Neautorizováno !

(15.30 hodin)
(pokračuje Máša)

Technické a právní předpisy, které se vztahují ke stavebnictví, jsou svěřeny ne Evropské unii, ale členským státům. Všechny jsou rozdílné kromě Belgie, která předpisy nemá žádné. Všechny existují pouze v národních jazycích. V oblasti územního plánování jsou zpracovány srovnávací přehledy systému a zásad územního plánování států Evropské unie. Srovnání je prováděno mezi jednotlivými členskými státy tak, aby byly ukázány podobné i odlišné rysy v přístupu k dané problematice.

Současně návrh zákona obsahuje všechny potřebné prováděcí předpisy včetně vyhlášek, které stanoví obsah a rozsah projektové dokumentace staveb všech stupňů. Pouze v uvedených prováděcích předpisech chybí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu, to je současná vyhláška č. 137/1998 Sb. Uvedená vyhláška stanoví základní požadavky na územní technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení. Dále zde chybí vyhláška hlavního města Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. U uvedených vyhlášek bylo v roce 2004 dohodnuto pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj, že jejich účinnost bude o tři roky prodloužena. V rámci druhého čtení navrhnu, aby tyto vyhlášky byly součástí prováděcích předpisů tohoto zákona.

Domnívám se, že některé zdánlivě nutné podrobnosti by bylo možné ze zákona vyjmout a posunout je do prováděcích předpisů.

Žádám vás, kolegyně a kolegové, o propuštění zákona do druhého čtení, kde bude možné hovořit k podrobnostem, jak hovořil pan zpravodaj. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Teď bych poprosil pana poslance Františka Beneše, který je druhým přihlášeným do rozpravy. Další přihlášky jsem nenašel.

Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, vláda avizovala předložení nového stavebního zákona již delší dobu. Odborná veřejnost proto sledovala jednotlivé kroky a dostávali jsme postupně spoustu připomínek a podnětů k jednotlivým variantám návrhu. Stejná situace pokračuje i nadále po zveřejnění schválených textů.

Základní otázka tedy zní velmi jednoduše. Potřebujeme nový stavební zákon? Odpověď již tak jednoznačná nebude. Je však mnoho příčin odpovědět ano. Které to jsou? Uvedu jenom tři. Za prvé je třeba reagovat na nadřízenost rozvoje jediného území pod správou dvou nezávislých samosprávných celků, obcí a krajů. Za druhé, návrh navazuje na změnu základního dokumentu, kterým v této oblasti je nový správní řád. Za třetí, obrovský rozvoj informační společnosti a jejích technik vyžaduje adekvátní reakci.

Zde bych si dovolil jednu zásadní úvahu. Racionální a co nejlevnější správa vyžaduje plnění mnoha povinností pro všechny, pro vlastníky nemovitostí i pro investory. Bude ochota takovéto povinnosti plnit v prostředí, kdy já a moje je nade vším? Pod rouškou usnadnění stavebního řízení se například otevírá široký prostor k řešení na základě zjednodušených postupů. Zde je proto třeba zajistit, aby veškerá dokumentace díla, tedy stavby, byla jednoznačně podchycena, a to nejen v katastru nemovitostí, ale i v technickém databázovém prostředí, chcete-li v technické mapě, protože překvapivě mnoho staveb katastr vůbec neeviduje. Všechny takové kroky jsou samozřejmě důležité i pro správu obcí. Z úplné informace o území může vycházet i co nejjednodušší přístup k připomínkám občanů i rozličných zájmových uskupení. V tomto směru v návrhu zákona i sedmi přiložených vyhláškách leccos postrádám.

Spojení územního a stavebního řízení pro určené typy staveb bude podrobeno jistě ještě mnoha připomínkám. Řadu jsme jich již tady dneska slyšeli a předneseme a uslyšíme řadu oprávněných výhrad. To platí rovněž o členění stavebních úřadů a o určení míst jejich sídel a s tím spojeným růstem počtu pracovníků. Z důvodu, který upřesním až v závěru, uvedu přesto jen několik připomínek a výhrad k předloženému textu.

