Neautorizováno !


 

(17.40 hodin)
(pokračuje Kasal)

Nyní máme bod

 

40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 955/ - prvé čtení

 

Hovořit bude z pověření vlády ministr zemědělství Petr Zgarba.

 

Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba Pane předsedo, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych uvedl další návrh zákona, sněmovní tisk č. 955, což je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 272/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela zákona o vodovodech a kanalizacích upravuje změny ve výkonu státní správy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako vodoprávních úřadů a krajských úřadů. V případě odvětví vodovodů a kanalizací se jedná o síťové odvětví charakteru přirozeného monopolu v určitém regionu. Z tohoto důvodu si předložená novela zákona také klade za cíl založit veřejnoprávní regulační mechanismy ve prospěch odběratelů vodohospodářských služeb, pokud některé regulační prvky nevyplývají z již přijatých zákonů, například ze zákona o cenách, ze zákona živnostenského, ze zákona o vodách, ze zákona o veřejném zdraví a ze zákona krizového nebo jiných právních předpisů.

Platná právní úprava zákona o vodovodech a kanalizacích dosud neupravuje výkon veřejnoprávní regulace oboru vodovodů a kanalizací, pouze stanoví některá práva samosprávných obcí v této oblasti, a to především na úrovni soukromého práva, tedy smluvně. Po privatizaci oboru vodovodů a kanalizací jsou vlastníky infrastruktury majetku vodovodů a kanalizací zejména obce, avšak provozovateli jsou obchodní společnosti často s mezinárodní účastí. Regulační mechanismy na úrovni soukromého práva se v této situaci jeví jako nedostatečné. Tyto poznatky tedy přinášejí potřebu veřejnoprávně upravit výkon regulace v oboru vodovodů a kanalizací také s ohledem na to, že institut akcie se zvláštními právy, tzv. zlatá akcie, u společností vodohospodářského charakteru byl k 1. lednu 2006 zrušen prostřednictvím již schváleného zákona o zániku Fondu národního majetku. V neposlední řadě doporučuje upravit veřejnoprávní výkon regulace řada studií zahraničních i místních. Tyto skutečnosti vedou k nutnosti zajistit vyšší ochranu odběratele služeb zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod.

Novela zákona o vodovodech a kanalizacích v závěru upravuje některá související ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, tzv. živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Petru Zgarbovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Veronika Nedvědová.

 

Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jak již bylo podrobně řečeno, klade si tato novela za cíl založit regulační mechanismy ve prospěch odběratelů vodohospodářských služeb, pokud některé regulační prvky nevyplývají z jiných zákonů. Přestože se touto problematikou musí zabývat v současné době všechny státy Evropské unie a musí slaďovat svoji legislativu s legislativou Evropské unie, nepovažuji regulaci v tomto rozsahu, která je předložena, za správnou a odpovídající. Proto nemohu v tuto chvíli navrhnout nic jiného, než vrátit předlohu předkladateli k dopracování.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Nedvědové. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Jan Schwippel.

 

Poslanec Jan Schwippel: Vážené dámy a pánové, tento návrh novely považuji za velmi významný, neboť se dotýká všech krajů a prakticky všech obcí v České republice.

Dovolte mi, abych úvodem řekl, že je škoda, že poté, co tento návrh byl na program schůze zařazen dodatečně, tak nebyla zprvu k dispozici jeho elektronická verze, což by umožnilo tento návrh konzultovat s dotčenými subjekty v regionech. Poté, co se elektronická verze na intranetu Poslanecké sněmovny objevila, tak jsou v ní chybně očíslovány odstavce zákona, což je vzhledem k významu tohoto zákona nesporně významná chyba.

Nyní k jednotlivým ustanovením novely. Jako nejspornější se jeví návrh na rozšíření pravomocí Ministerstva zemědělství, to znamená nové znění § 29 bod 65 novely, a to mnohdy jejich odebráním krajskému úřadu. Obce se k tomuto vyjadřovaly kriticky, zejména pokud jde o povolení k provozování vodovodů a kanalizací, které bude nově rušit při plnění zákonem stanovených podmínek v některých případech i Ministerstvo zemědělství. Pro vlastníky to může znamenat značnou nejistotu, neboť kritéria pro udělení povolení krajem a pro jeho odebrání ministerstvem se mohou lišit. Převládal názor, že tuto kompetenci je třeba ponechat krajům s tím, že ministerstvo zůstane tak jako dosud odvolacím orgánem.

Jako značně kontroverzní se jeví ustanovení bodu 24 novely měnící § 8 odst. 5 zákona. Předkládací zpráva k tomu uvádí, že v případě, že dojde k zahrnutí hodnoty připojení do ceny pro výpočet vodného nebo stočného, je vlastníkem přípojky vlastník vodovodu nebo kanalizace. Obce se přiklánějí k již v praxi zaběhnuté variantě, kdy vlastníkem přípojky je vlastník nemovitosti, k níž přípojka funkčně náleží, nebo pozemku, na němž se nachází.

Naopak s jednoznačným souhlasem se setkává bod 8 novely, tj. upřesnění ustanovení § 3 odst. 8 o tom, že obecní úřad může v přenesené působnosti uložit povinnost připojit se ke kanalizaci, je-li to technicky možné. Obce by uvítaly možnost ze zákona sankcionovat například pokutou ty, kteří se k určitému termínu po tomto nařízení nepřipojí. Jinak totiž vzniká otázka praktické vymáhatelnosti. Taková možnost by byla velmi důležitá z hlediska jistoty obcí, pokud jde o státem poskytnuté dotace, k jejichž vracení dochází právě často pro nesplnění určitého počtu přípojek.

K bodu 70 novely, který novelizuje ustanovení § 34 o sankcích, podle nichž jsou k vymáhání těchto ustanovení příslušné krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, je možné poznamenat, že v principu není důvodu, proč by příslušnými orgány nemohly být také jednotlivé obecní úřady, které o to projeví zájem a splňují příslušné předpoklady. Právě obce mohou nejlépe posoudit místní situaci a výnos pokut by se mohl stát příjmovou položkou obecního rozpočtu. Obce také v zásadě vítají ustanovení bodu 28, který obsahuje nové znění § 8 odst. 13 a jenž umožňuje úplatu pevné složky vodného i v případě nulového odběru pitné vody. Podle předkládací zprávy je odběratel, který nerealizuje odběr a nechce platit pevnou složku, povinen se od vodovodu odpojit. Obce by v tomto směru ocenily sdělení předkladatele, jakým způsobem by bylo možné toto odpojení technicky realizovat, respektive vynutit. Něco podobného platí u bodu 31 doplňujícího ustanovení § 9 odst. 6c), jenž umožňuje provozovateli přerušit dodávku vody odběrateli, který neumožní přístup k vodoměru.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že připomínek je opravdu velké množství, a z tohoto důvodu podpořím návrh na vrácení tohoto návrhu předkladateli k dopracování. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Nikdo se dál nehlásí, takže rozpravu končím. Ne, prosím, pan poslanec Tomíček.

 

Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Asi možná trochu předběhnu, protože se o tom určitě budeme bavit ohledně přikázání výboru, ale navázal bych volně na svého předřečníka, který zcela jasně hovořil, že problematika vodovodů a kanalizací se v bytostné míře týká také obcí. Chtěl bych doporučit, aby toto dostal i výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP