Neautorizováno !

(16.40 hodin)
(pokračuje Kasal)

Nyní budeme hlasovat znovu podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101. Kvorum už je nastaveno a já přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 672/4.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 32. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 189 poslanců, 149 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Děkuji všem aktérům, loučím se s panem senátorem Václavem Jehličkou.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení máme ve sněmovním tisku 725/6. Vítám mezi námi pana senátora Ondřeje Febera.

Prosím, aby za navrhovatele k usnesení Senátu se vyslovila a k pozměňovacím návrhům se vyjádřila paní poslankyně Zuzka Rujbrová.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, tisk 725 představující drobnou novelu občanského soudního řádu získal podporu většiny z vás a já vám za to děkuji. Pro připomenutí pouze uvedu, že jde o návrh zákona, který by měl posílit ochranu práv osob, které v důsledku svého zdravotního stavu nejsou plně způsobilé hájit svá práva.

Senát přijal pozměňovací návrhy, o kterých bychom dnes měli rozhodnout. Jestli dovolíte, alespoň ve stručnosti bych se k nim vyjádřila, protože se domnívám, že došlo k určitému nepochopení snahy navrhovatelů a vrácení právní úpravy zpět na stávající nevyhovující stav.

Senát ve svých pozměňovacích návrzích například období možné demence osob ve zdravotnických zařízení z šesti týdnů, které jsme schválili, opět prodlužuje toto období až na tři měsíce, ale zejména neakceptoval návrh přijatý zde v Poslanecké sněmovně, aby osoby, které nejsou plně způsobilé hájit svá práva v řízení před soudem, zastupoval obligatorně advokát. Námitka Senátu, pokud jsem dobře pochopila, směřuje zejména k nákladům tohoto řízení. V této souvislosti bych chtěla poukázat na skutečnost, že i když neznám přesný počet případů projednávaných našimi soudy, rozhodně tento počet ročně nepřekračuje stovky, možná jenom desítky, že zastupování advokátem jako kvalifikovanou osobou v těchto případech není nákladné, protože se jedná o nejlevnější úkony podle advokátního tarifu, tzn. za 250 korun za úkon, takže přibližně tisíc korun za jedno řízení, což je částka, pokud si uvědomíme, o jaká práva zdravotně postižených jde, poměrně nízká, zvlášť pak ve srovnání s jinými případy tzv. nutné obhajoby, ať už v řízení trestním nebo zastupování v jiných druzích řízení.

Pokud zde Senát dává přednost zastupování z řad rodinných příslušníků a podobně blízkých osob, právě obava ze zneužití práv zdravotně postižených vedla navrhovatele k tomu, že usilovala o zastoupení kvalifikovanou osobou, která by nepocházela z bezprostředního okolí nemocného.

Z toho, co uvádím, vyplývá, že vás žádám, abyste znovu akceptovali verzi, kterou schválila Sněmovna. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Chtějí se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit postupně zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Koudelka či paní poslankyně Vojtilová? Nikolivěk. (Hlásí se poslanec Křeček.) Vy jako zpravodaj, pane poslanče Křečku? Takže za zpravodaje ústavněprávního výboru vystoupí pan poslanec Stanislav Křeček.

Poslanec Stanislav Křeček: Kolegové a kolegyně, odlišnosti od námi schváleného znění tohoto zákona již tady paní kolegyně přednesla. Já se skutečně domnívám, že usnesení Senátu obsahuje ustanovení, která jsou stěží pochopitelná a jsou v hrubém kontrastu s tím, o co Sněmovna usilovala - totiž posílit postavení těchto lidí před našimi soudy a lépe ochránit jejich práva. Domnívám se proto, že bychom měli setrvat na naší původní sněmovní verzi. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Křečkovi. V otevřené rozpravě vystoupí jako první, předpokládám, pan senátor Ondřej Feber, takže mu dávám slovo.

Senátor Ondřej Feber: Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, jak zaujala stanoviska mých předřečníků, bych si dovolil vás seznámit s průběhem jednání Senátu tak, jak si myslím, že tuto problematiku těchto nesporných řízení chápal Senát, a co ho vedlo k určitým návrhům na změny.

Senát posuzoval navrhovanou změnu občanského soudního řádu především z pohledu potřeby naplnění cílů, které skupina poslanců navrhovatelů hodlá dosáhnout, tak jak tady byly zmíněny. Jedná se tedy o liberalizaci řízení o způsobilosti k právním úkonům a řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče. Důraz je kladen skutečně na svobodu vlastního rozhodování ve své věci, například právo vyšetřovaného být na vlastní žádost slyšen, a to v zásadě i s rizikem možného nepříznivého dopadu na jeho zdravotní stav, a omezení možných zneužitelných situací ve prospěch vyšetřovaného.

Senát návrh označil za užitečný a potřebný. V této souvislosti jsme při projednávání měli pouze připomínky k připisování nadměrného a podle našeho soudu jednostranného významu advokátům v roli opatrovníků, jak je podle navrhované úpravy musí ustanovit soud. Musí, nezvolí-li si svého zástupce vyšetřovaný sám. Dosud se při ustanovování opatrovníka pro řízení o způsobilosti k právním úkonům přihlíží ke konkrétnímu případu, okolnostem a prostředí, ve kterém vyšetřovaný žije. Opatrovníka proto soud volí například z řad osob blízkých nebo sociálních pracovníků, kteří jsou poměrně dobře seznámeni s životem a problémy vyšetřovaného a mohou vnést do řízení skutečnosti, ke kterým má soud možnost při závěrečném vyhodnocení, které se opírá především o lékařské znalecké posudky, přihlédnout. Ze státního rozpočtu se budou muset uvolnit finanční prostředky na takovou činnost advokátů, přičemž se jedná v zásadě o formálně administrativní zastupování, kde je role advokáta vzhledem k povaze nesporného řízení omezena a nemůže vždy naplnit předpoklady skutečné ochrany klienta tak, jak se jinak od advokáta očekává v řízení sporném.

***