Neautorizováno !

(18.40 hodin)
(pokračuje Gongol)

Postižené vdovy se tuto nespravedlnost pokoušely řešit mnoha způsoby - žádostmi o odstranění tvrdosti zákona nebo žádostmi o novelu zákona. Jen pro vaši informaci, na jednu takovou žádost odpověděl tehdy Vladimír Špidla jako předseda výboru pro sociální politiku a v lednu 1998. Sdělil toto: Nesoulad jsem se pokusil s kolegy již několikrát řešit při opakovaných novelizacích zákona o důchodovém pojištění. Jedním z návrhů byla například kompenzace dříve vyměřených důchodů paušální částkou 550 korun, tak aby se alespoň částečně vyrovnávalo krácení důchodu z důvodu překročení nejvyšší výměry stanovené zákonem č. 100/1988 Sb. Tento návrh opakovaně neprošel, přesto věřím, že se toto zvýšení podaří v budoucnu prosadit. - To jsou slova pana Vladimíra Špidly.

O jaký návrh šlo? Jistě si zde přítomný pan ministr Zdeněk Škromach vzpomene, že 13. 5. 1997 předložil pozměňovací návrh k tehdejšímu tisku 121 a tento zdůvodnil takto: Jedná se o nespravedlnost, která vznikla po zavedení nového zákona 155. Tyto ženy se v desítkách případů obracejí na naše poslance s tímto problémem, protože v podstatě srovnatelné podmínky, za kterých pracovaly a za kterých jim vznikl nárok na důchod, je dostaly do situace, že jen proto, že je tam určité rozhodné datum, jsou znevýhodněny, a toto znevýhodnění je nikoliv v několika desítkách korun, ale jde pro tyto vdovy o poměrně velké částky několika set korun.

Poslanecký návrh tenkrát nebyl schválen, přestože jej podpořilo 96 poslanců, a chyběly tedy dva hlasy. Proto dnes navrhujeme zvýšení vdovských důchodů přiznaných před 1. 1. 1996 v souběhu s jiným druhem důchodu alespoň symbolicky, a to částkou 400 korun měsíčně, pokud vdovám byla výše přiznaného vdovského důchodu krácena z důvodu překročení maximální pevné částky při souběhu důchodu.

Navrhovaná úprava je v souladu se zásadami ústavního pořádku ČR a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Navrhovaná úprava není v rozporu s předpisy EU. Odhadujeme, že navrhovaná úprava zakládá nároky na státní rozpočet ve výši 30 mil. korun ročně, které budou postupně klesat po dobu asi 15 let. Bohužel ten pokles bude způsoben přirozeným úbytkem těchto lidí.

Věřím, že odstranění diskriminace, byť malé části příjemců, za 30 mil. korun najde podporu této Sněmovny, za což vám předem děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Gongolovi a nyní žádám, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Grüner. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Václav Grüner: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený zástupče vlády, vážené kolegyně a kolegové, tato jednoduchá novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 894, navrhuje zvýšení vdovských důchodů přiznaných před datem 1. 1. 1996 v souběhu s jiným druhem důchodu o částku 400 korun měsíčně, pokud jim byla výše přiznaného vdovského důchodu krácena i z důvodu překročení maximální pevné částky v té době pro souběh důchodů. Vláda vyslovila s tímto návrhem nesouhlas, a to ze šesti důvodů.

1. Návrh zakládá nerovnost mezi osobami, které mají nárok na vdovský důchod, a osobami, které mají nárok na ostatní druhy pozůstalostních důchodů, to znamená vdovecký a sirotčí důchod.

2. Zakládá nerovnost při posuzování výše jiných druhů důchodů, které byly přiznány podle dříve platných právních předpisů s použitím vyšších možných částek v případě souběhu nároku na vyplácení důchodů, např. důchod účastníků odboje.

3. Zakládá nerovnost mezi osobami, které splnily podmínky nároku na výplatu přímého a vdovského důchodu podle předchozí právní úpravy, a osobami, které splnily uvedené podmínky podle stávající právní úpravy.

4. Zvýhodňuje osoby, jejichž výše nevyplácené části vdovského důchodu z důvodu souběhu nároku na vyplácení důchodu byla nižší než 400 korun, a současně znevýhodňuje osoby, jejichž výše nevyplácené části vdovského důchodu z důvodu souběhu nároku na vyplácení důchodu byla vyšší než 400 korun.

5. Zvýhodňuje osoby, kterým k 1. lednu 1996 vznikl nárok na přímý důchod vyplácený v souběhu s důchodem vdovským a vdovský důchod je jim v současné době vyplácen v plné výši.

6. Odhad finančního dopadu ve výši 30 mil. ročně je výrazně podhodnocen a nejsou uvedeny zdroje skutečných výdajů. V současném napjatém státním rozpočtu je nutno počítat s tím, že když jedné skupině obyvatel navýšíme finanční prostředky, musíme pak jiné tyto prostředky zase snížit.

Já osobně se s těmito výhradami k navrhované novele zákona ztotožňuji, přesto nebudu dávat návrh na zamítnutí novely v prvém čtení. Jsem přesvědčen, že příslušný výbor či výbory mají mít možnost se k této novele vyjádřit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku paní poslankyně Aleny Páralové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, tiskem 894 je Poslanecké sněmovně předkládán návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, konkrétně jeho přechodné ustanovení v § 69. Smyslem návrhu je odstranění jedné z nejkřiklavějších nespravedlností v současném důchodovém pojištění, které spočívá ve výrazném a přitom nedůvodném omezení výše vdovského důchodu v těch případech, kdy tato dávka byla přiznána podle předpisů před účinností zákona o důchodovém pojištění, tedy před 1. lednem 1996.

Vdovský důchod byl citelně omezen uplatněním pravidel o maximálních hranicích v pevných částkách. Předkládaný návrh nepostihuje samotnou podstatu této nespravedlnosti, neboť neintervenuje přímo do koncepce systému přechodných ustanovení zákona, ale omezuje se na pouhé doplnění těchto přechodných opatření. Projednávaný návrh je vyjádřením snahy řešit tuto nespravedlnost legislativně jednoduchým způsobem. Vdovám se alespoň přiznává konkrétní částka. Návrh totiž předpokládá doplnění paragrafu 69 o nový odst. 4, na jehož základě se poskytne vdovám, jejichž důchod byl takto omezen, měsíční částka 400 korun.

Předkládaný návrh se stal terčem kritiky vlády, která ve svém stanovisku upozorňuje na porušení zásady rovnosti hned v několika úrovních - jednak z hlediska srovnání postavení vdov a vdovců, dále z pohledu jiných pojištěnců. Vláda připomíná riziko možného dalšího rozšiřování takového řešení. V tom s vládou lze samozřejmě souhlasit, nicméně se domnívám, že vládou namítaná údajná nerovnost je nesouměřitelná s negativními důsledky současného stavu. Zákon o důchodovém pojištění byl přijat v roce 1995. Od té doby se usadil a domnívám se, že nastal čas k tomu, abychom napravili nespravedlnosti, abychom napravili chyby, kterých jsme se tenkrát dopustili.

Odvozené důchodové dávky, zejména vdovské důchody, které byly přiznány podle předpisů platných před účinností zákona o důchodovém pojištění, jsou totiž nejvýraznějším projevem porušení principu rovnosti v současném důchodovém systému.

***