Neautorizováno !


 

(9.50 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy v rámci tohoto bodu? Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já si dovolím načíst krátký pozměňovací návrh, a sice v § 15 odst. 2 se slova "podle § 12 odst. 1, 2 a 4" nahrazují slovy "podle § 12 odst. 1, 2 a 5".

Krátké odůvodnění. Jedná se o čistě legislativně technickou změnu. V ustanovení § 15 odst. 2 zákona je obsažen odkaz na § 12 odst. 4. Paragraf 12 však byl novelou doplněn o nový odstavec a odstavec čtvrtý se tak stal odstavcem pátým. Navrhuje se proto, aby byl v souladu s touto změnou aktualizován odkaz k § 15 odst. 2.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, podrobnou rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že nepadl žádný procedurální návrh, končím i druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo 16, kterým je

 

16.
Návrh poslanců Hany Marvanové, Karla Kühnla, Františka Pelce,
Táni Fischerové a dalších na vydání ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb.,
ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb.
/sněmovní tisk 172/ - druhé čtení

 

Prosím, aby tento návrh za navrhovatele uvedla paní kolegyně Taťána Fischerová.

 

Poslankyně Taťána Fischerová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, v dubnu 2003 proběhlo ve Sněmovně první čtení návrhu na vydání ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky. Nejsem ústavní právník a role předkladatele zákona jsem se ujala po odchodu Hany Marvanové ze Sněmovny.

Smyslem této novely bylo především zvednout veřejnou diskusi nad tématem přímé volby prezidenta republiky. Jde tu zejména vedle referenda o posílení prvku přímé moci voličů v systému zastupitelské demokracie. Přínosem těchto změn je nepochybně posilování odpovědnosti občanů a vtahování do problematiky, o které mají svým hlasem rozhodnout. V době, kdy byl tento zákon předkládán, byla obecná politická vůle se přímou volbou prezidenta se vážně zabývat. Nepochybně k tomu přispěla zkušenost z průběhu poslední volby prezidenta republiky. S odstupem času i proto, že prezidenta máme, vůle ke změně zeslábla, ale je třeba si uvědomit, že se podobná situace může zopakovat. To samo o sobě by bylo slabým důvodem ke změně ústavy, ale opakuji, že hlavním motivem je posílení jak moci a odpovědnosti občana, tak mandátu a společenské odpovědnosti prezidenta.

V prvním čtení zaznělo opakovaně z úst téměř všech diskutujících, že by se tomuto tématu měla věnovat dočasná komise pro změnu ústavy, protože otázka změny volby prezidenta je provázána s dalšími problémy a neměla by se vytrhovat z celku. Komise pro změnu ústavy však došla k názoru, že změna způsobu volby prezidenta není v tuto chvíli nutná. Zamítavé stanovisko nám předložil i ústavněprávní výbor.

Mezitím jsme projednávali vládní návrh novely ústavy, který přímou volbu rovněž navrhoval a reagoval na mnohé výhrady, které zazněly v prvním čtení k právě projednávanému tisku. Tento vládní návrh byl ve třetím čtení zamítnut. Protože však problematika a procedura přímé volby byla v tomto návrhu lépe rozpracována, jsem připravena v podrobné rozpravě přednést pozměňovací návrhy, které jsou identické s původní vládní úpravou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru, jeho usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 172/2 resp. 4. Na žádost tohoto výboru návrh projednala také dočasná komise Poslanecké sněmovny pro otázky Ústavy České republiky, jejíž usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 172/3. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru i dočasné komise paní kolegyně Hana Šedivá.

 

Poslankyně Hana Šedivá: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, byla jsem pověřena v této otázce ve sněmovním tisku 172, který se zabývá změnou ústavního zákona číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky, abych dělala zpravodaje.

Touto otázkou se zabývala jednak dočasná komise Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy, a to na několika svých schůzích. Dne 7. září 2004 tato komise po projednání se stejnou komisí v Senátu doporučila Poslanecké sněmovně, aby byl návrh zamítnut. Stejnou otázkou se zabýval na několika svých schůzích i ústavněprávní výbor, který na své 53. schůzi dne 1. prosince 2004 rovněž doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh nebyl schválen.

Domnívám se, že ústava je zákon nejvyšší moci, že je to zákon, který si zasluhuje určité speciální projednávání a určitý speciální přístup, a proto se domnívám, že není zrovna vhodné, abychom tento tisk projednávali již téměř dva roky a neustále se tímto tiskem zabývali způsobem, že jej odkládáme, stahujeme a nejednáme o něm. Politická vůle, která se v této Sněmovně, a nejen ve Sněmovně, ale v celé republice, projevovala po nepodařené volbě prezidenta, nebo ne nepodařené, ale po volbě prezidenta, aby byl prezident volen přímou volbou, postupně slábla a v současné době není jednoznačně v průřezu politických stran jasné, zda tato vůle by byla naplněna schválením ústavního zákona.

Já zde nebudu navrhovat, tak jak bylo navrženo jak v dočasné komisi, tak v ústavněprávním výboru, návrh na zamítnutí. Domnívám se, že si ústava zaslouží, aby bylo o ní hlasováno ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě přihlášky, a to pana kolegy Pospíšila a paní kolegyně Marie Rusové. Slovo má pan poslanec Pospíšil.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych učinil několik poznámek k projednávanému sněmovnímu tisku, který, jak bylo řečeno paní navrhovatelkou a též paní zpravodajkou, v zásadě upravuje proceduru volby hlavy státu, resp. upravuje přímou volbu prezidenta České republiky. My jsme o tom vedli rozsáhlé diskuse v ústavněprávním výboru, v komisi, která se zabývá úpravou našeho ústavního pořádku. Diskuse byly podle mého názoru vedeny jak na odborné, tak politické úrovni, a jak bylo řečeno, nakonec nebyl nalezen konsensus k podpoře onoho sněmovního tisku. Chci k tomu říci, že konsensus nebyl nalezen pouze na úrovni příznivci na jedné straně a odpůrci přímé volby na druhé straně, ale nebyl nalezen ani mezi příznivci přímé volby, to znamená, nebyla nalezena jedna procedura, nebo chcete-li, jeden volební mechanismus, který by byl kompromisem pro všechny příznivce přímé volby prezidenta.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP