(16.40 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Je to otázka života a smrti mnoha Iráčanů. Pokud ministr Svoboda výslovně odmítá plnit závazky České republiky v této záležitosti, měla by z toho vláda vyvodit odpovídající rozhodnutí. Možná to dostane jiné obrátky, možná KDU-ČSL naplní to, co sděluje tu a tam na tiskových konferencích.
Dovolte mi, abych se jménem občanů - teď už mám skoro pocit beznaděje, ale přece jenom to ještě zkusím - kteří mě oslovují, dotázal ministra zahraničí: Chce skutečně tvrdit, že nezná opakovaná vyjádření Mezinárodního červeného kříže k nepřijatelnému zacházení armády Spojených států s válečnými zajatci a civilním obyvatelstvem Iráku? Skutečně mu není nic známo o kritických vyjádřeních generálního tajemníka OSN a jednotlivých představitelů například Francie a Německa na adresu amerického postupu? Ptám se, zda ministr nic neví o tom, co veřejně oznámily oficiální zdroje Spojených států amerických ke stavu 300tisícové Fallúdže, kterou rozbombardovala a zničila dělostřelbou nikoli suverénní vláda Iráku, o které tady mluvil pan ministr, ale americká armáda tak, že podle amerických údajů bylo 5 až 10 procent domů zcela zničeno a 30 procent vážně poškozeno. A nakonec - není ministru Svobodovi nic známo, chce-li se vydávat za kompetentního člověka, ani o tom, že dokonce ministerstvo zahraničí neutrálního Švýcarska vystoupilo k případu Fallúdže s výslovnou kritikou Spojených států amerických za porušování ženevské konvence při zacházení s raněnými? A dovolte mi poslední otázku. Je skutečně nutné, aby Česká republika, její vláda a ministr zahraničí bagatelizovali porušování ženevských konvencí, popírali, a tedy kryli páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v případě, že se jich dopouští severoatlantický spojenec? Jde tu o zbabělost a dobrovolnou podřízenost, nebo o strach z toho, že Spojené státy jsou natolik nedemokratické a nesnášenlivé, že by neunesly oprávněnou spojeneckou kritiku za porušování základních norem mezinárodního práva?
Na rozdíl od pana ministra navrhuji Sněmovně, aby rozpornou a nevěrohodnou odpověď ministra zahraničí na mou písemnou interpelaci odmítla a aby jej požádala o vypracování kvalifikované odpovědi, ve které si nebude protiřečit a ve které využije daleko lépe výstupy odborného zázemí svého resortu a bude respektovat nesporná fakta.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: O slovo se přihlásil ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda.
Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám pocit, že se vůbec neposloucháme. Já jsem jasně řekl, že pokud došlo k porušení zákonů a pravidel včetně mezinárodních konvencí ze strany jednotlivců, jsou z toho vyvozovány důsledky a ti lidé jsou trestáni. Největší kontrola, dámy a pánové, jsou kamery, obrazovky a novináři. Není akce v Iráku včetně teroristických akcí, aby nebyla vidět po celém světě. To je největší kontrola, která existuje, takže dokonce se může zdát, že i ta realita, která je vidět na obrazovkách, jakoby zkresluje realitu celé země, protože zdůrazňuje jeden aspekt, a ten bolestný aspekt vývoje v Iráku. Takže já nemohu souhlasit s tím, že Spojené státy jakožto stát jsou pachatelem, porušovatelem mezinárodních konvencí, když jsem tady zdůraznil, že i Rada bezpečnosti svým usnesením, svou rezolucí potvrzuje vývoj a dává mandát k dalšímu působení mezinárodních sil v Iráku.
Nyní k otázce zbraní hromadného ničení. Zřejmě pan poslanec Vymětal nedočetl moje vyjádření celé, protože vždycky zdůrazňuji, že Saddám Husajn zbraně hromadného ničení měl, protože je použil. Protože je použil proti vlastnímu obyvatelstvu. Pobil vlastní obyvatele zbraněmi hromadného ničení a to zapomněl pan poslanec Vymětal sdělit, protože to připomínám vždycky. Ti mrtví jsou důkazem toho, že Saddám Husajn tyto zbraně měl. A také jsem řekl, a na tom trvám, že zbraně hromadného ničení lze vyvézt ze země, lze je uložit na území i mimo vlastní teritorium Iráku, takže to, že se po konfliktu nenalezly zbraně hromadného ničení, není důkazem, že Saddám Husajn zbraně neměl, tváří v tvář skutečnosti, že je použil proti vlastnímu obyvatelstvu.
Je zajímavé, že jak pan poslanec Grebeníček, tak pan poslanec Vymětal tady apelují velmi výrazně vůči Spojeným státům americkým a stejným hlasem neútočí na teroristy, kteří vraždí lidi, unášejí cizince, vydírají mezinárodní společenství a používají teror, který všude vidíme. Toto je chování v rozporu s veškerými konvencemi, toto je chování v rozporu se všemi pravidly civilizovaného světa a tady podle mě má být ten silný apel, abychom jasně řekli, že proti teroru se stavíme. Oslabování role armád demokratických států včetně budoucí armády Iráku znamená potvrzování tlaku teroristů, že mají pravdu. Teroristé neměli, nemají a nebudou mít pravdu a tomu je potřeba jasně čelit. Tomu nelze zabránit, protože jakmile se vzdáme v tomto zápase, vzdáváme velmi mnoho.
Já jen mohu trvat na tom, aby Poslanecká sněmovna s odpovědí vyslovila souhlas. Já rozumím zášti poslanců vůči Spojeným státům americkým, ale chci vás upozornit, že Spojené státy americké jsou demokratickou zemí a v minulém století třikrát Evropě pomohly - při vzniku našeho státu, ve druhé světové válce a ve studené válce. Kdo popírá tento fakt, popírá skutečnost, že Spojené státy byly schopny se i na věc demokracie a svobody na území Evropy nasadit, a nasadit se mohutně. Já tím nechci snížit roli všech ostatních, kteří se v těchto konfliktech nasadili, ale chci říci, že Spojené státy prokázaly, že jsou demokratickou zemí. Doporučuji také poslancům KSČM navštívit Spojené státy americké, mluvit s kongresmany ve Spojených státech amerických. Mohou nám pomoci i v oblasti víz, kdyby byli ochotni, a mohou vidět na místě samém, že se setkají se skutečnými demokraty, nejen těmi, kteří jsou členy demokratické strany.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Teď vidím dvě ruce a zvedly se stejně. Takže domluveno pořadí - nejprve vystoupí pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, je naprosto nepochybné, že ve Spojených státech žije také mnoho demokratů podobně jako v České republice a mnoha dalších zemích, a já jsem tomu rád. Doufám, že se časem také projeví to, aby ti, kteří jsou skutečnými demokraty ve Spojených státech, měli podstatně větší vliv na aktuální politiku Spojených států, než tomu je v současné chvíli.
Vystoupil jsem proto, že pan ministr zahraničních věcí nám předvedl něco, co by se dalo bez ostychu nazvat skutečně vysoká škola demagogie.
***