Za prvé vítám, že z textu byla odstraněna ustanovení o povinnosti předkládat pro řízení výpis z katastru nemovitostí. Bohužel ne důsledně. Leckde taková povinnost zůstala, například v § 103 - všechny státní a samosprávné orgány, dámy a pánové, které mají přístup k aktuálnímu stavu katastru zdarma díky našim rozhodnutím, by naopak neměly uznávat žádný výpis. To by mělo platit obecně pro všechny dokumenty, které lze ověřovat on-line. I den starý výpis třeba se dvěma kulatými razítky totiž už nemusí vyjadřovat platný stav.

Za druhé požaduji doplnit již do zákona mezi základní územně plánovací dokumenty technickou mapu a její digitální ekvivalent. Dosud totiž vznikají technické mapy obcí a měst živelně, a přesto vykazují neocenitelnou službu pro státní správu, samosprávu, občanskou veřejnost i podnikatele. Odkáži třeba na Institut městské informatiky v Praze a technickou mapu Prahy. Základní podmínkou pro takovou činnost je ale jednoznačnost lokalizace souřadných systémů, polohy, ale i výšek. Protože s odkazem na budoucí uzákonění technické mapy Prahy jako základního obecního dokumentu bylo vládní legislativou několikrát argumentováno již v minulosti, například při projednávání otázek věcných břemen k rozličným vedením uloženým pod povrchem, považuji tuto připomínku za zásadní pro podporu či nepodporu celého zákona. Dokumentace provedení stavby musí být vyhotovena jednotně i pro stavby postavené na základě zjednodušeného řízení, a to kvalifikovaně, a jejich přesnost musí být náležitě ověřena.

Ze třetí. Podstatně bude třeba upravit řadu ustanovení o změnách stavby, o změnách jejich využití stejně jako o změnách druhů pozemků či o odstraňování staveb. Bude žádoucí, aby stavební úřad vydával o takové činnosti osvědčení, které poslouží pro katastrální evidenci.

Za čtvrté. Nedostatečně vysvětlené a v celém textu nedobře provázané jsou také některé definice a pojmy, jako například stavební úpravy, a to včetně zateplení, nebo definice účastníků územního či stavebního řízení u domů ve společenství vlastníků jednotek. Na jedné straně vítám, že mezi účastníky je zařazeno společenství vlastníků jednotek jako právnická osoba, která může rozhodovat podle kritérií v zákoně o vlastnictví bytů, na straně druhé mi není jasné, zda se jednotliví vlastníci bytů budou vyjadřovat i k aktivitám na sousedním pozemku, jak by jim podle výkladu textu také mohlo náležet. Nevím také, kdo rozhodne, zda se poměry v území "podstatně nezmění" a podobné výkladové nejasnosti.

Za páté. Rozsáhlou diskusi bude vyžadovat i vymezení prostoru pro zcela novou funkci autorizovaného inspektora, k jehož navrženému rozsahu mám řadu výhrad. Velký, řekl bych obrovský zájem o tuto funkci mě vede k opatrnosti.

Hovořil zde o některých výhradách také sněmovní zpravodaj. S těmi výhradami souhlasit musím. Podpořit lze naopak zjednodušení při povolování rodinných domků a staveb, které jsou vlastně výrobky, jako jsou krby, zahradní domky a podobně. Líbí se mi na rozdíl od pana zpravodaje také nová role státního dozoru a zvýšení jeho pravomocí při kontrole na stavbách. Opět narážíme na růst počtu pracovníků.

Dámy a pánové, při posuzování návrhu zákona v prvém čtení je třeba vycházet i z osudu některých speciálních zákonů, jejichž cesta ve Sněmovně skončila s odkazem právě na připravovaný nový návrh. Jsme proto zcela záměrně pod určitým tlakem, abychom projednávání návrhu neprodlužovali. Varuji však před spěchem, jde o velice závažnou normu. Jestliže přesto souhlasím s propuštěním návrhu do druhého čtení a projednáním ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, eventuálně i ve výboru hospodářském, činím tak s vědomím, že ministerstvo ani vláda již nic nového nejsou připraveny předložit.

***