Neautorizováno !

(11.30 hodin)
(pokračuje Maršíček)

Osobně se ani této skupině nedivím, protože v posledních šesti měsících neviděl nikdo pana policejního prezidenta, aby jednoznačně vystoupil a sdělil, že situace je taková nebo maková. Lze zaznamenat reakce ministra vnitra pana Bublana, ale jinak nic.

Tudíž služebně starší policisté průběžně odcházejí a je zajímavé, že celkem se jim třeba i u nás v kraji daří sehnat zaměstnání v civilním sektoru. Pokud převedeme na finance: Policista s třiceti lety služby pobírá příspěvek za službu ve výši deseti tisíc korun. Civilní profese činí kolem osmi až deseti tisíc korun čistého. Celkově jim toto dle jejich názoru na život stačí. Policista mezi deseti až patnácti lety služby pobírá příspěvek průměrně pět až sedm tisíc korun, civilní profese činí deset až dvanáct tisíc čistého. Až bude platit nový zákon, nedostane nic.

Ale meditování nad rozlitým mlékem je v tomto případě zbytečné. Řešení se nabízí. Poměrně slušně se daří obsazovat funkční místa středního managementu na úrovni vedoucích oddělení, jejich zástupců, vedoucích skupin apod. Proč? Protože většina nepodcenila dobu a mnoho policistů studuje, většinou dálkovou formou na vysokých školách. Tedy převážná část těchto rozestudovaných policistů se instaluje na zmíněné pracovní pozice, i když jim vrcholný management musí věnovat daleko větší péči. Tato péče je nejen v oblasti zvyšování jejich právního vedení, ale též v oblasti umění řídit pracovní kolektiv apod.

Problém je však v doplňování početních stavů policistů. Problém má dvě roviny. První rovina, jak je veřejnosti i nám všem publikováno, je v tom, že v současné době se daří úspěšně získávat nové policisty. Ale o té druhé problémové rovině však již nikdo nehovoří. Problém ukáži na konkrétním příkladu.

K termínu 1. 1. 2006 nastoupí nový policista na personální pozici policejní inspektor oddělení hlídkové služby Policie České republiky okresního ředitelství. Zhruba k termínu 1. února či března 2006 nastoupí na přibližně 18měsíční základní odbornou přípravu, většinou do střední odborné školy v Hrdlořezích v Praze. Ke zhruba 30. září 2008 se vrací ze školy zpět na oddělení hlídkové služby Policie České republiky okresního ředitelství a konečně začíná sloužit. Nyní představa, že toto platí pro všechny začínající policisty, tedy i pro ty, kteří jsou zařazeni na obvodní oddělení, které má celkově početní stav 10 až 15 policistů, z nichž třeba tři policisté jsou na základní odborné přípravě, je celkem z hlediska toho, kdy přijdou do služby, poměrně děsivá představa.

V čem je problém? Problém se rekrutuje v problematice školství, které je aplikováno ze strany Ministerstva vnitra, potažmo policejního prezidia, které v této oblasti nechalo nabujet policejní vzdělávací programy a tak vytvořilo prostor k tomu, že na žádných školách se nemusí snižovat počty učitelů, školy se nemusí uzavírat a vše jde vlastně úplně obráceně. Přitom by stačilo vytvořit základní vzdělání, které by např. v sobě mělo šestiměsíční internátní vzdělávání, což i podle mých zkušeností úplně stačí, poté řízenou praxi na základních útvarech Policie České republiky, kde je policista zařazen. Samozřejmě by tady musela být plná odpovědnost řídícího managementu tohoto útvaru. Poté v každém měsíci dvou- až třídenní internátní soustředění ve škole, kde nejen bude provedena prověrka znalostí žáka policisty moderní formou zkušebních testů, ale i ověření jejich praktických znalostí.

Můžete namítnout, co dál. Odpověď je poměrně logická. Hloubkové přehodnocení základní odborné přípravy policistů. Policista po základní odborné přípravě a určité době prokáže velmi dobré pracovní výsledky a možno již určit jeho profilaci, například do Služby kriminální policie a vyšetřování. Po jeho přeřazení se tedy vyšle k absolvování krátkodobých kursů, např. do střední odborné školy v Pardubicích.

Jinak musím dodat - aby bylo možno odhadnout, zda policista bude opravdu skutečným perspektivním policistou, dále, že se u něho vytvořily podmínky pro možnost jeho přeřazení například do Služby kriminální policie a vyšetřování, tento proces dle názoru policistů trvá dva až tři roky.

V současné době se hovoří o snižování stavu u policie. Otázka, o kolik se sníží početní stavy na úrovni policejního prezidenta, krajských správ, to vše ve prospěch třeba početních stavů policejních inspektorů na obvodních odděleních. Pokud si vyžádáme obyčejnou selskou početní analýzu, budeme překvapeni, a to nemile. Nic, nic a zase jenom nic. Jak je možno zdokumentovat, jak již je uvedeno, k měsíci červenci 2005 bude nová systemizace pracovních míst na úrovni okres, kraj i policejní prezidium. Stačí pouze porovnat se systemizací současnou, přitom zohlednit změny, na jakých pozicích byly provedeny, a zjistíte, že se v podstatě nic nemění.

Na základě výše uvedeného navrhnu ve druhém čtení některé pozměňovací návrhy, které by výše uvedenou problematiku řešily. Doporučuji proto propustit návrh zákona do druhého čtení a přikázat ho výboru pro obranu a bezpečnost. Úplně v závěru dávám k úvaze, zda by nebylo možné vzhledem k některým pasážím zákona, které se zabývají sociální problematikou, aby se tímto zákonem zabýval i výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Maršíčkovi. Slova se ujme pan poslanec Antonín Seďa. Připomínám, že jsme v obecné rozpravě. Potom ještě zjistíme, kterým všem výborům to přidělíme.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se vrací k tolik populárnímu politickému a mediálnímu tématu, jako jsou platy příslušníků bezpečnostních sborů.

Nejprve chci vyslovit zklamání, že se prozatím nepodařilo vládě předložit do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky komplexní návrh zákona, který by řešil nejen platy příslušníků bezpečnostních sborů, ozbrojených sil, ale i pracovníků ve veřejné správě, tak jak o tom hovoří usnesení Poslanecké sněmovny. Nicméně se domnívám, že pro stabilizaci situace uvnitř bezpečnostních sborů je nutno předloženou novelu zákona projednat.

Nyní mi dovolte několik obecných poznámek a připomínek. Vládní návrh zákona zřetelně rezignoval na kariérní řád, jak o něm bylo dříve hovořeno. Zaměřil se především na oblast odměňování a výsluhových nároků příslušníků, popřípadě na další náklady. Přestože návrh je jistým kompromisním řešením ve vztahu k výši platu a výsluh a jde správným směrem snižování nákladů, zároveň nově zavádí možnost vykonávat jiné výdělečné činnosti než službu podle tohoto zákona. Osobně jsem přesvědčen, že příslušník bezpečnostního sboru by neměl vykonávat jinou výdělečnou činnost.

Zajisté se povede debata nad výší výsluhového příspěvku, jehož výměra je v návrhu omezena výší 50 % měsíčního služebního příjmu. Jsem toho názoru, že by tento výsluhový příspěvek měl být omezen nejen výší měsíčního služebního příjmu, ale že by měl mít jistou vazbu vůči průměrné měsíční mzdě v zemi.

Souběh výsluhového příspěvku s důchody je řešen, nicméně mi v návrhu schází omezení výplaty výsluhového příspěvku pro případy, kdy bývalý příslušník bezpečnostních sborů odejde ze služebního poměru a zaměstná se jako civilní zaměstnanec ve státních službách.

Přes některé výhrady jsem přesvědčen, že je nutno návrh zákona propustit do druhého čtení, ve kterém lze některé z vyjádřených výhrad dořešit. To, co by pro nás mělo být podstatné, je vytvoření takových materiálně technických podmínek, které napomohou vytvořit výkonné a především důvěryhodné bezpečnostní sbory, aby bylo naplněno jejich poslání, a tím je ochrana bezpečnosti občanů a jejich majetku.

Děkuji za pozornost.

***