(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Do čisté pozice se započítávají předvstupní nástroje čerpání, to znamená, u nás se jednalo o době alokací na Phare, SAPARD a ISPA, započítávají se tam prostředky na zemědělství, jako jsou tržní operace, rozvoj venkova, přímé platby. Všechny tyto platby se stávají příjmem státního rozpočtu a také strukturální akce, tzn. prostředky ze strukturálních fondů a kohezního fondu. Započítávají se tam také prostředky na komunitární programy a přechodné nástroje. Rovněž se tam započítávají kompenzace.

To je myslím zajímavá věc, protože v rámci vyjednávání vstupu do Evropské unie jsme dohodli přímé rozpočtové kompenzace tak, aby v těch prvních letech po našem vstupu nedošlo k situaci, že bychom byli čistými plátci, to znamená, velká část prostředků, které odvádíme do rozpočtu Evropské unie, se nám přímo vrací v podobě čistých rozpočtových kompenzací. To je myslím jeden z bodů, který byl vyjednán v Kodani a který přispěl k tomu, že se nám podařilo udržet aktivní bilanci mezi naším a rozpočtem Evropské unie.

Na straně plateb z České republiky jsou v čisté pozici započítávány odvody vlastních zdrojů. Kromě těch odvodů vlastních zdrojů ještě Česká republika ze státního rozpočtu, jak zde již bylo zmíněno, zaplatila také více než 27 milionů eur jako splátky základního kapitálu Evropské investiční banky a podíl na těchto rezervách. To znamená, to jsou ty odvody, které byly nad rámec naší čisté pozice.

Pokud jde o výpadek z příjmů cel, tak to je něco, s čím jsme v rozpočtu počítali. Byl to podobný efekt, jaký nastal v oblasti daně z přidané hodnoty. Tím, že jsme se stali součástí evropského systému daně z přidané hodnoty a od 1. května jsme začali uplatňovat nový zákon o DPH, tak v rámci tohoto systému jsme jednorázově přišli o částku v rozsahu 10 až 15 miliard korun v oblasti výběru DPH. Ta částka se vlastně roluje směrem do budoucna, to znamená, Česká republika o ni reálně v tom daném rozpočtovém roce přišla. V letošním roce již k tomuto výpadku docházet nebude. Ale to jsou prostě objektivní automatické jevy, které nastávají v situaci, kdy se reálně země stane součástí Evropské unie. Ale pokud jde o ty odvody příjmů, které by jinak byly součástí státního rozpočtu, pokud je takto propočítáme, tak naše pozice skutečně vyšla cca o 7 miliard korun lepší.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane ministře, že jste zodpověděl interpelaci pana poslance Římana. Ale ten vám přesto ještě položí doplňující otázku.

 

Poslanec Martin Říman: Ano, pane předsedo, pan poslanec Říman položí doplňující otázku, protože pan ministr Sobotka sice vychrlil vodopád slov a vět, ale v tom vodopádu slov a vět nebyly tři jednoduché věty, kterými by odpověděl na mnou položenou otázku. Mluvil úplně o něčem jiném. Já proto tu otázku jsem povinen položit ještě jednou.

Pane ministře, o kolik peněz za období od 1. května do 31. prosince 2004 přišla Česká republika na výběru cla oproti srovnatelnému období například za rok 2003? Stačí, když mi odpovíte v řádech miliard, nikoliv na pětník. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, otázka zazněla. Prosím pana ministra.

 

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane předsedo. Já bych tedy doplnil ještě svoji odpověď. Pokud se týče výpadku na příjmech cel, tak příjmy z cel se z větší části stávají součástí odvodu do rozpočtu Evropské unie. Jsou to takzvané tradiční zdroje, které jsou odváděny do společného rozpočtu Evropské unie. Ta částka v loňském roce, která byla odvedena za rok 2004, je částka 1 miliarda 910 milionů korun, které byly takovýmto způsobem odvedeny.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tím jsme pravděpodobně vyčerpali tuto interpelaci a pokročíme k další. Tou je interpelace paní poslankyně Marty Bayerové a je to interpelace na ministra vnitra Františka Bublana ve věci snižování stavu pracovníků Policie České republiky. Prosím paní poslankyni, aby nám ji přednesla.

