Neautorizováno !

(12.10 hodin)

Poslanec Michal Kraus: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte, abych přednesl několik slov v rámci zpravodajské zprávy.

Návrh paní poslankyně Gruntové je předkládán jako akt ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa při příležitosti 60. výročí ukončení druhé světové války. Navrhuje se výplata příplatku ke starobnímu nebo invalidnímu důchodu účastníkům národního boje jmenovaným v návrhu a dále příjemcům vdovského nebo vdoveckého důchodu po těchto účastnících. V důvodové zprávě je očekávaný finanční dopad na státní rozpočet odhadován zhruba na 300 milionů ročně.

K materiálu uplatnilo už po projednání ve vládě Ministerstvo financí následující připomínky:

Jednorázová odškodnění či příplatky k důchodu byly a jsou rozpočtově náročné především proto, že pokud přijetí těchto zákonů je navrhováno s účinností v průběhu roku, nejsou tyto výdaje obsaženy ve schválených rozpočtech, případně střednědobých výhledech. Rozpočtové krytí pak musí být hledáno v rámci schváleného rozpočtu obvykle na úkor jiných položek rozpočtu. Dále není počítáno s tím, že posuzování nároku a přiznávání příplatku je administrativně náročné a v podstatě je aktivitou nad rámec působnosti České správy sociálního zabezpečení, která ponese hlavní váhu výplat. V důsledku toho bude vyžadovat krytí správních výdajů nad úroveň stanoveného rozpočtu. Při uvádění rozpočtových dopadů by tedy mělo být počítáno i se zvýšenými výdaji na správu. Jejich výše se odhaduje zhruba v rozsahu desítek milionů Kč ročně.

Vzhledem k tomu, že navrhovaný příplatek k důchodu nemá být součástí dávek důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995, ale má být vyplácen pouze spolu s důchodem, je navržená úprava zákona č. 586/1992 nedostatečná a je nezbytné ji doplnit a odstranit i některé další legislativně technické nedostatky.

Je potřeba konstatovat, že v poslední době je návrh paní poslankyně Gruntové vlastně již třetím návrhem k této problematice. Myslím si, že do budoucna by bylo potřebné, aby se hledala taková metoda, která by umožnila jednu problematiku řešit jedním způsobem, případně jednou právní normou.

V každém případě však, přestože vláda nedoporučila vyslovit souhlas s tímto návrhem zákona, doporučuji jako zpravodaj, abychom tento tisk postoupili do druhého čtení k tomu, aby byly umožněny další případné úpravy tohoto zákona ve znění připomínek Ministerstva financí.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Jitka Gruntová. Zatím nemám žádnou další přihlášku. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Jitka Gruntová: Děkuji za slovo. Já bych nejdříve chtěla reagovat na slova pana zpravodaje, který se zmiňoval o tom, že uvedení tohoto zákona v život by přineslo náklady na administrativu spojenou s tímto návrhem. Tady bych chtěla jenom podotknout, že přímé náklady na ten příplatek k důchodu by činily podle naši propočtů zhruba 250 milionů Kč. A v částce, která je uvedena, to znamená 300 milionů Kč, je započítána částka 50 milionů Kč, která by, jak se domnívám, tyto náklady pokryla.

Já jsem předeslala, že bych se vyjádřila v obecné rozpravě ke stanovisku vlády, které zahrnuje výhrady, jež lze rozdělit do tří oblastí, z nichž - podotýkám - pouze první dvě se vztahují k projednávanému tisku.

Za prvé. Vláda nesouhlasí s tím, aby se navržený příplatek k důchodu nezapočítával do částky určené pro stanovení životního minima, pro daně z příjmů a pro státní sociální podporu. K tomu podotýkám, že předložený návrh zákona zohledňuje stanovisko vlády ke sněmovnímu tisku 740, to je k návrhu kolegy Jana Vidíma o zvláštním příspěvku některým účastníkům národního boje za osvobození. To je ostatně také uvedeno v důvodové zprávě mého návrhu, konkrétně v její zvláštní části týkající se paragrafu 5 až 9. Připomínám, že vláda označila sněmovní tisk 740 za nesystémový a mezi skutečnostmi, kterými nesystémovost dokládá, je i toto vyjádření - cituji: "Zvýšení důchodu o příplatek by mohlo mít za následek překročení hranice příjmu rozhodné pro poskytování dávek státní sociální podpory nebo dávek sociální péče."

Tato námitka vlády byla proto zohledněna v návrhu, který vám předkládám. Je s podivem, že v tomto případě vláda zaujala stanovisko zcela protichůdné a považuje za nutné právě tuto část mého návrhu vypustit. Tentokrát z důvodu, že příplatek k důchodu, který má v podstatě charakter zvýšení důchodu, má za účel zlepšit sociální postavení občana, a to i v případě příplatku za zásluhy. Jinými slovy, některým příjemcům příplatku k důchodu, který ovšem není součástí důchodu, se zvýší příjem natolik, že pozbudou dosavadní nárok na dávky státní sociální podpory nebo dávky sociální péče.

