Neautorizováno !

(14.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Druhá arbitráž byla zahájena nikoliv již panem Lauderem jako občanem Spojených států, ale společností CME registrovanou v Holandsku. To znamená na základě smlouvy o ochraně investic mezi Českou republikou a Holandskem. Tady došlo k tomu, že v květnu roku 2001 bylo hlavní jednání rozhodčího tribunálu v první fázi řízení a mezitímní rozhodčí nález byl vydán 13. září 2001. Tento tribunál uznal žalobcovy nároky v celém rozsahu a konstatoval - a tady cituji: Česká republika jednáním Rady pro rozhlasové a televizní vysílání porušila dohodu o ochraně investic s Nizozemím ve všech bodech, jak uváděl žalobce. - To je citát z rozhodnutí tohoto tribunálu. Ten mezitímní rozhodčí nález nebyl schválen jednomyslně, byl schválen dvěma ze tří rozhodců, ovšem ten mezitímní rozhodčí nález byl závazný a vykonatelný. Arbitráž s CME na základě holandské smlouvy o ochraně investic tedy byla v zásadě prohrána tím rozhodnutím, ke kterému došlo 13. září 2001.

To, co se odehrávalo poté, již byly ústupové boje. My jsme přirozeně jako Česká republika použili všech prostředků pro to, abychom využili veškeré soudní instance a abychom zvrátili toto rozhodnutí, podali jsme všechna možná odvolání, nezaplatili jsme finanční prostředky a čekali jsme až do fáze, kdy vyčerpáme všechna odvolání. To bylo již v období, ve kterém jsem působil na Ministerstvu financí, kdy o této věci mohu již hovořit z osobní zkušenosti, a mohu potvrdit, že jsme vyčerpali všechny možnosti, jak hájit zájem České republiky, zejména pokud jde o odvolání u švédského odvolacího soudu. Bohužel, švédský odvolací soud našemu odvolání nevyhověl, a Česká republika proto uvolnila finanční prostředky a zaplatila je.

Já chci odmítnout tezi, že příčinou prohry arbitráže je chování Ministerstva financí. Není tomu tak. V téže věci - znovu zdůrazňuji - jedna arbitráž byla úspěšná, a při stejném právním zástupci druhá arbitráž úspěšná nebyla. Rozdíl je v tom, že tyto arbitráže byly skutečně vedeny u různých rozhodčích tribunálů, které posoudily věc rozdílným způsobem, což se bohužel na této úrovni stává.

Za druhé. Příčinou sporu bylo regulatorní chování součásti České republiky, kterou je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tato rada svým chováním zavdala příčinu k tomu, aby byla arbitráž zahájena. Ta arbitráž nebyla stížností společnosti CME na post Ministerstva financí nebo kteréhokoli jiného ministerstva České republiky, ale právě stížností na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Není v této zemi jiný úřad, který by byl kompetentní za vedení arbitráží. Tím je právě Ministerstvo financí.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo vystoupení pana ministra. Nyní má paní poslankyně Páralová příležitost využít své minuty na doplňující otázku.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane ministře, je mi líto, ale pro mne je směrodatná zpráva vyšetřovací komise schválená Poslaneckou sněmovnou, a nikoli vaše výmluvy. Při vašich známých pábitelských schopnostech mě nepřekvapuje, že jste se konkrétní odpovědi na konkrétní otázku opět vyhnul. Musím proto svůj dotaz zopakovat. Jste připraven vyvodit konkrétní osobní zodpovědnost úředníků vašeho ministerstva za prohranou arbitráž se společností CME a za škodu více než 10 miliard korun? A jak se hodláte vyrovnat se svou vlastní zodpovědností? Není totiž pochyb o tom, že politickou odpovědnost za chyby ministerských úředníků nese resortní ministr, a to jste vy, vážený pane ministře.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana ministra, jestli bude reagovat. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já musím říci, že jsem docela velkým obdivovatelem díla Bohumila Hrabala a netroufal bych si přirovnat své vystupování k pábitelským schopnostem jeho literárních hrdinů. Myslím si, že té úrovně se v zásadě nedá dosáhnout v reálném životě - toho, co Bohumil Hrabal ve svých knihách psal.

Ale chtěl bych říci jasně, já už jsem zde zmínil při odpovědi na interpelaci paní poslankyně Dostálové, že Ministerstvo financí hledá a zkoumá mechanismus, jak zavést permanentní kontrolu těch výkonů, které podávají advokátní kanceláře, které si najímáme na vedení těch arbitrážních sporů. Ale v tuto chvíli musíme posoudit ty finanční náklady, které jsou s takovou kontrolou spojené, protože jsme dospěli k tomu, že v zásadě to znamená mít na každou arbitráž dvě právní kanceláře, které nezávisle na sobě posuzují jednotlivé kroky a vzájemně se kontrolují, což by v zásadě mohlo znamenat výrazné zvýšení nákladů na obhajobu a zastupování České republiky. Myslím si, že toto je rozhodnutí, které v zásadě asi nebude moci udělat pouze Ministerstvo financí. Pravděpodobně připravíme v této věci materiál pro vládu České republiky tak, aby tu věc komplexně posoudila a abychom případně takovýto nový systém dvojích očí a dvojí kontroly při obraně zájmů České republiky zavedli.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane ministře. Já jsem obdržel vaši omluvu z našeho jednání, z interpelací. Nevím, jestli se to týká dalšího průběhu interpelací.

V každém případě teď je na řadě pan poslanec Petr Nečas, který také interpeluje ministra Bohuslava Sobotku ve věci sklárny v Karolínce. Další pak bude paní poslankyně Lucie Talmanová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi, abych položil několik otázek panu ministru financí ve věci sklárny v Karolínce v okrese Vsetín. Jak známo, tato sklárna má být ve své podstatné části uzavřena, což ohrožuje pracovní příležitosti několika stovek lidí, kteří v tomto regionu působí a žijí, a to v regionu, který má velmi vysokou nezaměstnanost a současně velmi těžkou dostupnost, to znamená minimální alternativy pro lidi, kteří přijdou o práci.

Je samozřejmě zjevné, že u soukromého podniku nemůže stát nijak zasahovat, na druhé straně se jedná o podnik, resp. o majitele podniku, kteří jsou propojeni se státem především v podobě úvěrů, ke kterým má dosah Česká konsolidační agentura společně s Čs. obchodní bankou. Myslím si, že by ze strany politiků napříč politickým spektrem, bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, mělo být učiněno vše, aby případné škody byly minimalizovány a aby v daném regionu nevzrostla prudce nezaměstnanost. Jsem přesvědčen o tom, že jak politici na lokální úrovni, tak politici na krajské úrovni i politici na celostátní úrovni by se měli společně pokusit najít řešení takové, které by vedlo k minimálnímu úbytku pracovních příležitostí.

Já sám jsem řadu kroků inicioval a chtěl bych se tedy otázat pana ministra financí, co v této věci podniklo Ministerstvo financí a co případně i za spolupráce s místními politiky, to znamená představiteli města Karolínka, představiteli Zlínského kraje a i představiteli zlínských poslanců tady v Parlamentu České republiky napříč politickým spektrem, můžeme ještě společně podniknout pro to, aby v Karolínce zaniklo co nejméně pracovních příležitostí a naopak co nejvíce pracovních příležitostí tam případně bylo vytvořeno.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla interpelace pana poslance Nečase. Prosím pana ministra Sobotku, aby na ni odpověděl nejdéle v pěti minutách. Prosím.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já si jsem vědom toho, že sklárna v Karolínce se nachází v oblasti, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost, a zánik každého pracovního místa je v tomto regionu vnímán velmi bolestivě.

Já jsem byl informován ze strany poslanců napříč politickým spektrem o té situaci, která v tomto regionu a v této sklárně existuje. Na základě těchto informací jsem se sešel se zástupci společnosti Crystalex a se zástupci České konsolidační agentury, abychom společně projednali situaci, která zde nastala. Byl jsem informován o tom, že tlak na snižování prodejních a následně i výrobních cen, který je doprovázen v zásadě nevýhodným kursem těch dolarových zahraničních zákazníků, přiměl akcionáře společnosti Crystalex, která je tedy plně privátní společností, k zahájení restrukturalizace výroby. Ta restrukturalizace byla zahájena koncem roku 2001 útlumem ruční výroby v závodech Nový Bor, Květná a Karolínka. Koncem roku 2001 rozhodlo představenstvo společnosti Crystalex o omezení ruční sklářské výroby v závodě Karolínka.

Byl jsem informován o tom, že v Karolínce tedy bude zachována výroba, resp. dekorace automaticky vyráběných produktů ze závodu Nový Bor, které do Karolínky budou dopravovány.

***