Neautorizováno !
(15.10 hodin)
(pokračuje Čelišová)
Myslím si, že zvláštní zákon o obchodování s lidmi by umožnil přistupovat k této problematice daleko komplexněji a mohl by ji upravit přehledně. V neposlední řadě, nezlobte se na mě, jsem přesvědčena, že vypovězení této úmluvy bude ze strany naší země rezignací na řešení tohoto problému. Nebude to o tom, jak problém řešit.
Přidávám se ke svému předřečníkovi a také navrhuji zamítnout tento návrh v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla paní poslankyně Čelišová a nyní bych vyzval pana poslance Zdeňka Jičínského, kterého mám dalšího přihlášeného do obecné rozpravy k tomuto návrhu zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně. Když se podíváte na seznam zemí, které neratifikovaly onu úmluvu, kterou bychom měli vypovědět, tak je to myslím seznam docela zajímavý, protože řada evropských zemí se k této úmluvě nikdy nepřipojila. Čili je to otázka, nad kterou bychom se také měli zamyslet, proč tyto země se takto zachovaly.
Jinak chci říci jednu věc. Toto je téma, které opravdu, pokud se někteří členové ODS to teď pokoušejí stranicky využít, tak to považuji za doklad ubohosti, která vysvětluje to, proč se Poslanecká sněmovna z hlediska stupně důvěry propadá. Pokud si nezachováme jistou míru nadhledu a jistý stupeň elegance při projednávání politických témat, pak se nemůžeme divit, že nám lidé nevěří. Toto přeci není žádné stranické téma. Toto ve všech zemích, ať už přijali takovou nebo jinou úpravu nebo nepřijali žádnou, je předmětem dlouhodobých diskusí, zda se s tímto jevem, který někteří považují za společenské zlo, někteří za průvodní chod toho, jak se vyvíjí lidská civilizace, prostě co s tím dělat, lze-li to regulovat, nelze-li to regulovat. A jsou tu někteří kolegové, není nás tu mnoho, kteří byli ve Federálním shromáždění po volbách v roce 1990; i tam se řešila otázka nebo byly tam návrhy na to, zda by nebylo vhodné nějak prostituci regulovat. Pamětníkům připomínám, že to bylo zajímavé i z toho hlediska, že k této problematice jako zpravodaj byl shodou okolností tehdy nejmladší člen Federálního shromáždění, takže to mělo jistou dávku, chcete-li, určité pikanterie. Samozřejmě názory byly tehdy rozporné, jako jsou názory rozporné dneska.
Nesnažme se dělat z určitých témat téma laciné stranicko-populistické argumentace, když je to téma vážné a když, jak dobře víme, i tam, kde zvolili to nebo ono řešení, tak to nebo ono řešení včetně švédského řešení je předmětem kritik; stejně tak je tomu ve Francii. Tam, kde žádné řešení není, je to také předmětem kritik.
Zeptal bych se kolegů z ODS - aby bylo jasné, já žádné jednoznačné řešení nebudu prosazovat, nemám ho, jsem natolik řekl bych informován, abych věděl, že žádné dobré řešení tu neexistuje - ale vysvětlete vy to vašim starostům, vy máte více starostů, než má sociální demokracie, a to jsou to vaši starostové, kteří požadují, aby se to nějak regulovalo. Stačí nám na to úprava veřejné mravnosti a chování proti veřejné mravnosti? Já tu kladu otázky. Nemám odpovědi, nejsou jednoznačné odpovědi.
Jinak samozřejmě trestní zákoník s určitými věcmi nebo problémy toho druhu, o kterých hovořila kolegyně Čelišová, počítá. Já doufám, že nový trestní zákoník bude schválen a že i opozice, která se proti němu stavěla, najde dost odpovědnosti, aby jej podpořila.
Ale chceme-li zachovat, nebo vrátit, nebo obnovit, nebo aspoň udržet jistou úroveň parlamentního jednání, pak nepodléhejme laciným svodům, protože nás to znevažuje všechny. Děkuji vám. (Potlesk ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem viděl nejdříve pana poslance Koudelku a pak pana poslance Janečka. Čili takto po sobě - nejdřív pan poslanec Koudelka a pak pan poslanec Hojda.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená Sněmovno, vláda byla motivována nikoliv tím, aby zlepšila a napravila všechny nepravosti v tomto státě, ale aby řešila ten nejpalčivější problém pouliční prostituce. Ano, tím, že se vyřeší pouliční prostituce, neznamená to, že se bude řešit prostituce celá, že se vyřeší celý negativní segment, který je s ní spojen. Ale přece to, aby se vyřešila pouliční prostituce, to stojí samo o sobě za to, aby s tím Parlament a vláda něco dělaly.
A co se týká postupu Senátu, ten považuji za nesprávný, protože když dáme souhlas ke zrušení mezinárodní smlouvy, tak se tím nijak nemění náš vnitřní právní řád. Ta mezinárodní smlouva byly přijata v době, kdy mezinárodní smlouvy neměly přímou účinnost, to znamená, byla promítnuta do našich zákonů, a tím, že změníme mezinárodní smlouvu, že ji vypovíme, tak si jenom otevíráme možnost, že s tou stávající zákonnou situací chceme něco dělat, a možná že se vůbec na nějaké změně nedohodneme, tak aspoň zůstane ta úroveň taková, jaká je dneska, v podstatě neřešení prostituce, nikoliv zákaz, ale neřešení prostituce s tím, že někdy v budoucnu zase se bude moci přistoupit k případné nové zákonné úpravě. Ale Senát zvolil cestu, když říká, my počkáme, až Sněmovna nám postoupí návrh obyčejného zákona, ke kterému bude vázán 30denní lhůtou, aby ten zákon buď projednal, anebo zamítl, schválil, prostě nějak projednal, ale u mezinárodní smlouvy žádnou lhůtou vázán není a tam se můžeme dostat do situace, kdy Sněmovna přehlasuje jeho nesouhlas, kdy třebas i Senát bude souhlasit, ale bude to muset udělat ve 30denní lhůtě, zatímco vypovězení a ratifikace toho vypovězení bude trvat delší dobu a náš stát se dostane do rozporu s mezinárodním právem, s námi uzavřenými mezinárodními závazky.
Takže maximální výtka na vládu mohla být v tom, že v odůvodnění mohlo být konkrétněji uvedeno, jak chce dál vláda postupovat v nápravě pouliční prostituce, ale nikoliv v tom, že přistoupila k tomuto kroku tak, jak k němu přistoupila. Prostě chce řešit pouliční prostituci. Nic víc, ale i to za to stojí.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pan poslanec Koudelka. A nyní pan poslanec Janeček, připraví se pan poslanec Hojda.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na předcházející dva řečníky, protože na jedné straně chápu trošku výtku pana profesora Jičínského, i když ji považuji za nespravedlivou, neboť z vystoupení všech kolegů jsem cítil spíše snahu ten problém řešit a to řešení hledat než snahu o nějaké stranické body, protože všichni si uvědomujeme, že je to téma nikoliv stranické, ale hluboce lidské a neměli bychom před tím zavírat oči.
Ta věc, která tady byla řečena panem kolegou Koudelkou, totiž že stát se snaží tímto návrhem vyřešit pouliční prostituci, to si myslím, že je to jádro sporu, protože zrušením této úmluvy se přeci tento problém nevyřeší. Naopak, tímto krokem se možná zlegalizuje, což podle mě ale není řešení problému, to je faktické zhoršení toho problému. Jiná situace by byla, kdyby tu byl jakýsi zákon, ale my se dostaneme do velmi podivné a zvláštní situace, že skutečně chceme, aby stát provozoval a dohlížel nad veřejnými domy, aby pobíral daně, a přitom chce tvrdit, že vedle toho nebude existovat, abych tak řekl, nelegální sektor nebo chcete-li černá či šedá ekonomika v oblasti prostituce. Samozřejmě všichni víme, není to pravda.
Jestliže změkčíme ty hranice, tak pouze pomáháme organizovanému zločinu, protože oblast prostituce se přeci netýká pouze prostituce samé, ale týká se dalších forem organizovaného zločinu, a jestliže změkčíme ty hranice, tak se ten problém bude prohlubovat, bude prorůstat dál a dál. A já se domnívám, že to, co možná chybí v základních úvahách, je určitá národní hrdost, abychom podstoupili úvahu, zda skutečně chceme, aby Česká republika byla zemí, která je přitažlivější a přívětivější pro tyto formy podnikání, pro tyto formy zneužívání lidského neštěstí, anebo zdali chceme udělat něco proti tomu. Já samozřejmě rozumím, že i v české společnosti existují lidé, kteří žijí z prostituce. Možná že jsou mezi nimi velmi vlivní lidé, ale o to více bychom měli mít na paměti, že je to jev velmi nebezpečný, a o to více bychom měli mít na paměti, že cestou není liberalizace, ale naopak velmi přísná restrikce.
***