Neautorizováno !

(16.00 hodin)
(pokračuje Langer)

Jeden z nich tedy dal vše k soudu, podle rozhodnutí soudu vyhrál.

Podle mluvčí Ministerstva vnitra ministerstvo žádnou mezeru v zákoně nevyužívá, a proto podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Rozumím tomu, že pokud ve věci není pravomocně rozhodnuto, je asi těžké komentovat to prvotní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nicméně tak jako tak, protože to dopadá na konkrétní policisty, a samozřejmě že to vytváří zase jakousi atmosféru uvnitř policejního sboru, a oba dva se nepochybně shodneme, že určitě nedobrou atmosféru v policejním sboru, zajímal by mne váš názor, jak se stavíte k tomuto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, čím odůvodňujete kasační stížnost ministerstva, a v tomto smyslu myslím můžete být velmi nevyčerpávající, případně jestli už bylo o kasační stížnosti ministerstva rozhodnuto. A případně, to je třetí otázka, pokud by Nejvyšší správní soud této stížnosti nevyhověl, kolik finančních prostředků by eventuálně Ministerstvo vnitra muselo vyplatit takto poškozeným policistům a zřejmě i hasičům. Myslím si, že to je odpověď, která by měla zajímat nejen současného, ale i budoucího ministra vnitra, ale i ministra financí.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře.

Ministr vnitra ČR František Bublan Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, celý tento problém tkví trošku i v této Sněmovně, protože Sněmovna přijala dvě novely zákona, které možná vyvolaly tento problém. Já začnu odzadu.

Kasační stížnost ještě nebyla vyřízena, takže čekám na ten výsledek. Jaké by to mělo dopady - byly by to docela velké dopady, možná i stamilionové, neumím si to představit.

Ale zkusím vysvětlit celou záležitost. Zákonem 26/1993 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je stanoveno, že příspěvek za službu nenáleží ode dne vzniku nároku na starobní důchod. Toto platí od 1. ledna 1996. Od 1. ledna 1996 je zákonem 160/1995 Sb., kterým se mění některé zákony, a také zákon o služebním poměru, stanoveno, že při souběhu nároku na starobní, plný invalidní nebo částečně invalidní důchod náleží oprávněnému podle jeho volby příspěvek nebo důchod. Výklad a aplikace vzájemného vztahu ustanovení týkajícího se zániku nároku na příspěvek za službu a souběhu nároků podle § 116 a 118 zákona č. 186/1992 Sb. jsou realizovány tak, že uvedenou volbu může oprávněný učinit jen v době do vzniku nároku na řádný důchod. Myslím řádný starobní důchod. To znamená, pokud odchází do starobního důchodu předčasně, pokud odchází do částečného invalidního důchodu, plného invalidního důchodu, tak tam potom má možnost té volby. V případě, že odchází do řádného důchodu, možnost té volby nemá. To je aplikační výklad těchto ustanovení.

Já bych jenom pro ilustraci chtěl uvést, že průměrná výše starobních důchodů vyplácených Ministerstvem vnitra je 9 445 Kč a průměrná výše příspěvků za službu, které také Ministerstvo vnitra vyplácí, je 8 015 Kč. Takže spíš je to ve prospěch starobních důchodů, nikoli těch příspěvků za službu. Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Je tady ještě pan poslanec Langer, ale je hotov s interpelací. Pan poslanec Langer má ještě jednu interpelaci připravenou pro pana ministra Bublana. To je zřizování Úřadu pro mimořádné události. Nebo se mýlím? Prosím, je to ono?

Místopředseda PSP Ivan Langer: V tomto se nemýlíte, ale mýlíte se v tom, že jsem hotov. Mám teď připravenu ještě jednu interpelaci na pana ministra Bublana, a to ve věci zřízení Úřadu pro mimořádné události.

Zřízení tohoto úřadu vyplynulo z programového prohlášení vlády ze srpna 2004. Podle návrhu premiéra Grosse měli být pověřeni přípravami předseda Správy státních hmotných rezerv Jan Žižka a ministr vnitra František Bublan. Nicméně v březnu tohoto roku předložil tento návrh na zřízení tohoto úřadu Bezpečnostní radě státu ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Návrh byl odročen s tím, že nebyly zapracovány připomínky Ministerstva vnitra.

Já mohu samozřejmě říci svůj názor, že zřízení takového úřadu považuji za zbytečné, že stávající složky integrovaného záchranného systému prokázaly, že jsou schopny mimořádné události a krizové situace řešit, že sice existují nedostatky, které ale je možné řešit, v oblasti lepší metodické, koordinační, koncepční, legislativní činnosti Ministerstva vnitra a zejména v jasné definici jednotlivých kompetencí a odpovědností složek integrovaného záchranného systému.

Jsem tedy přesvědčen, že tento úřad Česká republika nepotřebuje. Nicméně kola byrokracie se rozjela naplno, a proto se chci zeptat pana ministra vnitra, zda on sám je pro zřízení tohoto úřadu, zda si skutečně myslí, že zřízení toho úřadu povede k lepší situaci v této oblasti, tedy zejména integrovaného záchranného systému, zda nás může v časovém limitu seznámit s podstatou toho dosavadního návrhu, s obsahem jeho připomínek a zda by nám mohl vysvětlit skutečně jasně, pregnantně, výstižně výhody, případně nevýhody zřízení takového úřadu.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vyslechli jsme interpelaci. Prosím pana ministra, aby odpověděl.

Ministr vnitra ČR František Bublan Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta otázka je dosti obtížná. Já věřím tomu, že ještě tady ve Sněmovně kolem toho bude mnoho, mnoho diskusí, pokud takový návrh vůbec do Sněmovny přijde.

Na začátek bych chtěl říci panu poslanci Langerovi, že kdybych v tom měl jasno a kdybych byl přímým zastáncem vzniku tohoto Úřadu pro mimořádné události, tak možná už by ve Sněmovně nějaký návrh byl. U mě tomu tak není, takže já o tom mám spíš určité pochybnosti a kladu si otázku, k čemu by to bylo dobré, jak by to mělo vypadat, kde by to mělo být zakotveno a jaký je smysl tohoto úřadu.

Vy jste zmínil integrovaný záchranný systém, což je systém. To je systém, to není instituce, a někdy - a to je pravda, to musím zase přiznat těm, kteří podporují tuto myšlenku - chybí taková jasná instituce, která by řídila všechny tyto složky, ať už bezpečnostní, záchranné a jiné, která by je řídila v určitých situacích. My vycházíme z toho, a je to prognóza, která je podepřena Ministerstvem obrany, že v nejbližších patnácti letech nám nehrozí asi žádný nějaký vojenský konflikt. Taková je zahraniční situace, zahraniční politika. A to, co nám hrozí, může být havárie - ekologická, průmyslová, může to být povodeň, může to být teroristický útok. To jsou ty hlavní hrozby, které nás mohou postihnout, a my chceme být na to připraveni.

Integrovaný záchranný systém je systém, který je schopen okamžitě reagovat na jednotlivé situace, ale spíš na takové ty dílčí situace. Když přijde povodeň, tak jak jsme je zažili v roce 2002, už je zapotřebí určité struktury nebo určité instituce, která bude jaksi dlouhodobě řídit celou tu záležitost, ty záchranné práce, bude rozdělovat úkoly, bude rozdělovat pomoc, rozdělovat lidi atd. Zatím to suplovalo Ministerstvo vnitra, respektive ministr vnitra tím, že řídil Ústřední krizový štáb, kde všechny tyto složky byly zastoupeny, a tam se tyto věci odehrávaly.

Pokud bychom přistoupili na myšlenku, že tyto situace bude řídit nějaký představitel nebo vedoucí Úřadu pro mimořádné události, tak by se všechna ta pravomoc přenesla na tento úřad.

***