Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(17.30 hodin)
(pokračuje Rujbrová)

Změna druhá, rovněž legislativně technická, se dotýká čl. II, kde se za slovo "dni" vkládá slovo "jeho". Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Ptám se, kdo další má zájem vystoupit v podrobné rozpravě. Pokud nikdo, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo - pane navrhovateli? Není. Někdo ze zpravodajů? Také ne, takže končím i druhé čtení tohoto návrhu, bod číslo 10.

Protože pokračujeme podle schváleného pořadu schůze, musím konstatovat, že k bodu číslo 11 ještě není rozdáno usnesení hospodářského výboru, a tedy ho nemůžeme projednávat podle zákona o jednacím řádu.

Budeme pokračovat bodem číslo 12. Bodem číslo 12 je

Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr financí Bohuslav Sobotka a žádám, pane ministře, ujměte se slova. Ještě než začnete hovořit, poprosím, aby své místo u stolku zpravodajů zaujal i poslanec zpravodaj pro prvé čtení Miloslav Vlček.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, za dobu uplynulých čtrnácti let se pojem Fond národního majetku České republiky stal jedním z významných symbolů transformace české ekonomiky. Fond národního majetku byl založen v roce 1991 jako právnická osoba zvláštního druhu a jeho osud byl úzce spjat s procesem privatizace majetku České republiky. Fond národního majetku byl založen zákonem č. 171 z roku 1991, o působnosti orgánů České republiky při převodech majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku. Tento zákon byl ovšem následně v návaznosti na aktuální ekonomické či společenské potřeby mnohokrát novelizován. Jak vyplývá z citovaného názvu zákona, šlo o právní normu, která bezprostředně navazovala na základní privatizační zákon č. 92/1991, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, který upravoval a stále upravuje pravidla pro zařazování majetku státu do procesu privatizace, pro přípravu a projednávání jednotlivých privatizačních projektů, rozhodování o privatizaci toho kterého státního podniku nebo jeho části či o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby.

Základním cílem a posláním Fondu národního majetku bylo převzít na omezenou dobu do své správy majetek státních podniků, které byly určeny k privatizaci, nebo majetkové účasti státu v jiných právnických osobách a převést tyto majetkové hodnoty do rukou soukromých vlastníků, právnických nebo fyzických osob. Rychlost a intenzita práce fondu byla tedy závislá na rychlosti a intenzitě rozhodování Ministerstva financí, původně dokonce Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a vlády, o privatizaci majetku státu s tím, že právě tato rozhodnutí byla pro fond základní direktivou pro nakládání s majetkem určeným k privatizaci.

Za dobu fungování Fondu národního majetku tak protekl institucí směrem k soukromým vlastníkům majetek v hodnotě necelého 1 bilionu korun. Jeho prostřednictvím byla transformována drtivá většina velkých, středních i malých státních podniků a dalších státních organizací z oblasti průmyslu, zemědělství a z dalších výrobních i nevýrobních odvětví české ekonomiky. To, co ještě zbývá v horizontu po 1. lednu roku 2006, je doprivatizování majetkových účastí státu v několika málo největších podnicích, jako je např. ČEZ.

Na počátku tohoto desetiletí intenzita práce fondu již výrazně klesala, neboť příliv majetku určeného k privatizaci se prudce zpomaloval. Proto naše vláda ve svém programovém prohlášení z roku 2002 přijala úkol Fond národního majetku v průběhu tohoto volebního období zrušit, neboť fond svoji úlohu již prakticky splnil a jeho další existence ztrácí své ekonomické a společenské odůvodnění. Ukončení činnosti fondu je také součástí reformy veřejných financí v oblasti ztransparentnění a zjednodušení sektoru veřejných rozpočtů zejména tím, že se sníží počet mimorozpočtových fondů a zruší se instituce, která fungovala na základě zvláštních pravidel mimo systém zákona o rozpočtových pravidlech.

