Neautorizováno !

(16.10 hodin)
(pokračuje Bartoš)

Navržené změny tedy dávají zaměstnavatelům i studentům pro brigádu větší možnost volby smluvního vztahu. Studentům by měly usnadnit získávání krátkodobých zaměstnání, protože oběma stranám, studentům i zaměstnavatelům, při výše uvedených typech smluvních ujednání odpadá náročná administrativa, která je nyní prokazatelně jednou z překážek zaměstnávání studentů.

Co konkrétně navržené řešení přinese pro studenty? Student získá brigádu, tedy příležitostnou práci, snadněji než dnes. Student se stane odpovědnějším sám za sebe, jeho ekonomická závislost na rodičích se sníží a současně si získá potřebné návyky do budoucna. Studenti se od počátku vstupu na trh práce naučí dodržovat pravidla, získají návyky, jak stanovená pravidla mají dodržovat. Pracujícím studentům se samozřejmě vštípí myšlenka, že jednoduché placení daní je výhodnější než spekulace nad daňovými kličkami a že český stát se snaží jejich život usnadnit. Odpadnou samostatná daňová přiznání a vyrovnávání daně z příjmů studentů.

Co konkrétně navržené řešení přinese pro zaměstnavatele? Výrazně sníží administrativu spojenou se zdaněním práce v režimu práce v klasických studentských brigádách, protože srážková daň bude pro plátce i zaměstnance administrativně jednoduchá a snadno spočitatelná, je na úrovni 15 %. Zjednoduší se administrace smluv a přijímací agenda.

Co konkrétně navržené řešení přinese pro agentury? Posláním agentur je především zprostředkování zaměstnávání včetně zprostředkovávání studentů klasickým způsobem podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, a to do pracovního poměru nebo na základě dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti přímo u zaměstnavatelů. Tímto zákonem se nijak neomezí činnost agentur při práci zprostředkovávání práce studentům za provizi, kterou mohou vyfakturovat zaměstnavateli. Naopak se agenturám nabízí zprostředkovat studenty zaměstnavatelům za rozšířených pracovních podmínek podle zákoníku práce 239.

Už to za chvilenku bude.

Dopady na státní rozpočet a na rozpočty krajů, to je obligátní povinnost, kterou předkladatel musí ve svém zákonu nějakým způsobem zohlednit. Navržená novela nemá podle našeho názoru na státní rozpočet okamžitý negativní dopad, protože studenti i zaměstnavatelé se i dnes naučili platné limity obcházet podhodnocováním hodin v dohodách o provedení práce a rozepisováním limitů srážkové daně na více osob a měsíců.

Pokud jde o údajné ztráty na odvodech sociálního a zdravotního pojištění, vzniká otázka, proč mají student a jeho zaměstnavatel platit zdravotní a sociální pojištění, když je za studenta už jednou placeno státem, neboť žije v režimu, kdy se připravuje na budoucí povolání.

Průměrná mzda studenta je podle údajů agentur práce 50 korun za hodinu. Vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění a administrativní náročnost přihlašování a odhlašování odvodů jsou také důvodem masového podvádění, kdy obě strany úmyslně podhodnocují počet odpracovaných hodin a dobu provedení práce, aby se vešly do limitu 100 hodin za rok; píší dohody o provedení práce na jména rodinných příslušníků, nebo studenti rovnou pracují načerno. Stát tedy mnoho peněz z práce studentů do rozpočtu nezíská, navíc se může student od prvopočátku své kariéry naučit, jak obcházet zákon.

Proto zvýšení těchto limitů prakticky nemůže mít na státní rozpočet významný vliv. Z dlouhodobého rozpočtového hlediska však bude vliv na státní rozpočet spíše pozitivní, neboť vytvoření příznivějších podmínek pro získávání pracovní příležitosti a návyků na straně studentů na navázání kontaktů se zaměstnavateli sníží riziko jejich nezaměstnanosti. Absolvent dříve nastartuje svoji pracovní kariéru a díky svým pracovním návykům a zkušenostem bude rychleji postupovat.

