(16.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
Česká republika účinné nástroje proti nekalé konkurenci potřebuje. Někteří zaměstnavatelé se brání kolektivnímu vyjednávání nebo nechtějí poskytovat zaměstnancům výhody, které jsou v odvětví obvyklé a přiměřené. Budují si tak lepší postavení na trhu na úkor svých zaměstnanců a seriózních podnikatelů, kteří kolektivní smlouvy považují za nedílnou součást sociálního dialogu. To však nelze tolerovat. Předkládaný návrh je výsledkem řady jednání se sociálními partnery.
Koncepce, že přímo zákon stanoví všechny podmínky rozšíření závaznosti, je zcela transparentní. Napříště nebude záležet na uvážení státního orgánu ani na měnící se politické vůli. Budou-li splněny zákonné podmínky, dojde k rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Děkuji za poslanecký pozměňovací návrh předložený při jednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a za zmocnění zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl potřebné legislativně technické úpravy návrhu. Reaguje se tak na skutečnost, že druhá část předkládaného návrhu obsahuje návrh na změnu zákona číslo 9/1991 Sb., o zaměstnanosti, který byl v době předložení návrhu součástí platného právního řádu. Nedávno však byl schválen nový zákon o zaměstnanosti, kterým byl zákon číslo 9/1991 zrušen. V důsledku toho jsou potřebné legislativně technické změny návrhu, které předkladatel zapracovat nemohl.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás o podporu a schválení předkládaného návrhu zákona, jehož cílem je kultivace podnikatelského prostředí v České republice. Institut rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně v právní úpravě chybí a sociální partneři jeho nedostatek naléhavě pociťují.
Chtěl bych zde tlumočit jednoznačně podporu ze strany jak zaměstnavatelských, tak odborových svazů v rámci tripartity k tomu, že podporuji tento návrh změny zákona, jak je předložený. Myslím, že by bylo možné jej poměrně rychle projednat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi. Konstatuji, že usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 721/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku a zdravotnictví z 2. 12., které vám bylo rozdáno pod číslem 212.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 721. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přijal k tomuto návrhu komplexní pozměňovací návrhy, které máte rovněž v předloženém návrhu usnesení číslo 212, sněmovní tisk 721/1.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Žádnou písemnou přihlášku nemám, ale vidím přihlášku paní poslankyně Aleny Páralové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, tiskem 721 vláda reaguje na nález Ústavního soudu, který zrušil § 7 zákona o kolektivním vyjednávání, který se týkal institutu vyšších kolektivních smluv. Ústavní soud vyslovil tři základní požadavky, které musí být splněny, aby právní úprava rozšiřování závaznosti vyšších kolektivních smluv odpovídala ústavním principům. Za prvé - podmínka reprezentativnosti, za druhé - požadavek výjimečnosti v mimořádně odůvodněných případech veřejného zájmu, za třetí - Ústavní soud vyslovil podmínku možnosti soudního přezkumu, tj. zajištění základního práva na soudní ochranu.
Vláda šla cestou, kdy v zásadě naoko vyhoví bodům, které vytýká nález Ústavního soudu zrušené právní úpravě. Na druhé straně pomíjí podstatu a smysl připomínek Ústavního soudu.
Za prvé. Principiálně návrh nebere v úvahu skutečnost, že řada odborových organizací není členy odborových svazů, tudíž nemají vyšší odborový orgán. Dá se říci, že i v takovém případě vyšší odborový orgán jedná za největší počet zaměstnanců - § 7 odstavec 2 písmeno b) na konci návrhu. Stejně tak návrh mlčky upravuje princip majority u svazu zaměstnavatelů - § 7 odstavec 4 písmeno a). Nepřímo totiž říká, že působnost kolektivní smlouvy vyššího stupně bude vztažena i na zaměstnavatele, kteří jsou z jiného svazu zaměstnavatelů, než který uzavřel kolektivní smlouvu. Tím se relativizuje existence menších zaměstnavatelských svazů, což se dá považovat za nepřímý zásah státu do koaličního práva.
Za druhé. Podle § 7 odstavec 1 mohou navrhnout strany vyšší kolektivní smlouvy, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo ve Sbírce zákonů, že kolektivní smlouva vyššího stupně, popř. její změna je závazná i pro další zaměstnavatele. Oznámení ve Sbírce zákonů je ovšem jen zveřejnění určité skutečnosti, se kterou by měla být seznámena širší veřejnost. Není to právní předpis, není to právní akt. Důsledně vzato by kolektivní smlouvy vyššího stupně rozšiřovaly svým rozhodnutím strany vyšších kolektivních smluv, tedy svazy zaměstnavatelů a odborové svazy, nikoli jako dříve stát.
Jestliže zrušená právní úprava nedávala možnost napadnout rozhodnutí o rozšíření kolektivních smluv vyššího stupně žalobou, neboť rozhodnutí bylo vydáno formou právního předpisu, navrhovaná úprava je v tomto bodě ještě nejasnější. Není jasné, zda by se jednalo o formu správního rozhodnutí ústředního orgánu státní správy oznámeného ve Sbírce zákonů, nebo o jiný akt státní správy. Ze zákona nevyplývá, jakou by měl zaměstnavatel, který by byl tímto rozhodnutím dotčen, možnost obrany. Zřejmě žádnou. Tím dochází ke značnému zhoršení právního postavení určité části zaměstnavatelů.
Rozšíření by nebylo možné nijak přezkoumat, a to ani tehdy, když by kolektivní smlouva vyššího stupně byla rozšířena v rozporu s právem. Bylo by sice možné, i když jen velmi složitě, dovozovat pravomoc obecných soudů ve správním soudnictví, avšak soudy se budou takové interpretaci bránit. A i kdyby - soudní spory trvají dlouho. Situace by byla horší než dříve, protože podle zrušené úpravy bylo rozšíření provedeno alespoň vyhláškou, čili legislativním aktem státu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás na chvilku přeruším a požádám vaše kolegy a kolegyně o klid. Míra hluku je zde poměrně vysoká. Byl bych rád, kdybychom se poslouchali, protože jde o poměrně zásadní materii z pohledu pracovněprávních předpisů. Věřím, že všichni kolegové, pokud mají jiné hovory a povinnosti, je přenesou do předsálí. Děkuji.
Můžete pokračovat.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, pane místopředsedo. Podle navrhovaného znění by vlastně rozšířily kolektivní smlouvu vyššího stupně soukromoprávní subjekty na soukromoprávní subjekty. Jestliže dříve mohl zaměstnavatel, na kterého se měla rozšířit kolektivní smlouva vyššího stupně, alespoň Ministerstvu práce a sociálních věcí uvést argumenty, které mohly převážit, a kolektivní smlouva vyššího stupně na něj nebyla rozšířena, podle nového návrhu by takovou možnost neměl.
***