Toto jsou hlavní důvody předložení vládního návrhu zákona o zrušení Fondu národního majetku. Zároveň upozorňuji, že na základě doporučení Legislativní rady vlády je návrh legislativních změn předložen v podobě návrhu dvou zákonů, a to meritorního, což je tento sněmovní tisk 883, a změnového, což bude následně projednávaný tisk 884. Osud těchto tisků je tedy věcně přímo spojen. Druhý z těchto tisků obsahuje novelizaci řady zákonů, jejíž nezbytnost vyvolá zrušení Fondu národního majetku jako instituce a zrušení zákona č. 171 z roku 1991.

Oba návrhy předkládaných zákonů vycházejí z následujících principů.

Veškerý majetek Fondu národního majetku přejde na základě protokolu podepsaného ministrem financí a předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku na Českou republiku a hospodaření s ním bude ode dne účinnosti zákona příslušet Ministerstvu financí. Na Českou republiku tak přejde nejen majetek fondu, který na něj byl převeden z dosud neprivatizovaných podniků a dosud nezprivatizovaných majetkových účastí státu na jiných právnických osobách, ale i majetek, který fond využíval pro zabezpečování svého provozu. Zejména tedy se jedná o nemovitost na Rašínově nábřeží v Praze 2.

Za druhé, dosavadní působnost Fondu národního majetku, vyplývající z dnes platných právních předpisů, přejde dnem účinnosti zákona na Ministerstvo financí. Česká republika reprezentovaná Ministerstvem financí vstoupí do všech práv a závazků zrušeného Fondu národního majetku.

Za třetí, Česká republika reprezentovaná Ministerstvem financí převezme od zrušeného fondu veškeré účty vedené u peněžních ústavů, resp. vstoupí do práv vyplývajících ze smluv o zřízení a vedení těchto účtů. Finanční prostředky, které ze zrušeného fondu přejdou na Českou republiku, jakož i výnosy z privatizace majetku státu získané po dni účinnosti navrhovaného zákona, to je po 1. lednu roku 2006, povede Ministerstvo financí na zvláštních účtech odděleně od ostatních prostředků státního rozpočtu.

Ministerstvo financí převezme úlohu Fondu národního majetku a bude kontinuálně realizovat rozhodnutí o privatizaci majetku státu vydaná buď Ministerstvem financí, nebo vládou. Veškerý majetek určený privatizaci, se kterým bude příslušet hospodařit Ministerstvu financí, bude veden v samostatné evidenci a bude jej možno používat pouze k účelům určeným v předloženém návrhu zákona.

Za páté, kontrolu nad hospodařením s majetkem určeným k privatizaci bude vykonávat Parlament České republiky, a to na základě informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech jako samostatné přílohy ke státnímu závěrečnému účtu za příslušný hospodářský rok.

Návrh předloženého zákona je koncipován tak, že Ministerstvo financí bude vykonávat i některé další činnosti, kterými byl pověřen Fond národního majetku. Návrh zákona vychází z toho, že do budoucna bude část majetku určeného k privatizaci používána k podpoře významných ekonomických cílů a celospolečensky důležitých úkolů. To prakticky znamená, že i do budoucna počítáme s tím, že z finančních prostředků získaných prodejem majetku státu budou financována opatření v oblasti ekologie, dopravní infrastruktury, bytové výstavby, podpory nadací a obecně prospěšných společností. Ministerstvo financí bude nadále používat výnosy z privatizace majetku státu k poskytování náhrad oprávněným osobám podle restitučních předpisů.

Ministerstvo financí je připraveno veškerou působnost fondu k 1. lednu roku 2006 převzít a již nyní v úzké spolupráci s vedením fondu připravuje systémová opatření k začlenění agend fondu do struktury Ministerstva financí, s tím, že se předpokládá, že zaměstnanci fondu přejdou na Ministerstvo financí pouze ve velmi omezené míře, to je cca v počtu 60 nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců fondu.

***