(17.00 hodin)
(pokračuje Palas)
Celkové výdaje z rozpočtu Ministerstva zemědělství na podporu agrokomplexu se meziročně zvýšily téměř o 5 %, přičemž výdaje bez finanční podpory zemědělců za zaorávky ozimů se v roce 2003 snížily téměř o 14 %. Výše dotací do zemědělství podle podpůrných programů a podpor podle nařízení vlády 505/2000, respektive 500/2001 Sb., se meziročně prakticky nezměnila. Podpory byly zejména poskytovány podnikům v horských a podhorských oblastech a v ostatních méně příznivých oblastech, kde se v souladu s přijatými principy zemědělské politiky jedná především o programy pomoci podnikům v mírně příznivých oblastech - LFA, údržbě DTP, podpoře chovu krav, beztržní produkce mléka, podpoře ekologického zemědělství a podobně.
Státní zemědělský intervenční fond zaujímá významné místo v systému podpor. V roce 2003 došlo vzhledem k nepříznivému vývoji odbytu některých komodit k výraznějším změnám v celkových výdajích Státního zemědělského intervenčního fondu na organizaci trhu. Celkové výdaje Státního zemědělského intervenčního fondu vzrostly v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 o 17,2 %. Příčinou bylo především zvýšení objemu subvencí na vývoz mlékárenských výrobků, živých selat, bramborového škrobu a ječného sladu. Přispěla k tomu i opatření v oblasti kompenzačních podpor, především nárůst kompenzačních podpor za uvádění půdy do klidu a dále také splátky úvěrů a příslušných úroků za rok 2002 na intervenční nákup potravinářské pšenice.
V oblasti agrárního zahraničního obchodu České republiky je pozitivní dlouhodobý růst jeho obratu, který pokračoval i v roce 2003. Přesto však stále nedosahuje úrovně srovnatelných evropských zemích. Český agrární vývoz byl realizován v hodnotě 48 miliard 173 milionů korun, a byl tedy o 3 miliardy 42 milionů korun, tj. 6,7 %, vyšší než v roce 2002. Hodnota českého agrárního dovozu také dosáhla v roce 2003 svého historického maxima, činila 73 miliard 291 milionů korun a byla o 4 miliardy 245 milionů, tedy o 6,1 %, vyšší než v roce 2002. Přesto došlo meziročně opět k prohloubení záporného salda agrárního zahraničního obchodu v absolutních hodnotách, v roce 2002 23 miliard 915 milionů a v roce 2003 25 miliard 118 milionů korun.
Zákon o zemědělství ukládá vládě České republiky, aby spolu se zprávou o stavu zemědělství předložila i návrh na opatření vyplývající z hodnocení uplynulého období. Nezbytná opatření vyplývající ze zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 2002 jsou uvedena v závěru souhrnu.
Zpráva o stavu zemědělství za rok 2003 byla projednána v zemědělském výboru Sněmovny, který ji svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně vzít na vědomí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste vzali Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2003 na vědomí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi. Zemědělský výbor předložil usnesení, které jste obdrželi jako tisk 771/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Ladislav Skopal a o jednání výboru nás informoval. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dovolte, abych vás seznámil s usnesením zemědělského výboru. Zemědělský výbor projednal toto na 39. schůzi dne 29. září 2004. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny doporučuje Poslanecké sněmovně Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2003, sněmovní tisk 771, vzít na vědomí. Takže vás žádám, abyste to vzali na vědomí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Jiřího Papeže, kterému tímto uděluji slovo.
Poslanec Jiří Papež: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, na úvod je třeba říci, že čtení zelené zprávy za rok 2003 není čtení nejpříjemnější. Přesto se v ekonomických trendech objevují mírná pozitiva, na něž bych rád upozornil v následující části svého vystoupení.
Naše zemědělství stále není v dobrém stavu. Graf hospodářského výsledku, který je uveden na první straně projednávaného materiálu, je více než výmluvný. Již při projednávání minulé zelené zprávy jsem upozornil na skutečnost, že výsledky za roky 2000 a 2001 byly uměle zkresleny mimořádnými dotacemi. Kdybychom je totiž odečetli od celkového hospodářského výsledku v těchto letech, dostali bychom se k úplně opačnému výsledku, který pak samozřejmě zapadne do celkové řady záporných čísel a jen dokreslí skutečný stav.
Jsem přesvědčen, že žádná systémová opatření resort v roce 2003 neučinil. Také proto tvrdím, že menší ztráta než v roce 2002 byla způsobena spíše samovolným vývojem než čímkoliv jiným. Odpověď ostatně nedává ani zelená zpráva, i když bych ji právě tam očekával.