Dámy a pánové, při přípravě této novely jsme vycházeli z předpokladu, že studenti byli novelou zákona o zaměstnanosti z minulého roku poškozeni nechtěně, a že proto nebude těžké pro náš návrh, zjednodušující příležitostné a krátkodobé zaměstnávání studentů, nalézt podporu napříč politickým spektrem. Stanovisko vlády k naší novele však ukazuje, že vládní koalice se s největší pravděpodobností opět semkne a bude hlasovat pro zamítnutí našeho návrhu. Zdá se, že tato vláda se rozhodla nejen komplikovat mladým lidem cestu ke vzdělání, ale též možnosti během studia si příležitostně vydělat, aniž by byli nuceni obcházet zákony.

Mezinárodní srovnání přitom ukazují, že patříme k zemím s nejnižšími výdaji na sociální pomoc studentům v rámci OECD, o výhodných půjčkách, grantech či státem podporovaném spoření na vzdělání si náš student prozatím může nechat jenom zdát. Ke snům si teď studenti mohou ještě přidat možnost sehnat si brigádu, protože vládní koalice se podle všeho rozhodne trvat na svém a ze studentské práce si udělá zdroj sanace státního rozpočtu, aby mohla vesele utrácet a rozdávat, kde se jí zamane.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji zástupci navrhovatelů za jeho velmi podrobnou a vyčerpávající úvodní zprávu k tomuto tisku.

Slova se ujme zpravodaj pro prvé čtení pan Miroslav Kalousek, a eviduji již v průběhu úvodního slova přihlášky do rozpravy.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo pane předsedající. Vážený člene vlády, kolegyně a kolegové, nemohu mít ambici ještě více přiblížit předkládaný návrh, neboť podrobněji, než se to podařilo panu předkladateli, už se to podařit nemůže nikomu.

Dovolte proto jenom, abych ve své zpravodajské zprávě řekl, že mám za to, že změna režimu, kterou jsme schválili v zákonu o zaměstnanosti, změna zaměstnávání studentů, je jeden z častých příkladů pracovního práva v České republice, kdy ochrana se ve svém důsledku obrátí proti ochraňovanému. Na začátku byl jistě dobrý úmysl ochránit studenty, zajistit jim stejné podmínky zaměstnávání, jaké mají řadoví zaměstnanci. V důsledku se však ukázalo, že ochota zaměstnávat studenty v souvislosti s tímto opatřením klesá, a že vlastně tedy chráněný na to doplácí. Není to ojedinělý příklad v pracovním právu České republiky.

Návrh nemá samozřejmě ambici komplexně změnit tento fenomén, náš návrh se snaží napravit to, co se stalo důsledkem návrhu ustanovení zákona o zaměstnanosti, a to podle mého názoru zdařile. Proto doporučuji Sněmovně postoupit návrh do druhého čtení a schválení tohoto zákona na konci tohoto procesu. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu, která objasnila další postup.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní dva přihlášené. S faktickou poznámkou však ještě předtím vystoupí Robert Kopecký. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Robert Kopecký: Pane předsedající, dámy a pánové, já jinak pana kolegu Bartoše mám docela rád, ale po jeho opravdu zevrubné zprávě a rozboru celé situace a po tom, jak nám vylíčil, co všechno bude potřeba udělat, jsem nabyl dojmu, že už nikdy nikdo žádného studenta nezaměstná, protože to přece není možné ani splnit, pokud by to, co se tady přečetlo, mělo se tak nějak dodržet. To prostě není možné. Ale bylo to zajímavé.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku Robertu Kopeckému. Se řádnou přihláškou do obecné rozpravy bude hovořit pan poslanec Eduard Zeman. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Eduard Zeman: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, začnu asi velmi netypicky. Začnu velmi zřetelnou a jasnou pochvalou kolegy Waltera Bartoše. Znám ho léta a mohu říci - ano, kolega Bartoš je odborník na školství, je velmi pracovitý a nikdy nepromešká příležitost podat jakoukoliv novelu, která by cokoliv v oblasti vzdělávání mohla nějakým způsobem opravit. A říkám zcela upřímně a beze vší ironie - ano, já si v tomto kolegy Waltera Bartoše velmi vážím.

***