(18.20 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
Domnívám se, že dnes už to vůbec není otázka počtu a kapacit, ale je to otázka struktury a kvality těch studijních programů. Pokud tak se mnou nesouhlasíte, bylo by třeba, aby jasně bylo řečeno, jak si představují nárůst kapacit veřejných vysokých škol, kde je ta hranice, kam až a o kolik míst musí přesahovat nabídka nad poptávkou.
A ještě bych chtěla říct k té kritice, že reforma, kterou schválila vláda, není o ničem, není k ničemu, tak já se domnívám, že to je velmi nespravedlivé hodnocení mimo jiné například v té zásadní změně, která by se dotýkala financování kolejí a menz. Především tu reformu na financování kolejí, ta je nezbytně nutná a domnívám se, že to by velmi přispělo po změnách k sociálnímu zabezpečení studentů na veřejných vysokých školách.
Na závěr mi dovolte říct, že školné je pro našeho koaličního partnera nepřijatelné a považují ho za natolik symbolické gesto, že odmítají jakoukoliv možnost propustit tento návrh novely do druhého čtení. Tedy jakýkoliv návrh, který by obsahoval návrh na školné. Já musím tuto koaliční dohodu respektovat. My jsme se zavázali ve vládním prohlášení, že vláda nezmění nic na bezplatnosti vysokoškolského vzdělávání, a proto nemohu tento návrh, který nám předkládá Senát, podpořit, byť z 90 % se týká spíše legislativně technických a organizačních změn, které veřejné vysoké školy skutečně potřebují.
Ale já bych chtěla zdůraznit, že to není jenom formální gesto dodržení koaliční dohody. Já jsem přesvědčena o tom, že má-li být školné zavedeno, pak ho musí prosadit vláda. Vláda, která bude garantovat také sociální dopady po zavedení školného, a vláda, která bude garantovat příjmy vysokých škol, protože nedovedu si představit, že by bylo zavedeno školné poslaneckým návrhem a nebyla by jistota, že příjmy vysokých škol budou zajištěny tak, aby veřejné vysoké školy nedoplácely na tuto legislativní změnu a nebyly nuceny vybírat maximum školného od svých studentů.
Domnívám se, že poslanci a senátoři ale na druhou stranu mohou reagovat na ty organizační a technické problémy, se kterými se veřejné vysoké školy potýkají, ať už je to volba senátu, délka akreditace, převod finančních prostředků do následujícího roku. To jsou věci, na kterých se jistě shodneme napříč politickým spektrem, a mí předřečníci z koaliční vládní strany, ze sociální demokracie, vyjádřili pochopení k těmto návrhům.
Já tedy se hlásím k tomu, že pokud bude senátní návrh zákona, který novelizuje vysokoškolský zákon, zamítnut, tak jsem připravena se zúčastnit práce na předložení novely, která by obsahovala nezbytné změny, které veřejné vysoké školy ke svému rozvoji potřebují.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Šojdrové. Přihlásil se zpravodaj, takže mu uděluji slovo. Hlásím, že ústně jsou přihlášeni paní poslankyně Kateřina Konečná, Anna Čurdová a Petr Pleva.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Děkuji. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych zareagoval na svou předřečnici paní kolegyni Šojdrovou, a to v ohledu tom, že jsem kritizoval vládu, že nic nedělá a že její reforma vysokého školství je špatná. Já na tom trvám dál a budu rád, pokud mě paní kolegyně přesvědčí o pravém opaku.
Já jsem tvrdil, že reforma vysokých škol, kterou předložila tato vláda, je špatná, z těchto důvodů:
Za prvé, že vysoké školy jsou příliš závislé na úřednících. Kvalitu vysokých škol posuzují úředníci, nikoliv klienti, tzn. ti, kteří tu veřejnou vzdělávací službu dostávají, a firmy. To je první věc. Pokud v reformě vysokých škol paní kolegyně Šojdrová najde ustanovení, kde je to jinak, rád jí dám za pravdu.
