Neautorizováno !

(Jednání pokračovalo v 18.01 hodin.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání po přestávce na poradu klubu KSČM. Jsme v bodech našeho programu, které se týkají prvního čtení. Včera ve večerních hodinách místopředseda Kasal nechal při zahájení bodu 72, k návrhu poslanců, sloučit rozpravu k bodu 72 a 73. Toto bylo odhlasováno a schůze byla přerušena těsně předtím, než byla zahájena sloučená rozprava k bodu 72 a 73.

Já požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa pan ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Zdeněk Škromach a zpravodaj pro oba tisky pan poslanec Miroslav Opálka. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu a konstatuji, že nemám zatím žádnou písemnou přihlášku. Vidím ale přihlášku z místa, očekával jsem ji, paní poslankyně Aleny Páralové. Paní poslankyně, máte samozřejmě slovo jako první vystupující ve sloučené obecné rozpravě v prvém čtení k bodům číslo 72 a 73.

Požádám kolegy o klid, aby mohla paní poslankyně Alena Páralová uvést své stanovisko v této sloučené rozpravě. Prosím, paní kolegyně.

72.
Vládní návrh zákona o nemocenském pojištění
/sněmovní tisk 1005/ - prvé čtení
 

Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Občanská demokratická stana zásadně nesouhlasí s vládním návrhem zákona o nemocenském pojištění. Tím hlavním důvodem je, že se břemeno vyplácení nemocenské přenáší ze státu na zaměstnavatele. Tam, kde stát selhává, přenáší tuto povinnost na zaměstnavatele, kteří již v tuto chvíli trpí velkou byrokratickou zátěží. Máme velké výhrady také proti tomu, že náhrada mzdy, kterou bude vyplácet zaměstnavatel zaměstnancům v době jejich nemoci, bude předmětem kolektivního vyjednávání, to znamená, může být i důvodem ke stávce. Nesouhlasíme ani s tím… (V sále je velký hluk.)

Vážený pane místopředsedo, prosím.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě, paní kolegyně. Já požádám pana předsedu klubu sociální demokracie, aby pokud chce řešit jinou velmi důležitou věc, aby to řešil v předsálí, a zejména aby všichni ostatní nechali vystupující v klidu mluvit. Jde o poměrně vážnou záležitost a rád bych, abychom jí jako vážné záležitosti také věnovali příslušnou pozornost. Děkuji vám.

Prosím, pokračujte.

Poslankyně Alena Páralová: Jestliže zaměstnavatel zastihne svého zaměstnance, který by měl dodržovat léčebný režim, při činnosti, při které ho nedodržuje, například když ho přistihne na zahrádce nebo při opravě chaty, nemá žádný nástroj k tomu, aby ho propustil nebo aby mu zastavil vyplácení nemocenské. Může pouze požádat okresní správu sociálního zabezpečení o to, aby provedla u toho jeho zaměstnance kontrolu.

Jestliže tady pan ministr uváděl jako příklad například Slovensko, pak na Slovensku je porušení léčebného režimu klasifikováno jako porušení pracovní kázně a zaměstnanec může být propuštěn. Ve vládním návrhu zákona o nemocenském pojištění v naší zemi tomu tak není.

Domníváme se, že tento návrh je systémově nepřijatelný, a nesouhlasí s ním ani zaměstnavatelské svazy. Proto jménem Občanské demokratické strany dávám návrh na zamítnutí vládního návrhu o nemocenském pojištění, tisk 1005, a vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, tisk 1006.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Zpravodaj si jistě poznamenal, že k oběma tiskům padl návrh na zamítnutí. Kdo další do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, sloučenou obecnou rozpravu k oběma tiskům končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo zpravodaje nebo předkladatele. Ano, za předkladatele pan ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře, mát slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych jenom krátce reagoval na některé věci, které zazněly v rozpravě.

Pokud jde o přenesení části zodpovědnosti za nemocenskou na zaměstnavatele, pak je to naprosto běžná praxe, která je v okolních zemích v rámci EU. Myslím, že jenom ve dvou nebo ve třech zemích mají jiný systém než tento. Jenom znovu opakuji, že v Polsku to je 33 dnů, v Maďarsku 15, na Slovensku 10, a to už nehovořím například o Rakousku či Německu, kde to je řádově 4 až 6 týdnů.

Naší záměrem je hlavně tedy snížit náklady práce pro zaměstnavatele tím, že se jim výrazně snižuje pojistné. Už jsem to uváděl v úvodní zprávě, že by v podstatě na pokrytí stačilo snížit pojistné ze 3,3 na 2,3 nebo 2,2 procenta, což by bylo prakticky asi 9 mld. korun, které dostanou zaměstnavatelé. My snižujeme na 1,4 procenta, což je 18 mld. korun, a to jsou prostředky, které jsou navíc, a ty jsou určeny i na někdy zmiňované epidemie, které samozřejmě mohou být v rámci chřipky apod., ale myslím, že si s tím dokážou zaměstnavatelé poradit stejně, jako si dokáží poradit se čtyřmi či pěti týdny dovolené nebo svátky, které samozřejmě si dokáží započítat do svých mzdových nákladů.

Jenom bych chtěl říci, že náhrada mzdy, a zdůrazňuji náhrada mzdy za dobu nemoci, nemusí být vyplacena, pokud dojde k porušení dodržování léčebného režimu, to znamená, že ten pacient není doma, a tam dojde k tomu, že ukončení nemocenské znamená i nevyplacení této náhrady zpětně. To si myslím, že je významné, a je tam možnost i určitých sankcí - až do 20 tis. korun - vůči těm, kdo budou porušovat tento systém. To je také významné.

Jenom bych chtěl ještě říci úplně na závěr, vážené paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že pokud jde o postoje sociálních partnerů, tak přes určité námitky vůči parametrům toho systému myslím, že obecně je podpora pro tuto změnu, a pokud jde o otázku diskuse, jsem připraven vést diskusi s vámi o parametrickém nastavení tohoto systému, protože to samozřejmě je věc určitého politického rozhodování, zda výše dávek bude stanovena tímto způsobem, zda odvody budou stanoveny jiným způsobem, nebo zda to bude tolik procent nebo tolikanásobek průměrného výdělku, např. otázka stropu apod. To jsou věci, které samozřejmě je možné diskutovat, a věřím, že najdeme ve druhém čtení dostatek prostoru k tomu, abychom je mohli vyřešit.

***