Neautorizováno !

(16.40 hodin)

Poslanec Michal Doktor: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych z pověření spolupředkladatelů před vás předstoupil a přednesl vám alespoň část důvodové zprávy a část svého úvodního vystoupení k navržené novele zákona o bankách.

Dovolte mi, abych řekl, že podstata návrhu na dodatečnou výplatu z Fondu pojištění vkladů, resp. na nepřímou novelu některých ustanovení zákona o bankách, tedy odškodnění klientů Union banky, Plzeňské banky a Kreditní banky až do výše 4 mil. Kč, má svůj zřetelný základ. Náš návrh je jistým způsobem, resp. jistým návrhem řešení, jak se vyrovnat s rozporem mezi skutečným právním stavem, a tím je platné znění zákona o bankách, tedy zákonem garantované pojištění, kterým je ekvivalent 25 tisíc eur přepočítaný v platném denním kursu, a společností konzumovanou, tedy i nadále očekávanou skutečností výplaty z fondu pojištění poskytnuté v minulosti.

Chtěl bych připomenout, že poslední návrh na výplatu ve výši 4 mil. Kč, tedy tehdy klientům Universal banky, Moravia banky a Pragobanky, projednala Poslanecká sněmovna ve třetím čtení v létě roku 2001 na základě usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Smyslem této novely, resp. doplnění předmětného ustanovení zákona, je zajištění zrovnoprávnění těch klientů bank nacházejících se nyní v konkursu, kterým v minulosti byly pohledávky za bankami uhrazovány jen do výše stanovené zákonem, zatímco v případě jiných bank docházelo k úhradě pohledávek vkladatelů i nad tento rámec. V důsledku toho pak vznikla nežádoucí nerovnost mezi vkladateli jednotlivých bank. Proto účelem této novely je zmírnění této nerovnosti způsobené nesystémovými kroky v rámci kompenzací náhrad v minulosti.

Dále je účelem této novely poskytnutí jistoty fondu, že osoba, popřípadě její právní nástupce nebo postupníci pohledávek vzniklých z uspokojení takových pohledávek, která namísto fondu v některých případech zajišťovala úhrady pohledávek vkladatelů bank, nebude vůči němu vznášet jiné nároky než nárok na uhrazení peněžních prostředků, které tato osoba použila na vyplacení dodatečných náhrad vkladatelům bank až do výše 4 mil. Kč.

V neposlední řadě je také účelem této novely poskytnutí jistoty fondu, že uspokojením vkladatelů bank uvedených v přechodném ustanovení budou jejich pohledávky za bankami uspokojeny v plné výši a že tito vkladatelé nebudou vůči fondu vznášet žádné jiné nároky.

Vážené kolegyně a kolegové, už při návrhu na zařazení tohoto nového bodu jednání Poslanecké sněmovny jsem uvedl, že zcela zřetelně očekávám velmi tvrdou, avšak vyváženou diskusi, založenou především na několika základních faktech. Za prvé zde existuje onen historický precedens vyvolaný rozhodnutím České národní banky a plnění poskytnuté v historii, resp. v 90. letech, klientům prvních bank až do výše 4 mil. Kč. Za druhé zde zcela evidentně existuje precedens vytvořený rozhodnutím Poslanecké sněmovny v roce 2001, tehdy při projednávání novely zákona o bankách, kterou navrhl pan poslanec Tlustý, kdy rozhodnutím Sněmovny bylo akceptováno usnesení rozpočtového výboru, které se přihlásilo za prvé k historické zkušenosti, resp. se přihlásilo k historickému rozhodnutí České národní banky, a také se přihlásilo k plnění až do výše 4 mil. Kč.

Já jsem také zcela zřetelně uvedl, že tento návrh novely zákona bude chápán jako velmi kontroverzní. Chtěl bych jménem předkladatelů ujistit vás, poslankyně a poslanci, že skupina předkladatelů je připravena zvážit všechny konstruktivní náměty k případným návrhům na pozměňovací návrhy, ať už základního tisku, tak návrhy jiné.

Konstrukce, která je navržena k jednání Poslanecké sněmovny, vychází z konstrukce oprávněné osoby. Tvrdíme, že je velmi komplikované použít metodu narovnání vůči oprávněným osobám pouze v režimu právnických osob,a přitom vyloučit ze zákona některé právnické osoby. Poslanecká sněmovna rozhodovala v historii jak o modelu narovnání pouze vůči fyzickým osobám, ale také v režimu oprávněných osob, tedy pracovala i s metodou oprávněných osob tak, jak je to námi navrženo.

Chtěl bych odkázat na svůj článek uveřejněný v Hospodářských novinách ve čtvrtek minulý týden. Poskytuje několik odpovědí na často dnes zmiňované okolnosti této novely. Myslím si, že trochu kontroverzně a především velmi zbytečně zaznívají okrajové i tendenční návrhy, resp. postoje některých zainteresovaných, byť někteří to mají pouze z titulu popisu práce, a tyto názoru oponují právě historické skutečnosti. Nechci zde zabíhat do takových detailů, že zhruba před měsícem hlasovala tato Poslanecká sněmovna o velmi podobné konstrukci, tehdy navržené jedním jediným poslancem, jsem však připraven vyhovět každému z vás, budete-li chtít svůj dnešní názor konfrontovat s názorem projeveným v hlasování zhruba před měsícem v závěrečném čtení tehdy zákona o konkursu a vyrovnání.

Prozatím děkuji za pozornost a těším se na věcnou rozpravu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Rafaj, který je zpravodajem pro prvé čtení.

Poslanec Petr Rafaj: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, máme tady návrh zákona, který nám upravuje dodatečnou výplatu náhrad při zkrachování banky. Jedná se nám tady o Union banku. Je to opět jeden z nesystémových kroků, které mají narovnat nějaké odškodnění, nebo mají vyrovnat ztráty lidí, kteří měli vklady v těchto bankách. Musím říci, že tady dochází k dalšímu precedentnímu kroku, a to že se mají odškodnit i tzv. neanonymní vklady, tzn. certifikáty, depozitní listy apod. To je dost velký problém, protože zde se nikdy nedá přesně určit limit, v jaké výši zde bude provedeno odškodnění, protože veškeré nadlimitní listy lze velice jednoduše převést na jiné osoby a dosáhnout tak opravdu maximálního odškodnění bez ohledu na právo a stav, jak se je tady snažíme upravit.

Jedná se o to, že se zde používá právě institut oprávněné osoby, kdy mohou sahat do fondu všichni ti, kteří budou zacházet s tímto anonymním (?) vkladem. Jedná se o zásah do fondu, který by mohl znamenat obrovský odliv financí z fondu. Prakticky můžeme říci, že to může být až několik miliard korun, a tím pádem by mohlo dojít k ohrožení stability fondu. To znamená, že fond by si musel finance na danou transakci půjčit, zvýšily by se platby do fondu, a tím by se zvyšovaly i náklady na práci bank, což se zase promítne v poplatcích, a tím se to zase vrátí k našim občanům.

Jedná se nám o to, že vytváříme opět další nesystémový krok, který může být precedentní v dalších případech, jako jsou dnes užívány jiné kroky. Já si myslím, že je třeba dojít ke stavu, kdy by se už jednou mělo říci, že další nesystémové kroky provádět nebudeme, že máme platný zákon a podle tohoto zákona se budeme řídit.

***