 

Poslankyně Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové. Vážený pane ministře, je nesporné, že jedním z úkolů každého z ministrů je racionálně spravovat svůj resort. To je jistě zájmem našich voličů i politické reprezentace. Jistě je vám známo, že ukončit služební poměr není nijak jednoduché, a to ani v případě dosažení věku 55 let. K tomuto znepokojivému stavu směřuje i moje interpelace ve věci snižování stavu pracovníků Policie České republiky.

Ptám se vás, vážený pane ministře, za prvé: Je připraven metodický pokyn k nucenému odchodu pracovníků ve služebním poměru z řad Policie České republiky? Za druhé: Jak se změnily stavy jednotlivých složek Ministerstva vnitra od roku 1993? Za třetí: Jsou v připravovaném pokynu rozděleny počty redukovaných pracovníků mezi občanské pracovníky a civilní zaměstnance i v jednotlivých složkách ministerstva? A za čtvrté: Jak se budou redukovat počty pracovníků administrativy v obou kategoriích - občanských a ve služebním poměru - v jednotlivých krajích republiky?

Vážený pane ministře, děkuji vám za odpověď na otázky, které v současnosti znepokojují naši veřejnost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, slyšel jste dopředu poděkování za to, že nyní odpovíte na otázky paní poslankyně Bayerové. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR František Bublan Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci i paní poslankyně Bayerová, rád vám odpovím na vaši otázku nebo několik otázek. Ale než se pustím do jednotlivostí, chtěl bych říct jednu závažnou, důležitou věc hned na začátku. Ta je v tom, že není připravován žádný pokyn ani žádná redukce k tomu, aby policie snížila své stavy. To, co se objevilo v médiích a co vzniklo v posledních dnech, je důsledek něčeho úplně jiného. Osvětlím vám, jak to vzniklo.

Samozřejmě Ministerstvo vnitra pracuje s takovým náhledem na rozpočty v letech 2006 a 2007 a z těchto předběžných čísel, která máme k dispozici, nám bylo jasné, že budeme muset něco udělat se strukturou našeho rozpočtu. Jenom tak pro příklad uvádím, jakou částku spotřebuje zvlášť Policie České republiky - je to asi 30 miliard ročně. A z této částky 24 miliard, tj. takových 75 %, jde na mzdy. To znamená, na ostatní běžné výdaje a na programové financování zbývá necelých 6 miliard. Toto nás vedlo k zamyšlení, jakým způsobem bychom mohli snížit požadovanou částku našeho rozpočtu a dostát tak těm aktivním výdajovým opatřením všech resortů v letech 2006 a 2007. Po této úvaze jsme měli několik variant. Jedna z nich počítala i s tím, že by se mohly snížit početní stavy policistů. Říkám "mohly by se". Samozřejmě to nebylo plánováno na tento rok, rok 2005, a možná ani ne na rok 2006, byl to výhled na další léta. A bylo to spojeno s úvahou, kdy Česká republika vstoupí do schengenského systému a případně bude moci nepatrně snížit počty cizinecké policie. To je vše, co mohu říct ke snižování.

To, co vzniklo jako fáma - včera na poradě jsem krajským ředitelů policejních správ vysvětlil, dal jsem jim pokyn k tomu, aby informovali své podřízené, aby informovali případně hejtmany a další funkcionáře v krajích i na okresech, že nebude docházet ke snižování početního stavu policie. Samozřejmě budeme hledat úspory, budeme hledat tabulková místa, která nejsou výkonná, ať už v administrativě nebo na jiných místech, a budeme se pokoušet nějakou rezervu vytvořit, nebo nějakou úsporu vytvořit. Nicméně říkám to tady zodpovědně - početní stavy policistů ve výkonu nebudou v nejbližších letech snižovány.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP