Neautorizováno !

(17.30 hodin)
(pokračuje Křeček)

Já se domnívám, že jde o jednoduchou normu, kterou není třeba uvádět. O jejím osudu samozřejmě rozhodnete vy podle svých vlastních poslaneckých zkušeností.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože jsem se přihlásil do rozpravy, požádám paní kolegyni Kupčovou, aby mě vystřídala v řízení schůze. Po mně se připraví pan poslanec Jiří Václavek. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, páni ministři, paní a pánové, ve vystoupení pana kolegy Kalouska jsme viděli, co to znamená, když někdo vychází ze zcela mylného předpokladu. Ten mylný předpoklad je dán tím, že je ahistorický. Všechny parlamenty vznikly právě kvůli rozpočtům. Vznikly tak ve starém Řecku, v Římě - ať už za císařství nebo za republiky. Byly samozřejmě součástí všech sněmů na území celé staré Evropy, včetně území Čech, Moravy a Slezska. Byly samozřejmě součástí všech sporů, které se odehrávaly v celé moderní historii. O rozpočtové suverenitě se mluví i v souvislosti s Evropským parlamentem.

Je otázkou, jestli je rozpočet skutečně výkonem exekutivních pravomocí. Tomu tak nikdy nebylo ani být nemůže.

Z pohledu obecné teorie státu - a můžeme si tu teorii vzít od neotomismu, a myslím, že pan kolega Kalousek přece jenom o teorii neotomismu něco ví, o filozofickém základě - je také otázka toho rozhodování, politického směřování, respektive financování politického směřování toho státního mechanismu přece jen výkonem té suverenity, která je dána parlamentu, nikoli suverenity exekutivy. A jeho ekonomistický pohled na parlament je samozřejmě v rozporu nikoli s duchem Ústavy České republiky, ale s celým českým ústavním systémem, který vychází z principu suverenity lidu, tak jak je to zakotveno v ústavě, a tedy i ze suverenity parlamentu, protože ten vykonává moc za lid podle článku 1 a 2, respektive 2 Ústavy České republiky.

Proto když vychází z chybného pohledu na to, co je rozpočet, jestli to je výkon exekutivní pravomoci, nebo jestli to je otázka politického směřování a zajištění jednotlivých přijatých zákonů, dochází ke špatnému výsledku a říká, že jenom vláda, exekutiva má právo navrhovat rozpočet. Proto ten návrh je špatný.

Já si dovolím říci, že kdyby vycházel z dobrých předpokladů, kdyby vycházel ze správných předpokladů, jak funguje český ústavní systém, a nejen český ústavní systém, ale i ústavní systém například parlamentních republik, které jsou součástí Evropské unie, klasických monarchií, které jsou součástí Evropské unie, ať už vycházíme z britského modelu nebo ze švédského modelu, tak vždycky je otázka rozpočtu otázkou suverenity parlamentu jednotlivé členské země Evropské unie. Pokud bychom se zajímali o jiné teoretické koncepty, například švýcarský, tak by jeho vystoupení pravděpodobně bylo odměněno řekl bych docela nemilými slovy švýcarských kolegů.

Já nemohu jinak, než navrhnout zamítnutí tohoto návrhu, protože předpokládá zásadní zásah do ústavních práv občanů České republiky prostřednictvím jejich volených zástupců, to znamená i ústavních práv zaručených poslancům. Nezlobte se, tento návrh je skutečně v této podobě neprojednatelný. (Potlesk poslanců KSČM a části ČSSD).

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Předtím než dám slovo panu poslanci Václavkovi, oznamuji, že pan poslanec Vladimír Laštůvka má náhradní kartu číslo 4.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Václavek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na jedné straně chápu překladatele, že předkládají návrh, aby Poslanecká sněmovna se zabývala velkými čísly, miliardami, desítkami miliard, stovkami miliard. Na druhé straně je skutečností, že jsou města, která mají rozpočet sto milionů, ale také více než dvacet miliard, a že nepotřebují žádnou pomoc díky takzvaným poslaneckým pomníčkům z Poslanecké sněmovny. Jsou však města a obce, které mají 500 a více obyvatel, s rozpočty několika milionů, potřebují rekonstruovat inženýrské sítě, potřebují rekonstruovat základní školy, potřebují dobudovat tělocvičny, a to by měla být samozřejmost u každé základní školy, a ze svých rozpočtů nemají šanci na to dosáhnout. Bohužel měla by to být starost tak trochu i krajů, ale víte dobře, že díky rozpočtovým pravidlům ani kraje na to nemají dostatek prostředků.

To je důvod, proč já se připojuji k předchozímu návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Víte dobře, že na takzvané poslanecké pomníčky rozdáme v průběhu roku 2 až 2,5 miliardy. To jsou necelé dvě desetiny procenta státního rozpočtu. Prosím vás, neblázněme!

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců ČSSD a KSČM).

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Slova se ujme pan poslanec Svatomír Recman. Připraví se pan poslanec Martin Říman. Pan poslanec Recman se ujme slova. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, máme před sebou návrh z dílny koaličních poslanců, který se věnuje významné části našeho jednacího řádu, a to části 13, která pojednává o projednání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech.

Už samotný fakt, že jednací řád Sněmovny obsahuje samostatnou část, která se věnuje projednávání státního rozpočtu, svědčí o tom, jakou váhu a jakou důležitost má státní rozpočet v jednání vlády a jakou váhu má projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Je to řekl bych i určitá optika, kterou jsem se na předložený návrh díval, která mě vedla k závěru, který ke konci svého vystoupení přednesu.

Pokud jsem správně pochopil předložený návrh, poslanci navrhují dvě zásadní změny. Za prvé možnost změnit základní údaje v návrhu zákona o státním rozpočtu, ale pouze jedním směrem, to znamená snížením dolů. Pokud se jedná o základní ukazatele, týkalo by se to pouze některých vybraných, které jsou uváděny v návrhu zákona, a to celkové výše příjmů a výdajů rozpočtu, salda rozpočtu a způsobu vypořádání salda. Netýkalo by se to některých dalších základních ukazatelů, jako je například celkový vztah k rozpočtům obcí a vyšším samosprávným celkům, rozsahu zmocnění výkonných orgánů apod. Za druhé se návrh dotýká pozměňovacích návrhů, které mohou podávat poslanci ve druhém čtení, a podle tohoto zákona by mohli podávat pozměňovací návrhy pouze na snížení výdajů a z toho vyplývající úpravu základních, nově potom jmenovaných výchozích údajů státního rozpočtu.

Předkladatel ve svém zdůvodnění uváděl dva důvody, kterým se má věnovat Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu: a) měl by to být makroekonomický rámec státního rozpočtu, b) lokální zájmy, přičemž podle slov předkladatele jsem pochopil, že hovoří o tom, že pouze a) je správné. Já jako poslanec, místopředseda rozpočtového výboru, mám jiný názor. Souhlasím s předkladatelem, že a) je správné, ale zároveň jsem toho názoru, že i b) je správné, že Sněmovna by skutečně měla vnímat celkový makroekonomický rámec státního rozpočtu, ale samozřejmě měli by poslanci mít možnost provést určité dílčí korektury, tak jak to současný jednací řád Poslanecké sněmovny umožňuje. V tom se s předkladateli výrazným způsobem liším.

Podle současně platné legislativy může poslanec vznášet ve druhém čtení pozměňovací návrh k zákonu a je omezen pouze tím, že nemůže měnit základní ukazatele zákona, které schválila Poslanecká sněmovna v prvém čtení.

***