Neautorizováno !

(16.30 hodin)
(pokračuje Konečná)

Vzhledem k výše uvedenému pak poznámka o vytvořených transparentnějších podmínkách vyznívá podle mého názoru trochu nepatřičně. Tak obecná úprava bez stanovení nějakých limitů a brzd proti zneužívání, hlavně když celý zákoník práce je postaven na principu přednosti zaměstnaneckého poměru před dohodami mimo pracovní poměr, by neměla být v právním řádu žádoucí.

Pro ukázku mi dovolte citovat z některých ustanovení slovenského zákoníku práce, na který se návrh v důvodové zprávě odvolává. Týká se to zákoníku práce Slovenské republiky, konkrétně § 227, dohoda o brigádní práci studentů.

Na základě dohody o brigádní práci studentů nemůže student vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu určeného týdenního pracovního času. Do tohoto rozsahu se nezapočítává čas pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepatří odměna, a pracovní pohotovost doma. Dodržování dohodnutého a nejvíc přípustného rozsahu pracovního času podle odstavce 2, který jsem citovala, se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však na 12 měsíců. V § 228 slovenského zákoníku práce se poté uvádí. Dohodu o brigádní práci studentů je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. Pak jsou tam také podmínky toho, kdy může být dohoda zrušena, a jaké podmínky při uzavření písemné dohody mají zůstat zachovány.

Z toho tedy vyplývá, že návrh článku 2 má své opodstatnění, ale země, které jsou citovány v důvodové zprávě předkladatelů, se přece jen chovají ke studentům jinak, než jak to chtějí upravit navrhovatelé v České republice. Myslím si, že by minimální pravidla pro ochranu studentů a obecně platné předpisy o uzavírání dohod o provedení práce měly být nastaveny srovnatelně s dnes již platnými předpisy, a přestože chápu snahu navrhovatelů ulehčit situaci studentů, nemohu akceptovat neuvěřitelnou svobodu, která se dává zaměstnavatelům, kteří mohou následně využít místo pomoci studentům ke zneužívání studentů. To si myslím, že by tato Sněmovna opravdu neměla akceptovat.

Přes své uvedené výhrady se však domnívám, že debata k návrhu, jak řešit zaměstnávání studentů, je nutná a návrh kolegů je prospěšný minimálně k této debatě, a proto pevně věřím, že tuto debatu budeme moci rozvinout velmi podrobně v jednotlivých výborech a tyto sporné věci, u mě konkrétně týkající se zákoníku práce, si vyjasníme, popřípadě změníme tak, abychom dosáhli cíle, kterým, předpokládám, je zaměstnávat studenty a ne vykořisťovat studenty.

Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Konečné. Slova se ujme místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, po něm se připraví paní poslankyně Šojdrová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych jenom krátce reagoval na poměrně obšírnou - a mě mrzí, že spíše ideologickou než věcnou - diskusi, kterou tady zahájil s velkým projevem pan poslanec Walter Bartoš. Myslím si, že kdyby věnoval pozornost 10 % věcné záležitosti, tak by to bylo určitě dobře, ale 90 % ideologie bylo zbytečné. Samozřejmě určitě by bylo docela zajímavé se podívat do análů, kdy se projednávaly příslušné změny zákona o zaměstnanosti zákoníku práce, zda např. pan poslanec vystoupil a hovořil stejně vzletně o tom, že je potřeba tyto pasáže upravit v tomto zákoně. Já jsem to nezaregistroval.

Myslím si, že praxe ukazuje, že je určitě tento návrh hoden diskuse, a já vnímám pozitivně vyjádřené sociální cítění pana poslance, ale jenom mám obavu, jestli právě práce na plný úvazek, čili nikoliv příležitostná práce studentů, by právě neměla být tím zdrojem na placení školného, tak jak tady hovořil kolega Zeman, do budoucna.

Myslím si, že významná změna, která byla v minulosti učiněna, to znamená, že prázdninové brigády studentů se nezapočítávají pro účely sociálních dávek, což je věc, která má také svůj dopad.

