Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Nečas)

Pan Josef Sousedík se narodil v roce 1894 ve Vsetíně v chudobné a početné rodině. Začal se zabývat elektrotechnikou, a především začal pracovat v brněnské továrně Bartelmus-Donát, kde se velice intenzivně vyučil i samostudiem v oblasti elektrotechniky. Na podzim roku 1919 začal podnikat. Otevřel elektrotechnický a strojní závod, kterému se dařilo natolik, že v roce 1934 měl již kolem 200 zaměstnanců. Ve svém podniku pan Sousedík nejprve vyráběl stejnosměrné stroje a generátory na střídavý proud, pak připojil střídavé a synchronní motory, později ještě komutátorové stroje a další elektrotechnická zařízení, kde všude uplatňoval své vlastní patenty. Po začlenění podniku do koncernu Ringhoffer-Tatra byla výroba ještě rozšířena o trakční elektrické stroje.

Pan Josef Sousedík byl také v regionu i ve městě znám svým příkladným vztahem k zaměstnancům. Převážná většina zaměstnanců brala Josefa Sousedíka spíše jako svého spolupracovníka než jako nadřízeného. Byl proslulý tím, že zaměstnance hodnotil podle kvality práce a ne podle jejich názoru, nebo dokonce politické příslušnosti.

Chtěl bych také velmi zdůraznit to, že pan Josef Sousedík proslul jako vynálezce. Hlavní oblastí vynálezecké činnosti pana Josefa Sousedíka byly elektrické stroje, přístroje, pohony, trakce a automatická regulace. Je třeba zdůraznit, že byl držitelem 45 úspěšných patentů. Řada těchto patentů byla patentována v mnoha dalších zemích světa.

Znovu bych chtěl zdůraznit jeho občanskou angažovanost. Pan Sousedík kandidoval v roce 1927 do městského zastupitelstva ve Vsetíně a od roku 1927, kdy byl zvolen poprvé starostou, s jednoroční přestávkou starostoval ve Vsetíně až do roku 1938, to znamená deset let. Za dobu jeho starostování došlo k nebývalému rozvoji města. Z některých důležitých akcí bych chtěl zdůraznit, že bylo například postaveno ve Vsetíně Masarykovo reálné gymnázium, založena živnostenská pokračovací škola, nižší průmyslová škola, postavena budova okresního úřadu, moderní objekty pošty a spořitelny, dva mosty přes řeku apod. Bylo to tedy období dynamického rozmachu tohoto moravského města. Velkou zásluhu má Josef Sousedík také na tom, že se mu podařilo zmenšit velkou nezaměstnanost třicátých let tím, že se jako starosta a politik přičinil o vytvoření pobočky brněnské Zbrojovky ve Vsetíně, která vytvořila velké množství pracovních míst.

Josef Sousedík byl horlivým zastáncem Masarykových idejí, demokracie a humanity, a také jako starosta v roce 1928 uvítal Tomáše Garrigua Masaryka při jeho návštěvě Vsetína. Byl aktivním členem Sokola, významným funkcionářem Štefánikovy společnosti, která se snažila utužovat jednotu Čechů a Slováků. Byl také členem Národní gardy, jejímž cílem byla obrana republiky.

V době ohrožení republiky v letech 1937 a 1938 pořádal starosta Josef Sousedík manifestace na obranu republiky a psal v této věci i významným osobnostem u nás doma i v zahraničí.

K ukončení starostenství pana Josefa Sousedíka v roce 1938 uvedl tehdejší okresní hejtman v děkovném dopise - cituji: "Ubezpečuji vás, že za své dlouholeté praxe jsem se nesetkal se starostou, který by měl takovou bohatou iniciativu pro blaho svého města, tak nezištně a usilovně pracoval jako vy."

Chci zdůraznit, že po celou dobu pan Josef Sousedík, protože byl průmyslník, používal svůj plat starosty pro dobročinné účely.

Hned po počátku okupace se pan Josef Sousedík zapojil, jak jsem již řekl, do odboje. Byla utvořena skupina Obrana národa, jejímž základem byli členové Národní gardy. V továrně, kde byl ředitelem, prohlásil Josef Sousedík den 28. října 1939 za den pracovního klidu a pronesl vlastenecký projev k zaměstnancům, což byl akt nesmírné občanské statečnosti.

V prosinci 1939 byl poprvé zatčen, avšak pro nedostatek důkazů v lednu 1940 propouštěn. Do továrny mu však nacisté již nepovolili vstoupit. V roce 1940, konkrétně v červnu, byl opět zatčen a plných šest měsíců vězněn v Sušilových kolejích v Brně. Gestapáci mu řekli, že je popuštěn na základě pokynu z vyšších míst, aby se věnoval elektrotechnice a zanechal odboje, neboť potřetí by již živý nevyšel.

Avšak Josef Sousedík dál organizoval polovojenskou organizaci, která finančně a materiálně pomáhala rodinám vězněných a popravených a plnila zpravodajské úkoly vyžadované ze zahraničí. Postupně se rozrůstala a stala se jakýmsi orgánem odboje po celém Vsetínsku, neboť na ni byly napojeny ilegální skupiny z různých obcí celé oblasti. Pro bezpečnost členů organizace použil Josef Sousedík pro svou síť systém trojek, takže někteří členové se patrně dodnes nedozvěděli, že byli v Sousedíkově odbojové organizaci. O velkém rozsahu Sousedíkovy organizace svědčí skutečnost, že v září 1944 bylo do ní zapojeno více než dva tisíce osob, jak o tom svědčí zachovaný nástupní plán, který měl být jakýmsi přípravným projektem převzetí moci v případě povstání nebo příchodu osvobozujících vojsk.

V květnu 1944 navázala Sousedíkova organizace spolupráci se skupinou výsadkářů z parašutistické skupiny Clay. Zprávy, které Sousedík získával od příslušníků své organizace o stavu ve zbrojovce apod., dodával veliteli této skupiny Bartošovi do Bystřice pod Hostýnem s určením pod Londýn. S odbojem na Slovensku byly navázány styky již koncem roku 1943 a s 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky již při jejím příchodu na Moravu v září 1944. Josef Sousedík podporoval brigádu finančně hlavně z vlastních prostředků, ale i z jiných zdrojů, jako například byl jeho bratr František nebo ředitelé Baťových závodů ve Zlíně.

Činnost organizace byla přerušena zradou. Josef Sousedík byl 15. prosince 1944 zatčen, při výslechu mučen a ještě téhož dne zastřelen. Vedoucí organizace byli odvlečeni do koncentračních táborů a popraveni. Pouze někteří členové přešli k partyzánské brigádě Jana Žižky.

Já bych chtěl zdůraznit, že návrh na udělení řádu Tomáše Garigua Masaryka je návrhem, který podala svým usnesením pod číslem jednacím R37/2 rada města Vsetína, a je to návrh, který je široce podporován, protože svá doporučení přiložily k této žádosti i následující instituce - Vysoké učení technické v Brně, Národní technické muzeum v Praze, Technické muzeum v Brně a Český svaz bojovníků za svobodu, okresní výbor Vsetín.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tak významná postava, jako je pan Josef Sousedík, člověk, který prokázal své obrovské schopnosti v oblasti podnikání, v oblasti politiky, ale především prokázal své nesmírně statečné občanské postoje za druhé světové války a za tyto postoje zaplatil cenu nejvyšší - cenu vlastního života - si řád Tomáše Garigua Masaryka zaslouží. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Prosím nyní pana poslance Karla Černého, který je přihlášen do obecné rozpravy, a pak tu mám ještě písemnou přihlášku od pana předsedy Sněmovny. Prosím, nyní pan poslanec Karel Černý.

Poslanec Karel Černý: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil k návrhu, jenž neprošel organizačním výborem Poslanecké sněmovny, ale schválil jej Senát, tedy bude se jím zabývat prezident republiky.

Jedná se o návrh na medaili Za hrdinství majoru Ctiradu Novákovi, jenž byl v roce 1991 povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Plukovník Ctirad Novák, bratr manželky generála Josefa Mašína Zdeny Novákové, je navrhován kolegy z ODS na státní vyznamenání v souvislosti s rozporuplnou skupinou bratrů Mašínů, tedy synovců plukovníka Nováka, synovců, jejichž strýc se stal po smrti jejich otce Josefa Mašína, hrdiny druhého odboje, jejich opatrovníkem.

***