K této situaci také mohlo dojít u některých osob oprávněných podle vládního nařízení č. 622/2004 Sb., při jehož koncipování sama vláda zcela pominula výtku nesystémovosti, jak ji dříve vyslovila k návrhu kolegy Vidíma. Díky tomu zřejmě dostali k loňskému listopadovému výročí někteří občané od vlády dar-nedar. Jejich příjmy se nezvýšily a ocenění pro ně nemá prakticky účinek. Nestalo se uznáním, ale náhradou sociálních dávek. Toto pochybení vytýkané návrhu kolegy Vidíma pak požaduje vláda zopakovat i v případě mého návrhu tím, že jeho příslušnou část považuje za nutné vypustit. Řešení, které by stanovilo shodné zvýhodnění i pro osoby oprávněné podle vládního nařízení č. 622/2004 Sb., lze provést tím, že by se také jejich příplatek k důchodu nezapočítával do částky určené pro stanovení životního minima a státní sociální podpory, a nabízí se cestou legislativně technické opravy u poznámek v § 5, 7 a 8. Příplatky k důchodům by se tak nezapočítávaly do rozhodného příjmu u obou skupin příjemců příplatku k důchodu a dosáhlo by se zachování rovnosti občanů před zákonem.

Pokud se týká daní z příjmů, je protismyslné přiznat příplatek jako ocenění zvláštních zásluh a současně zavést jeho zdanění. Příplatek k důchodu se bude týkat převážně občanů vyššího věku a podávání daňových přiznání pro ně bude velmi obtížné a lze předpokládat, že se ani o této povinnosti nedozvědí nebo že daňová povinnost bude převážně nepatrná.

Za druhé. Vláda rovněž nesouhlasí s tím, aby byly oprávněné osoby osvobozeny od soudních a správních poplatků. Osvobození od soudních poplatků se navrhuje obdobně, jako je tomu například v řízení ve věci důchodového pojištění, státní sociální podpory, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo řízení ve věcech sociální péče a státních dávek. Navržené osvobození od soudních poplatků se proto jeví i v tomto případě logické.

Ustanovení o osvobození od správních poplatků bylo do návrhu zahrnuto s ohledem na okolnost, že v krajních případech zejména u osob žijících v zahraničí může přicházet v úvahu nutnost vydání dokladu o českém státním občanství, tedy úkon jinak zpoplatněný. Navrhuji, aby tento úkon byl osvobozen od správního poplatku, podobně jako je tomu například u úkonů souvisejících s prováděním zvláštních právních předpisů o sociálním zabezpečení, důchodovém pojištění apod.

Podotýkám, že při přípravě návrhu se vycházelo z nařízení vlády č. 622/2004 Sb., jehož prvků se využívá na místech, která jsou z hlediska této dávky srovnatelná. Současně však byly zužitkovány i některé poznatky získané z realizace tohoto nařízení. Projednávaný návrh nepomíjí ani prvky obsažené v zákonech, kterými byly poskytovány jednorázové peněžní částky, tedy se zákony č. 217/1994 Sb., č. 39/2000 Sb., č. 261/2001 Sb., ale reflektuje rovněž zkušenosti nabyté při realizaci uvedených zákonů.

Za třetí. Vláda ve svém stanovisku mylně konstatovala, že v téže věci je předložen poslanecký návrh poslanců Karla Černého, Radima Turka a dalších jako sněmovní tisk 909, a doporučila přijmout tento návrh místo návrhu mého. Tento závěr vlády je zmatečný. Účelem návrhu poslanců Černého, Turka a dalších je nahradit dosavadní naturální výhody poskytované účastníkům druhého odboje finančním plněním, tedy zvláštním příspěvkem k důchodu. Je to zřejmé nejen z textu samotného sněmovního tisku 909, ale i z obecné části důvodové zprávy této předlohy, ze které si dovolím citovat: "Předkladatelé si jsou samozřejmě vědomi, že obdobný návrh byl v nedávné době již v Poslanecké sněmovně předložen, jedná se o návrh poslance Jana Vidíma na vydání zákona o zvláštním příspěvku některým účastníkům národního boje za osvobození, sněmovní tisk 740. Cílem předkladatelů není tomuto návrhu zbytečně konkurovat, nýbrž přijít s návrhem, který reaguje na některé výhrady obsažené ve vládním stanovisku, kvůli kterým podala vláda zamítavé stanovisko." Návrh poslanců Černého, Turka a dalších tedy nekonkuruje mému návrhu, ale návrhu poslance Jana Vidíma.

***