Za druhé. Nikde v té reformě jsem nenašel ustanovení, které řeší, jakým způsobem budou studovat děti z nízkopříjmových skupin. To nikde v tomto dokumentu nenajdeme. Pokud tomu tak je, budu rád, když mi paní kolegyně Šojdrová ocituje to ustanovení, které tuhle záležitost řeší. A to, že děti z nízkopříjmových skupin se velmi obtížně dostávají do terciárního vzdělávání, je věc nezpochybnitelná, neboť to také říká OECD. Je to skutečně pouze 8 %.
A poslední, která se přímo netýká dokumentu "Reforma vysokých škol", ale týká se současné politiky vlády. Tato vláda zavedla takové poměry, že studenti, kteří dneska si přivydělávají na to, aby mohli studovat, neboť náklady jsou vysoké na vysokoškolské studium, musí ještě navíc platit sociální a zdravotní pojištění, přestože jednou je už za ně sociální a zdravotní pojištění odváděno.
Myslíte si, paní kolegyně prostřednictvím předsedajícího, že to, co dělá tato vláda, je dobře?!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. S faktickou poznámkou nyní tedy ještě před ohlášenou Kateřinou Konečnou Eduard Zeman.
Poslanec Eduard Zeman: Děkuji, pane předsedající, bude to skutečně jenom faktická. Pan zpravodaj tady neustále zdůrazňuje, že tato vláda neřeší přijímání lidí z nízkopříjmových rodin, ale pan zpravodaj neřekl, v čem tento návrh zvýhodňuje lidi z nízkopříjmových rodin.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kateřina Konečná, potom se připraví paní poslankyně Anna Čurdová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Já budu také velmi krátká, ale musím nyní uvést na pravou míru některé fabulace, které zazněly ve vyjádření pana kolegy Bartoše, protože tady uvádí, že tento zákon rozhodně nebude znamenat žádné prolomení bariéry. Že dnes se platí školné na vysokých odborných školách, tvrdí, že v podstatně vyšší míře.
Já tady mám vyhlášku Ministerstva školství z 27. prosince 2004, kde je jasně stanoveno, že školné na vyšších odborných školách je ve výši do 2,5 do 5000 korun ročně. Tento návrh, jak sám předkladatel nám vlastně potvrdil, počítá s tím, že to školné by bylo minimálně kolem osmi až devíti tisíc ročně. Takže neuvádějme si tady kritéria, která nejsou pravdivá.
Za druhé se chci zeptat pana kolegy Bartoše prostřednictvím předsedajícího, jak je možné, že tady předseda školského výboru pronese větu, že - cituji - dokud studenti nebudou vysokými školami vnímáni jako platící klienti, kteří mají zájem dostat za své peníze kvalitu, budou školy studenty používat dál jen jako rukojmí v boji o vyšší dotace, za které se bude na školách pohodlně žíti těm, kterým o kvalitu poskytovaného vzdělání a úspěch absolventů škol na trhu práce nejde.
Proboha, kde jsme to došli? Pokud víme, že takovíto rektoři, takovíto šéfové škol jsou, proč s tím už dávno něco neděláme? Uveďte nám jeden konkrétní příklad, pane kolego, kde se takto chovají, na které univerzitě takto berou studenty, a pojďme to společně řešit. Studenti jsou tady od toho, aby studovali, a ne aby byli jakýmisi čísly na děkanských tabulkách o tom, kolik která škola dostane peněz. To jsem si myslela, že v téhle Sněmovně v tomto máme jasno.
A na konec, pakliže pan kolega Bartoš chce, abychom umožnili vybírat školné od těch, kteří platit mohou, a naopak finančně pomoci těm, kteří ani dnes studovat nemohou - tak mi promiňte, ale v tom případě ho nazývám Jánošíkem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla paní poslankyně Kateřina Konečná. Podotýkám, že odpovědi od kolegy Bartoše neočekávám, protože není ani navrhovatel, je pouze zpravodaj k tomuto tisku, takže myslím, že to byla otázka řečnická.
Paní poslankyně Anna Čurdová, potom se připraví pan poslanec Petr Pleva a dále pan poslanec Břetislav Petr. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji za udělení slova. Vážený pane místopředsedo, vážený pane senátore, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já přispěla se svojí troškou do mlýna, proč vlastně zamítnout tento návrh, a jak tady říkala kolegyně Šojdrová, že pro sociální demokracii je školné určitým symbolem, přes který nejede vlak.
***