Neautorizováno !


 

(16.50 hodin)

Poslankyně Ivana Levá: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, slíbili jsme si, že budeme struční, tak se o to pokusím i já.

Paní ministryně tady dobře řekla, novela zákona se rodila těžce. Málokdo ve Sněmovně by mohl o tom tolik vyprávět jako my, kteří jsme se zúčastnili všech jednání v podvýboru pro mediální legislativu. Ale teď už k samotné problematice.

Problémy už začaly u samotných definic jednotlivých pojmů. Co to je elektronický programový průvodce, jestli je úzce chápán tak, jak dnes vidíte v novinách přehled o televizních programech, nebo jestli když chcete EPG, zmačknete si a víte, že večer bude film o Alžbětě, a teď tam máte všechny údaje historické, o hercích, prostě všechno. Jestli licencovat EPG, nebo nelicencovat. Já se domnívám, že ano, protože v jednom multiplexu nemusí být jenom čtyři programy, může jich tam časem být šest, pak osm, pak dvanáct, a ten, kdo tam bude seřazovat programy, může někoho systematicky poškozovat či jinému prospívat. A tak si myslím, že zodpovědnost bude mít tehdy, jestliže bude vlastníkem licence.

Pojem doplňkové služby nebo služby související s programem. Já tyto služby související s programem nazývám doplňkovými, protože doplňují program, a zbylé služby považuji za dodatkové. Chci, aby doplňkové služby byly součástí licence, dodatkové služby byly registrovány.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, paní kolegyně, omlouvám se. Kolegyně a kolegové, prosím o klid v sále.

 

Poslankyně Ivana Levá: Registraci aby nedostal jedinec nebo společnost na věčné časy, ale pouze na období deseti let, a aby za tuto registraci musel zaplatit, protože bude využívat spektrum, které je vlastně národním bohatstvím.

Další problém, který se tam objevil, už tady o něm moje předřečnice mluvila, jsou to pořady ve veřejném zájmu. Pokud tam tento paragraf zůstane, pak budu žádat, aby byl doplněn ještě o jeden bod. Pokud jste si to přečetli, tak víte, že jsou tam všechny možné pořady, vzdělávací, naučné, co se týče svatých mší atd. Jenom jeden okruh, jedna problematika se tam neobjevila, nebo jeden druh programu, a to jsou sportovní přenosy. Proti tomu protestuji, protože občan naší republiky ve formě daní také jako by sponzoroval sportovní výkony našich zástupců a nevidím důvod, proč by člověk, který prostřednictvím státního rozpočtu přispěje, neměl právo se podívat na reprezentační zápas a musel si za to platit placený kanál. Já se domnívám, že na to morální právo má, a tudíž pokud tam tento paragraf zůstane, vkládám větu, že pořadem ve veřejném zájmu je také pořad s přímým přenosem nebo záznamem mezinárodních sportovních akcí, v jejichž rámci je reprezentována Česká republika. Myslím si, že tohle by si obyčejní řadoví občané zasloužili.

K vlastnictví. Zákon říká, že do dvou let po udělení licence nemůže nikdo prodat 66 % majetku nebo 66 % hlasovacích práv. Zkuste si představit, že žádáte o licenci, máte zpracovaný ekonomický rozbor. Kdo z nás může říci, že se mu investice do dvou let vrátí? Já si myslím, že to je v málokteré oblasti, že to není ani možné. Tudíž člověk, který po dvou letech chce prodávat, tak nesoutěžil o licenci proto, že by měl zájem na tom, uplatnit se na mediálním trhu, ale spíš proto, že hledal cestu, jak spekulativně vydělat. Z toho důvodu tam navrhuji prodloužení tohoto období ze dvou let na pět let, aby do pěti let nemohlo legálně k těmto změnám docházet.

Abychom bránili pluralitu, tak bych doporučila, a mám to ve svém pozměňovacím návrhu, aby u nás nemohl nikdo vlastnit více než dvě sítě, to znamená nemohl provozovat více než dva multiplexy. Jsou tady jiné návrhy, vy už jste to viděli, dokonce i na jeden multiplex vlastnictví. Uvidíte, až si projdete pozměňovací návrhy, ke kterým variantám se přikloníte, nebo pokud vám to bude úplně jedno, kolik kdo si tady sítí skoupí, tak neprojde ani pozměňovací návrh.

Já se domnívám, že frekvence, které tady máme, znovu to opakuji, jsou národním bohatstvím a že bychom měli dávat pozor na to, aby je neskoupil jeden jedinec, protože pak nemůžeme mluvit vůbec o nějaké pluralitě. Totéž by se mohlo stát při skupování licencí. Mohl by přijít silný vlastník a postupně skupovat, co by se uvolnilo, protože v prvním období digitálního vysílání může dojít ke krachu vysílatelů. Z toho důvodu tam dávám pozměňovací návrh, který říká, že jeden jedinec nebo jedna společnost nemůže být vlastníkem více než čtyř licencí. Dále tam uvádím nový pojem a to jsou koncoví vlastníci, abychom vůbec věděli, kdo co vlastní v tomto státě v této oblasti.

Potom ještě k platnosti licence. To považuji za důležitý pozměňovací návrh a tady bych vás žádala o podporu. V minulosti to bylo tak, že zákon dovoloval, že na 12 let jste dostali licenci a potom na 12 let jste automaticky měli právo na prodloužení licence. Způsobilo to problémy, protože když nastává potom období na přechod od analogového vysílání k digitálnímu vysílání, tak je problém, co udělat se stávajícími vlastníky licencí, jak je odškodnit a kde je správná míra na odškodnění. Navíc do budoucna nevíme, k čemu frekvence bude možné využít. A tak si myslím, že prodlužování licence není nejvhodnější a stačilo by, aby člověk, který dostane licenci v soutěži na 12 let, měl pět let na to, aby se mu zaplatily investice, které do toho vloží, a pak dalších sedm let vydělává. A pokud bude znovu se ucházet o licenci, protože tady má okruh diváků, má dobrou skladbu pořadů atd., proč by v dalším licenčním řízení licenci nedostal ještě jednou? Nikde by ale nemělo být řečeno, že to bude automaticky.

Moje pozměňovací návrhy máte rozdány. Myslím, že každý z vás si to může projít, pokud na to budete mít trpělivost. Sami vidíte, kolik toho je.

Jenom ještě drobnost. Víte, že televize musí dávat přehled o tom, na to je evropská směrnice, kolik ve svých programech odvysílají evropské tvorby. Tak já dodávám maličkou věc, protože to je otázka na program pro počítač, aby se také uvádělo, kolik programů odvysílají českých. Myslím si, že to by nás také mělo zajímat, nejenom evropská tvorba, ale také naše národní. Budu ráda, když tento pozměňovací návrh také podpoříte.

Děkuji. Hlásím se do podrobné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní má slovo kolega, který vás velmi pečlivě poslouchal, velmi často kýval souhlasně k vašemu projevu, a to je pan poslanec Skopal.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, protože o vzniku komplexního pozměňovacího návrhu, jenž byl schválen výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu za základ pro další projednávání ve druhém čtení, koluje celá řada nepřesných informací, dovolte mi, abych vás seznámil s tím, jak k tomuto návrhu novely zákona č. 231/2001 Sb. došlo, resp. jak se postupně vyvíjel.

Mnozí z vás si jistě vzpomenou, že v závěrečné fázi projednávání návrhu zákona o elektronických komunikacích byla z něj vyjmuta část týkající se rozhlasového a televizního vysílání s tím, že tato problematika bude projednávána později a zvlášť. Na otevřeném zasedání podvýboru pro mediální legislativu se diskutovalo, jaký bude další postup. Tehdy ministr Mlynář slíbil, že vláda připraví odpovídající legislativu, která ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou tuto oblast pokryje. 22. února - abyste věděli, už od února o tom jednáme, ne že by to bylo něco nového, nějaké novum - Sněmovna přijala sněmovní verzi zákona o elektronických komunikacích a na poslední chvíli pozměňovacími návrhy byly vytvořeny podmínky pro vznik tzv. veřejného právního multiplexu, určeného pouze České televizi a Českému rozhlasu. 24. února byl v prvním čtení projednán a propuštěn do dalšího legislativního procesu vládní návrh novely číslo 231, tisk 885, o kterém ministr Mlynář tehdy prohlásil, že jde pouze o jakýsi nosič, že předpokládá pro další vývoj výraznou aktivitu Poslanecké sněmovny.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP