Neautorizováno !

(18.20 hodin)
(pokračuje Recman)

Tady chci jenom připomenout, že od 1. května loňského roku do konce prosince podle informací z Ministerstva financí byla čistá pozice České republiky vůči Evropské unii ve výši 6,8 mld. korun.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych své vystoupení zakončil připomenutím magické sedmičky. Víme, že se to bude týkat sedmiletého období. Chci vzpomenout onoho biblického přirovnání, kdy se v bibli hovoří o sedmi letech tučných a sedmi letech hubených. Bohužel musím říci, že druhá verze negociačního balíčku nehovoří, o které biblické období se bude jednat, ale věřme, že pro Českou republiku to budou léta tučná, a nikoliv hubená. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda.

Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já nebudu opakovat vlastní mandát, se kterým jde vláda na jednání Evropské rady, protože ho popsal ministr financí. Já potvrzuji, že závazky, které tady přečetl pan kolega Recman, platí s jednou modifikací a ta modifikace je, že už dlouhodobě říkáme, že pokud jde o alokaci, má se blížit těm čtyřem procentům. Protože, vážené kolegyně, vážení kolegové, výsledek musí být dohoda 25 zemí. Bude to kompromis a samozřejmě, že ten kompromis má svoji cenu a hranici, pro kterou nemusí být, a také se může stát, že nebude přijatelný pro některou ze zemí EU, včetně České republiky. Obecným zájmem je ovšem docílit toho, aby se dosáhlo vyšší přidané hodnoty pro celou Evropskou unii, a tudíž i prospěchu pro jednotlivé členské země EU. Takže mandát, který máme, hájit budeme. Stejně tak, jako přicházejí na toto jednání ostatní země se svými mandáty, ujišťuji vás všechny, že v našem mandátu nejsme izolováni, že to, o co usilujeme, je podporováno ještě i některými dalšími zeměmi EU, takže máme šanci na to, abychom uspěli.

Klíčové ovšem bude, jak se vyřeší základní problém tří otázek. První otázka je otázka britského rabatu, protože nejde jenom o rozdíl peněz, které dostane Velká Británie, protože tak jak je to dnes navrhováno, je to rozdíl mezi 4,6 mld. eur a 8 možnými mld. eur, ale jde pro Velkou Británii o výsostně politické téma, protože jde o výdobytek, který Velká Británie získala v 80. letech, a nyní Velká Británie naráží na odpor evropských zemí právě kvůli tomuto britskému rabatu. Tuto otázku je třeba společně vyřešit.

Druhý klíčový problém je, zda přistoupí oněch šest zemí, které zatím tvrdí, že jejich příspěvek bude pouze jedno procento hrubého domácího produktu do evropského rozpočtu, zda přijmou myšlenku, že ten příspěvek bude vyšší. Návrh je 1,058 procenta, to znamená 870 mld. eur.

A třetí moment do toho spadající je otázka, jak se to promítne v případné kompenzaci v zemědělství, a to především v zemědělství francouzském u garančního zemědělského fondu. To znamená, že klíčový problém bude v trianglu Londýn-Berlín-Paříž pro odblokování celé debaty.

Já jsem přesvědčen, že se ona flexibilita najde a že najdeme společnou vůli k dohodě, která bude dohodou politickou. Opakuji, musíme najít dohodu a ta dohoda bude nějakým kompromisem. Kdybychom všichni pouze řekli, že nejsme schopni se dohodnout za nějaké hranice, tak se nám ten koncept rozpadne a z toho by možná někteří těžili. Někteří by byli rádi, kdybychom hospodařili podle provizoria, někteří by byli rádi, aby se debata protahovala déle a ukázalo se, že není možné dosáhnout dohody.

Mandát, který máme, budeme hájit. Jsem přesvědčen, že máme velmi solidní šanci tento mandát uhájit, ale důležité je, aby se dosáhlo společné dohody, protože jak bylo řečeno, musí souhlasit všichni. Evropská unie je společenství zemí různé ekonomické síly: na straně jedné země, jako je Malta s počtem obyvatel města Brna, vedle Spolková republika Německo s 80 mil. obyvatel; je to společenství států, které jsou čistými plátci, a společenství států, které jsou také čistými příjemci.

Musí se najít dohoda mezi všemi těmito zájmy. Bude to náročné a já jsem přesvědčen, že Česká republika přijde s velmi solidním úspěchem, který bude dobrou zprávou pro Českou republiku, že je zajištěno financování na dalších sedm let.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Miroslav Beneš.

Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane premiére, páni ministři, dámy a pánové, když Poslanecká sněmovna projednává návrh rozpočtu na příští rok, tak všechny novináře zaujme, zda někde nějaké fotbalové hřiště nedostane nový umělý povrch nebo zda se něco v ceně pár korun neobjeví. Dnes projednáváme, jaké budou platby České republiky a jaké budou, a zdůrazňuji, potenciální příjmy České republiky.

Já bych zde chtěl říci jednu věc na samém začátku. Mně se líbí, že česká vláda nevolá po tom, aby příspěvky do evropského rozpočtu byly v těch maximálních rozměrech, z jednoho prostého důvodu - já věřím, že z těch aktivních příjemců se možná staneme brzo spíše plátci, to za prvé, a za druhé, čím méně finančních prostředků jde do Evropské unie, tak já jsem přesvědčen, že tím je menší korupce a menší rozhazování na evropské úrovni.

Konečně jsem i potěšen, že česká vláda nevolá po tom, abychom dostávali ona maximální procenta, a chtěl bych zdůraznit, že ten výsledek onoho jednání s 25 aktivními hráči, a teď bych použil slova ministra zahraničních věcí, dominantně závisí na tom, jak on řekl, jak se dohodne Londýn s Berlínem a s Francií. Mám pocit, že to je něco malinko jiného, než jsme obvykle zvyklí slýchat o Evropské unii, ale prosím, pan ministr zahraničních věcí to řekl a já to pouze zopakuji.

Dámy a pánové, dovolte, abych upozornil na určitá rizika, na rizika, kterých každý z nás je svědkem, tedy toho, že je sice stanoven limit pro čerpání pro danou zemi, ale ta země neumí vždy tento limit vyčerpat. Ty důvody mohou být různé. Obvykle to všichni svádíme na evropské byrokraty, ale pak se ukáže, že kolikrát je to i doma. A já bych znovu zopakoval to, co jsem tady již říkal, že z operačního programu Lidské zdroje Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením místopředsedy vlády Škromacha mohlo v únoru tohoto roku mít schválené projekty za 5,5 mld. korun, a ve skutečnosti mělo za tuším 180 mil. korun. Takže nebuďme tak velkými optimisty. Pro to, aby náš optimismus vyčerpání finančních prostředků byl naplněn, musíme poměrně hodně udělat a na základě zkušeností z tohoto období říkám, že také výrazně přidat.

Mluvilo se zde o různých fondech označovaných 1A, 1B. Já bych použil ten Fond soudržnosti, tedy ten fond, který vlastně má za cíl, aby docházelo k vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony, a já bych si dovolil pak v podrobné rozpravě předložit jakýsi návrh. Jsme svědky onoho vyjednávání mezi britským a francouzským prezidentem v současné době a jsme svědky toho, že zemědělská politika se chystá být jinak financována.

***