(18.10 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
Totéž platí pro volbu akademického senátu fakulty. Za důležitý považuji návrh na změny v hospodaření veřejných vysokých škol, zejména zavedením nové příjmové položky - příspěvek na vzdělávací, vědeckou, tvůrčí, výzkumnou a další činnost a umožnění vzniku fondu, čímž je dána možnost převodu prostředků do dalšího roku. Já se domnívám, že toto je opatření, které naše veřejné vysoké školy nutně pro ekonomické hospodaření potřebují. Za velmi pozitivní považuji také návrh na prodloužení akreditace až na deset let pro všechny studijní programy. V novele zákona o státní sociální podpoře se uděluje výjimka z rozhodných příjmů právě pro stipendia na ubytování a stravování, což je návrh, který je naprosto ve shodě s reformou financování veřejných vysokých škol, který předkládá vláda, a je to opatření nezbytné pro to, aby tato vládní reforma mohla úspěšně proběhnout.
Na druhou stranu za změny, které jsou sporné, považuji např. to, že veřejná vysoká škola má mít možnost za úplatu uskutečňovat vzdělávání objednané obchodní společnosti nebo orgánem státní správy. Domnívám se, že již dnes může veřejná vysoká škola za úplatu poskytovat kurzy celoživotního vzdělávání a této spolupráci nic nebrání.
Druhým sporným opatřením je rozšíření možnosti veřejné vysoké školy podnikat.
Já chápu, že kolegové nalevo ze sociální demokracie mají zcela jiné problémy, ale já je upozorňuji, že návrh zákona, který projednáváme, si zaslouží pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším a skutečně požádám Sněmovnu o klid, protože máte zcela pravdu, že ne všichni se věnují vašemu příspěvku k této věci. Proto požádám, spíše odleva než doprava, všechny, kteří mají jiný záměr, ne diskutovat o vysokých školách, ale diskutovat o jiných věcech, aby přenesli své hovory do předsálí.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, pane místopředsedo. Projednávání tohoto zákona jsme očekávali již několikáté zasedání Poslanecké sněmovny a já si myslím, že by mělo proběhnout v důstojné atmosféře.
Vrátím se tedy k návrhu na rozšíření možností veřejných vysokých škol podnikat. Já se domnívám, že jde o otevření majetkového vstupu do privátního sektoru, které nevylučuje neefektivní investici a prodělečné podnikání s veřejnými prostředky. Jedinou pojistkou, která tomu má zabránit, je podmínka vstupu do společnosti, jejíž činnost souvisí se vzděláváním a výzkumem. Já osobně tuto pojistku považuji za nedostatečnou a rozhodně bych tento návrh nepodpořila.
Konečně třetím návrhem, který vzbuzuje největší diskusi a přitom tvoří vlastně nejmenší část tohoto zákona, je návrh na zavedení školného na veřejných vysokých školách. Už zde bylo zmíněno, že základem by mělo být 5 % z průměrných neinvestičních výdajů na jednoho studenta. Pan senátor zde zmínil, že očekává horní hranici trojnásobku v podstatě na 9 tisíc korun ročně a vybrané prostředky musí být použity z jedné třetiny na stipendijní fond.
Musím říci, že tento návrh na zavedení školného je daleko přijatelnější pro poslance KDU-ČSL, než byly návrhy, které zde předkládal kolega Matějů v minulém volebním období. Tady bych se vyjádřila k tomu, co zde bylo několikrát řečeno, že se zde otevírá historický okamžik zavedení školného - zmiňovali to zde dva kolegové - a správně pan zpravodaj upozornil, že jde o mýtus. V České republice se totiž vybírá školné, vybírá se na vyšších odborných školách. Nejde o prolomení hranice pro výběr školného v terciárním sektoru. Pokud si dovolíme vyšší odborné školy považovat za terciární sektor ve vzdělávání, pak zde školné již existuje a já jsem přesvědčena, že schváleným školským zákonem jsme skutečně umožnili vyšším odborným školám, aby se podílely na vzdělávání v terciárním sektoru.
Chtěla bych také zareagovat na pana předkladatele, který se zmínil o tom, že pokud nezavedeme školné, tak budeme ojedinělou zemí, která by zůstala bez vybírání školného. Možná to nemyslel takto přesně, ale tak to tady v podstatě zaznělo. Já se musím proti tomu ohradit, protože jsou vyspělé země mezi našimi sousedy, jako je Německo, které více než deset let uvažuje o zavedení školného. Například v Bavorsku je to skutečně více než deset let, a neodhodlali se k zavedení školného. Upozorňuji, že tam právě tato debata probíhá a je více než zřejmé, že k zavedení školného v SRN přistoupí, ale ne z důvodu, že by chtěli enormně navýšit kapacity vysokých škol, ale ryze z motivačních důvodů. Já se také domnívám, že toto je případ České republiky, protože my nechceme řešit školným nedostatek prostředků na veřejných vysokých školách a zvyšování kapacit.
Zareagovala bych na pana předkladatele, který říkal, že bráníme mladým lidem v investování. Není tomu tak. Kdo se chce vzdělávat na vysoké škole a má možnost investovat, má k tomu nabídku více než 23 soukromých vysokých škol, kde může investovat do svého vzdělávání naprosto bez hranic.
Já bych se ještě vrátila ke kritice, kterou tady pan předkladatel adresoval vládě. Vláda nic nedělá, vláda nic neudělala pro to, aby se zvýšil počet studentů na veřejných vysokých školách. Já se omlouvám panu zpravodaji, ale já jsem si velmi dobře značila výrazy, že vláda neudělala nic, a já se domnívám, že to je nepravdivé tvrzení. Chtěla bych jenom říci, že nárůst výdajů na veřejné vysoké školy, který byl mezi lety 2003 a 2004 dvě miliardy, mezi rokem 2004 a 2005 je to 2,4 miliardy, že to nejsou zanedbatelné prostředky na to, aby se řeklo, že vláda nedělá nic. Stejně jako je nárůst 7 % nově přijímaných studentů navíc.
Já bych jenom chtěla upozornit všechny, kteří mají velké pochybnosti o tom, zda naše kapacity veřejných vysokých škol jsou dostatečné, že by měli sledovat čísla, která jasně vypovídají o tom, jaká je realita. V roce 2003 byl počet maturantů středních odborných škol a gymnázií 65 tisíc, počet přijímaných studentů na vysoké školy byl 61 tisíc. Za tu dobu určitě nastal do roku 2005, tak jak tady zmiňuji, každoroční minimálně sedmiprocentní nárůst počtu přijímaných studentů, ale určitě nenastal sedmiprocentní nárůst maturantů. Naopak, bohužel, se nedá předpokládat vzhledem k vývoji populace, že bude přibývat maturantů. Bohužel nebude přibývat maturantů. Já se tedy musím zeptat kritiků a těch, kteří neustále mají velké problémy s tím, kolik ještě tisíc nových míst musí veřejné vysoké školy otevřít, kolik tedy ještě předpokládáte, že se bude otvírat nových míst na veřejných vysokých školách.
***