Pokud jde o otázku agentur, tak tady bych rád zdůraznil, že před definicí agentur v zákoně o zaměstnanosti to byly spíše pseudoagentury, které na studentech poměrně slušně profitovaly. Chápu to, že tyto agentury se cítí určitým způsobem poškozeny, ale myslím, že zákon, jak byl upraven, tak chrání zájmy těch, kteří to potřebují, a to jsou právě studenti.

Myslím, že je asi potřeba hovořit o tom, co je krátkodobá práce. Tak jak je to navrženo panem poslancem, tak z toho vyplývá pracovní úvazek na plný úvazek. To určitě není krátkodobost a s tím jsou potom spojeny určité možnosti řekněme daňových či jiných úlev.

Jenom možná bych ještě upřesnil to, že za dobu studia neplatí stát za studenty žádné sociální pojištění, pouze přispívá na zdravotní pojištění. Čili jenom aby bylo přesné, že to tak není a že samozřejmě potom z toho nevznikají žádné nároky.

Docela mě překvapila vazba na otázku zaměstnanosti absolventů. Tady bych chtěl zdůraznit, že poslední čtyři roky podíl absolventů na počtu nezaměstnaných výrazným způsobem klesá. Ukazuje se, že v této oblasti je politika zaměstnanosti úspěšná. Na druhé straně si myslím, že nikdo nestuduje proto, aby byl nezaměstnaný. Proto a priori odvozovat ze situace, že někdo je studentem a že poté, co dostuduje, tak první jeho cesta povede na úřad práce, považuji za něco, co bych od pravicového liberálního politika vůbec neočekával. Naopak bych si myslel, že bude hledat způsob, jak vytvořit podmínky k tomu, aby studenti nacházeli práci a aby byli zaměstnatelní, to znamená, že studují v oborech, o které je na pracovním trhu zájem, a nebudou zůstávat na úřadech práce. To je i otázka sociálního zabezpečení podpory v nezaměstnanosti apod.

Ještě chci vyvrátit jeden mýtus. Stále se hovoří o tom, a tady bych očekával podporu z této pravé strany spektra, že jsme byli jednou z posledních zemí, která ještě automaticky vyplácela podporu v nezaměstnanosti pro absolventy, a mnohdy to bylo zneužíváno mezi střední a vysokou školou apod. Tady si myslím, že účel zrušení podpory nebyl v tom, že student by měl rok odpracovat v době studia, ale v podstatě to měla být motivace k tomu, aby byl ochoten přijmout absolventskou praxi a tím rok získat, a tím i získat nárok na budoucí podporu.

Věřím, že ve druhém čtení si tento návrh určitě zaslouží širokou diskusi, tak abychom mohli - ještě s dalšími návrhy, protože i další návrh se týká oblasti zákoníku práce - v příslušném výboru o této záležitosti ještě vést diskusi.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi. Slova se ujme poslední písemně přihlášená Michaela Šojdrová.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, já se domnívám, že tento návrh zákona je hoden další diskuse, a rozhodně podporuji jeho propuštění do druhého čtení, ale musím říci, že považuji návrh za velmi zvýhodňující pro tuto skupinu studentů oproti jiným sociálním skupinám. Je to ostatně uvedeno i ve stanovisku vlády. Já se domnívám, že právě při projednávání ve druhém čtení by bylo možné uvažovat o změně právě v hranici, která je tady navržena ve výši 25 tis. Kč, tak aby se jednalo o hranici vyváženou a úměrnou vůči ostatním sociálním skupinám.

Na rozdíl od kolegy Eduarda Zemana se domnívám, že v návrhu Waltera Bartoše je velká logika, protože jestliže politická strana uvažuje o zavedení školného, tak samozřejmě musí dát možnost studentům si vydělat. Tady bych neviděla žádný rozpor, ba právě naopak. Je to jasný krok k přípravě na zavedení školného. Jenom doufám, že školné, pokud by bylo zavedeno, tak by mělo být zavedeno natolik úměrně, aby veškerý čas nebyl spotřebován na vydělávání peněz, ale především na studium. Tady bych viděla potřebu zvážit právě vyváženost mezi možností výdělku takto zvýhodněného pro tuto skupinu obyvatel.

***