Je zde třeba upozornit na jednu významnou skutečnost, jež je uvedena v grafu na druhé straně zprávy. Touto skutečností, kterou nelze označit jinak než pozitivním signálem, je fakt, že i přes celkový nepříznivý hospodářský výsledek celého českého zemědělství to jsou právě jen fyzické osoby, které dokázaly dosáhnout kladného hospodářského výsledku, a to přesto, že jsou těmto podnikatelským subjektům vytvářeny nedobré podmínky, že jsou tak trochu nechtěným dítětem transformace českého zemědělství a že jsou stále terčem posměchu a závisti.
Tento hospodářský výsledek byl dosažen i přesto, že použitá metodika výpočtu znamená započtení osobních důchodů podnikatelů a o tuto část byl hospodářský výsledek ještě snížen. Tohoto hospodářského výsledku bylo dosaženo i přesto, že celkový objem zemědělské výroby klesl. Má radost z tohoto výsledku není ničím škodolibým, jen bych se rád takto radoval i z výsledků jiných podnikatelských forem.
Samostatná část zelené zprávy je věnována potravinářskému průmyslu. Je zde konstatováno, že hospodářský výsledek a nákladová rentabilita v potravinářském průmyslu se meziročně významně zhoršily. Celkově došlo k meziročnímu poklesu hospodářského výsledku o 9,6 %. Varující je konstatování, že k poklesu výše zisku došlo především v důsledku snížení efektivnosti hospodaření. Co však v zelené zprávě postrádám, je hlubší rozbor tohoto poklesu. Je zarážející malý zájem ministerstva o potravinářský průmysl. Dokladem toho je i nedostatečná pozornost věnovaná tomuto oboru právě v zelené zprávě.
Ještě bych k tomu asi dodal, že svůj vliv na tento výsledek má i celková hospodářská politika vlády, vysoké daňové zatížení, vysoké a další povinné odvody do zdravotních a sociálních systémů.
I když nepříliš výrazně, ale pomalu a jistě pokračuje trend změny hospodaření podnikatelských struktur na zemědělské půdě. Dlouhodobě se snižuje podíl zemědělských družstev a zvyšuje se podíl podniků fyzických osob. S ohledem na předchozí údaje o hospodářském výsledku těchto podnikatelských subjektů je tento trend pozitivní a ve svém důsledku vede ke snižování ztráty celého zemědělství. Ekonomické údaje a grafy jsou výmluvné a neúprosné.
Samostatnou kapitolou zelené zprávy je vyřizování restitučních nároků. V zelené zprávě se uvádí, že se dále pokročilo. Já však k tomu dodávám, že probíhá stále velmi pomalu. Svědčí o tom například aktivity Svazu restituentů České republiky, kteří nyní hledají cestu k dosažení svých práv prostřednictvím mezinárodních soudních instancí. Neuspokojivá je především rychlost, s jakou se se svými závazky vyrovnávají družstva. V zelené zprávě se konstatuje, že závazky se snížily během roku 2003 o 7 % z více než 15 miliard v roce 2002 na nynějších přibližně 14 miliard. Vážení, patnáct let po sametové revoluci je to údaj děsivý a je to jednou z ostud našeho polistopadového vývoje. Svou vinu na tom má pomalá práce soudů a dalších orgánů, ale především je to neochota a nechuť tzv. povinných osob, tedy pozůstatků bývalých JZD, tento problém řešit. Nesouhlasím s větou uvedenou ve zprávě, že snahou o řešení je projednávaná novela transformačního zákona. Ta byla pouze snahou tento problém vyřešit jednou provždy a oprávněné osoby s konečnou platností okrást. Hovořili jsme o tom zde ve Sněmovně již mnohokrát.
Za další vážný problém ekonomického charakteru považuji schodek bilance českého agrárního zahraničního obchodu, který dosáhl v režimu volného oběhu zboží dokonce hodnoty více jak 31 miliard korun. Prostě se nedaří naši produkci prodávat. Kromě jiného vidím vinu v neexistenci jakési podpory marketingu českých výrobků. Marketingový odbor Státního zemědělského intervenčního fondu začal pracovat pozdě. Výsledky jeho působení budeme moci hodnotit až v příští zelené zprávě. Jsem zvědav, jak se na bilanci agrárního obchodu projeví tento trend a jak se projeví nástup do Evropské unie. Zatím se z České republiky více vyváží surovina, například mléko, což ve svém důsledku může vést k doplnění chybějícího zboží dovozem hotových výrobků, tedy zboží s přidanou hodnotou.
***