(15.10 hodin)
(pokračuje Gross)
O co jde? Nebo bylo nečisté, jak začátkem 90. let mnozí lidé přicházeli k velkým majetkům? Pokud si to myslíte, tak jste neměli vyhazovat ze zákona majetková přiznání, která jsem vám dokladoval, že jste sami do zákonů dali, a pak, když jste si uvědomili, co to může způsobit, tak jste je narychlo z našich zákonů vyndavali. To bych byl velmi rád, aby tady nezůstávalo nic na pochybnostech.
Pokud jde o prověrku za 9 až 12 měsíců, já jsem přece přesně na toto upozorňoval. Nejprve mě opozice, včetně kolegů z ODS, vyzývala k tomu, ať podstoupím tuto prověrku, a teď, když řeknu, že ji podstoupím, tak zase říkáte, že je to stejně nějaké divné, že to bude trvat dlouho. Tak kdybychom nakrásně udělali, že to bude trvat krátce, tři měsíce, tak ji zas budete zpochybňovat, že je to podezřele krátké, protože běžně taková prověrka trvá 9 až 12 měsíců. Já prostě nevidím v tuto chvíli moc logiku v těchto vašich argumentech, které zde v tento okamžik vznášíte.
Těžko k tomu mohu v tuto chvíli co dodat kromě jediného. Pokud někdo v tomto divadle hrát nechce, tak ať v něm nehraje. Pokud v něm hraje, tak ať se k tomu alespoň přizná.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní místopředsedkyně Němcová má k dispozici dvě minuty na doplňující otázku, dokonce jenom jednu. Prosím, máte tedy jednu minutu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pane premiére, problém je v jednom. (Velký hluk a neklid v sále.) Vy si myslíte, že drzostí překonáte to, co byste měl opravdu udělat, že stačí tady hezky mluvit bez jakéhokoliv důkazu, nevyvrátit pochybnosti, které - a vy to dobře víte a sám jste to přiznal - nás poškozují nejen uvnitř, ale také v zahraničí. Svá tvrzení vydáváte za důkazy a v tom je ten velký problém. Neviděli jsme žádnou smlouvu. Neviděli jsme žádný doklad, který by nám pomohl se v tom zorientovat.
Pokud se jedná o prověrku, tu jste slíbil v roce 1999. Mohl jste ji mít již šestkrát. Jestli je to tak se všemi vašimi sliby, tak myslím, že to je názorný důkaz toho, jaké počínání od vás můžeme očekávat v budoucnu. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, prosím, abyste odpověděl i na tuto doplňující otázku. Máte slovo.
Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní kolegyně, páni kolegové, za prvé, pokud jde o prověrku, o které jsem hovořil v roce 1999, ano, asi jsem v té době udělal chybu. Nicméně důvod, proč jsem se tehdy rozhodl pro to, ji nepodstoupit, byl jednoduchý. V době, kdy jsem hovořil o tom, že se nechám prověřit, nebyl jsem členem exekutivy. Byl jsem zákonodárcem. O několik měsíců později jsem se stal ministrem vnitra. Samozřejmě býti v situaci ministra vnitra, kdy vás mají v rukou a mohou svým způsobem buďto zmáčknout, nebo nezmáčknout vaši podřízení, lidé, za které vy ústavně odpovídáte, že je budete kontrolovat, to prostě nejsou věci, které jsem chtěl podstoupit. Myslím si, že poté co byly několikrát ze strany opozice zpochybňovány prověrky, tak si myslím, že není nad tímto mým uvažováním nic, čemu byste se měli divit.
Pokud jde o závěr, který bych chtěl v tuto chvíli říci. Kolegyně a kolegové, musím vám říci jednu jedinou věc. Po celé této kauze mám velké pochopení k věřitelům pana kolegy Tlustého, proč nechtěli, aby bylo uvedeno jejich jméno. A opravdu to myslím upřímně. Protože v takovéto atmosféře a v takovéto situaci je lepší neříkat nic, říkat prostě "bez komentáře", a člověk by se nikdy do takovéto situace nedostal.
Děkuji za pozornost. Tečka. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane premiére. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že je 15.14 hodin a prakticky uplynul čas, kdy je možné podle jednacího řádu podat ústní interpelaci na předsedu vlády. V této chvíli končím ústní interpelace na předsedu vlády Stanislava Grosse.
Během několika sekund, v 15.15 hodin, můžeme zahájit interpelace na členy vlády. Udělám minutovou přestávku. V 15.15 hodin začneme interpelace na členy vlády.
(Po chvíli.)
Dámy a pánové, vážení kolegové, čas se naplnil. Musíme pokračovat, protože dalším bodem našeho programu jsou ústní interpelace na členy vlády. Máte před sebou seznam vylosovaných. Vidím, že jsou tady přítomni příslušní ministři.
První interpelací by měla být interpelace pana poslance Miroslava Beneše na ministra financí Bohuslava Sobotku ve věci volného pohybu zboží na hranicích České republiky a Rakouska. (Velký hluk v sále.) Prosím, abyste se všichni posadili, aby tady ve sněmovně byl opravdu klid. (Předsedající zvoní.)
Prosím pana poslance Beneše, aby se ujal slova. Upozorňuji všechny, že čas interpelací plyne a je nutné jednat. Prosím pana poslance Ibla, aby umožnil panu poslanci Benešovi vystoupit s interpelací. Je čas interpelací. Musíme dělat to, co máme.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vím, že několik milionů týkajících se kauzy kolem bytu pana premiéra, respektive jeho rodiny, je věcí výrazně zajímavější, ale Poslanecká sněmovna by měla řešit daleko důležitější věci.
Má interpelace je směrována na ministra financí, jakkoliv vím, že možná by mohla být směrována na ministra zahraničních věcí, byť si myslím, že svobodný pohyb zboží je především jeho kompetence.
Pan poslanec Hynek Fajmon, poslanec Evropského parlamentu, mi věnoval odpověď komisaře Frattiniho na jeho otázky týkající se blokády hraničního přechodu Wulowitz - Dolní Dvořiště dne 16. října 2004. V této odpovědi na otázky pana poslance zcela jednoznačně hovoří pan komisař o tom, že blokáda česko-rakouské hranice rakouskými aktivisty může v rozsahu, v němž skutečně omezila volný pohyb, představovat překážku volného pohybu osob a zboží. Dále hovoří o tom, co říká smlouva Evropské komise. Samozřejmě také hovoří o povinnostech členských států. Mezi základní povinnosti členských států patří umožnit překážku svobodného pohybu odstranit, a to co nejrychleji. V případě, že tak neučiní, je komise oprávněna zahájit řízení. Samozřejmě, že komise neví, co se děje na česko-rakouských hranicích, respektive se to dozví od evropských poslanců s velkým zpožděním.
***