 skončí. Jeho existence bude pryč a myslím si, že apel by neměl směřovat pouze na vládu a na Fond národního majetku, ale měl by směřovat na vládu a státní rozpočet, neboli potažmo na Ministerstvo financí, kde by měla vzniknout kapitola, do které budou po nějaké časové období kumulovány prostředky právě na projekty, které už jsou započaty a měly by být dokončeny. Tady bych apeloval na předkladatele, aby směřovali tyto záležitosti v tomto roce ještě na Fond národního majetku, což je logické, ale pro příští rok na státní rozpočet.

Děkuji za pozornost.

***