(18.50 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Tato úmluva byla podepsána na 5. ministerské konferenci OSN Životní prostředí pro Evropu v Kyjevě v roce 2003.
Dovoluji si požádat, aby tato úmluva byla postoupena do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové poslanci, vážená vládo, text Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat byl připraven z iniciativy Ukrajiny a ta v roce 2001 iniciovala jednání s Českou republikou, Federativní republikou Jugoslávie, Maďarskem, Polskem, Rumunskem a Slovenskem. Jeho cílem bylo přijetí úmluvy na 5. ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN.
Úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat je rámcovou úmluvou, která obsahuje závazky formulované obecně, ale předpokládá jejich konkretizaci prostřednictvím postupně sjednávaných protokolů. Model rámcové úmluvy se osvědčil v rámci Alpské úmluvy, ke které byly sjednány protokoly o ochraně přírody a krajiny v horském zemědělství, územním plánování a udržitelném rozvoji v horských lesích, turistice, energii a ochraně půd a dopravě. Úmluva může pomoci řešit přeshraniční problémy ochrany přírody a napomoci některým přeshraničním turistickým a rekreačním aktivitám. Prohloubení mezinárodní spolupráce přispěje k dalšímu zkvalitnění ochrany karpatských oblastí v České republice prostřednictvím výměny informací, společných odborných projektů, výměny odborníků a stimuluje udržitelný rozvoj Karpat v České republice. S pomocí úmluvy se také zlepší možnosti zapojení organizací a odborníků z České republiky do regionálních projektů financovaných ze zahraničních zdrojů prostřednictvím programů OSN.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o rámcovou úmluvu, ze které vyplývají pouze závazky obecného charakteru, nebude mít provádění vlastní úmluvy zásadní dopad na státní rozpočet. Úkoly, jež vyplynou pro Českou republiku z provádění úmluvy, budou po jejím vstupu v platnost zajišťovat v rámci své působnosti všichni členové vlády. Ministerstvo životního prostředí bude hradit pouze členský příspěvek a plnit roli koordinátora.
Úmluva spadá do kategorie mezinárodních smluv o věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Úmluva je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a se závazky převzatými Českou republikou v rámci jiných platných smluv.
Organizační výbor Poslanecké sněmovny navrhuje podle § 46 odst. 4 písm. c) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, Poslanecké sněmovně, aby přikázala k projednání tuto rámcovou úmluvu zahraničnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Šulákovi. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Schwippel, což nám poněkud komplikuje situaci, ale jednací řád je samozřejmě na jeho straně.
Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, pane místopředsedo. Já se pokusím být maximálně stručný. Dovolím si upozornit na některé nedostatky předkládací zprávy.
Ta za prvé neobsahuje Závěrečný akt, který byl přijat současně s textem úmluvy a který obsahuje některé závažné informace. Za druhé neobsahuje mapy, které vymezují území Karpat, a jistě uznáte, že je to pro dopad a působení této úmluvy naprosto klíčové. Ve světle této skutečnosti je také třeba posuzovat argument - (V sále je velký hluk, poslanci jsou stále netrpělivější, jak se blíží 19. hodina, předsedající vyzývá přítomné ke klidu.) - že přistoupení České republiky k úmluvě umožní větší čerpání z evropských fondů, nebo dokonce jejich administraci pro Ukrajinu, Rumunsko a Srbsko. Z pohledu na mapu je totiž zřejmé, že Maďarsko, Polsko a Slovensko mají nejen větší podíl na území Karpat, ale i k těmto novým kandidátským zemím geograficky blíže.
Poslední poznámka se týká výše členského příspěvku. Na Českou republiku připadají tři procenta území Karpat a asi 16 % ekonomické výkonnosti těchto států. Můj dotaz proto zní, jakou hodnotu mezi třemi a šestnácti procenty pro výši členského příspěvku hodlá vláda prosazovat.
Dovoluji si navrhnout odročení projednávání této úmluvy do doby, kdy předkladatel doplní tyto zásadní informace do předkládací zprávy. Děkuji vám. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Další přihlášky do rozpravy nemám, takže rozpravu končím.
Doporučuji postupovat následujícím způsobem. Pan poslanec navrhl odročení do určité doby, takže o tom rozhodneme v hlasování.
Hlásí se pan poslanec Mencl. (Hlasité projevy nevole v sále.)
Poslanec Václav Mencl: Dovolte mi přece jenom, abych požádal pana předkladatele o odpověď na tyto otázky, které zde padly. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak já tedy jednak na to mohl upozornit, každý to slyšel před chvilkou, kterak se slučuje s návrhem na odročení vyžadovat odpovědi na otázky. To nemá logiku. Tak buď jedno, nebo druhé. Tak já -
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jelikož zastupuji ministra životního prostředí Ambrozka, tak bych výklad ponechal jemu, ale je-li tady návrh na odročení, ať o něm hlasujeme, a tak se rozhodne, jak dále. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To je korektní přístup.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 474 o návrhu na odročení. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 114 přítomných bylo 31 pro, 33 proti. To je málo, takže návrh nebyl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu na přikázání zahraničnímu výboru. Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 475. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Z přítomných 115 pro 82, proti 3.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Mencl: Já bych chtěl za klub ODS konstatovat, že jsem položil otázku. Prosím, nebyla zodpovězena. Jestliže toto hlasování dopadlo tak, jak dopadlo, a já jsem se přihlásil ještě před hlasováním, tak bych přece jen požadoval odpověď alespoň teď.
(Protestní hlasy v sále, poslanci vykřikují, že se blíží 19. hodina.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak. Já děkuji. Dámy a pánové, zbývá nám poslední bod,
83.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o programu pracovní dovolené
mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu,
podepsaná dne 11. října 2004 v Praze
/sněmovní tisk 841/ - prvé čtení
Prosím vás, u vědomí, že projednáme už jenom tento bod, o umožnění hlasování po 19. hodině. Je to poslední bod, kterým bychom se zabývali.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto mým procedurálním návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování (číslo 476) skončilo. Ze 114 přítomných pro 78, proti 9. Návrh byl přijat.
Pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Jde o vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, podepsaná dne 11. října 2004 v Praze. Na této smlouvě je zajímavé toto. Osoby ve věku 18 až 30 let mohou na střední dobu, nejdéle na jeden rok, bez jakýchkoliv komplikací pobývat a studovat, popřípadě pracovat, na území toho či onoho státu; takže naši mladí lidé mohou pracovat a studovat na Novém Zélandu bez jakéhokoliv omezení. Nemohou si s sebou vzít pouze děti a nemohou přijmout trvalé zaměstnání, ale na dobu do jednoho roku mohou.
Ve stručnosti toto je k té úmluvě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Určitě jste postřehli, že projednáváme sněmovní tisk 841. Prosím zpravodaje pro první čtení pana poslance Břetislava Petra, aby se ujal slova.
***