(16.10 hodin)
(pokračuje Severa)
A toto mi říkají i mnozí podnikatelé, kteří s podnikáním končí. Ne že by jim v tom bránil zákon - připouštím, že u mnohých z nich § 13 vzbuzuje obavy a přestávají také podnikat. Ale mnozí z nich jsou unaveni, mají důchodový věk, chtějí mít lepší zápočet pro výpočet důchodu, a je potřeba s nimi mluvit o výhodách a nevýhodách.
Já nevím, jaká je na to možná rada. Domnívám se, že § 13 nelze v tuto chvíli zrušit, protože rozdíl mezi osobou, která je zaměstnána, a osobou, která je samostatně výdělečně činná, tvoří zatím dosti velkou částku, i když to není už tak vysoká částka jako před deseti lety. Došlo ke snížení odvodových povinností a ke snížení daní, nicméně stále ta částka je zhruba 2700 Kč rozdílu, a podnikatelé, se kterými jsem hovořil, jak by se zachovali, kdyby mohli používat švarc-systém legálně, všichni řekli unisono - zítra bych ty zaměstnance donutil, aby si vzali živnosťák, protože bych v hospodářské soutěži neobstál. Kolega vedle, podnikatel, by samozřejmě měl v tu chvíli každého zaměstnance, potažmo živnostníka, levnějšího za měsíc o 2 700 Kč.
Domnívám se, že my tady děláme jednu špatnou věc. My tady znervózňujeme podnikatele. Na jedné straně jedno politické spektrum říká, že všichni by možná měli být zaměstnáni, protože nepřejeme podnikání, a na druhé straně jim dáváme falešnou naději, že to zrušíme. Co je pak výsledkem? Výsledkem je, že § 13 by podle mého názoru měl být zrušen až ve chvíli, kdy se zhruba vyrovná odvodová zátěž, sníží se nebo zvýší se na jedné nebo druhé straně, protože do té doby by šlo o nekalou soutěž a jedna část podnikajícího spektra by byla v nevýhodě.
V tuto chvíli tedy nemám dobrou radu, mám pouze žádost. Ukončeme toto jednání a snažme se podnikatelům vysvětlit, že v mnoha situacích budou samozřejmě muset finanční úřady a úřady práce velmi zvažovat, jestli to či ono podnikání je skutečně podnikáním. A tady je asi jediná prosba na ministra práce a sociálních věcí, aby byl co nejvíce vytvořen jednotný pokyn pro pracovníky finančních úřadů a úřadů práce, aby v jednotlivých regionech si nevykládali postup vůči tzv. švarc-systému jinak a aby nedocházelo k případům, kdy tento řekl bych sankční systém vůči osobám, které pracují zastřeně, byl uplatňován i v případech, kdy nejde o švarc-systém. To je to, co cítím, a myslím si, že bychom nadále neměli znervózňovat podnikatele. měli bychom tuto debatu ukončit, smířit se s tím, že svět není jednoduchý, přináší různé situace.
Abych pokračoval, jak jsem začal. Po vysvětlení některých kolegů z pravé strany politického spektra bych byl hlasoval pro zrušení, avšak nyní říkám zcela odpovědně, že pan prezident Hospodářské komory formuloval stanovisko po velmi široké debatě v rámci podnikatelského prostředí, a já dám pouze na prohlášení hospodářského odborníka, který zastupuje podnikatele; nemohu dát na stanovisko rádoby teoretiků, i když si vážím třeba právních znalostí a postojů, které zde zazněly.
Takže moje stanovisko je takové, že rád bych zrušil tento paragraf, kdyby to bylo možné, ale v tuto chvíli se to nedomnívám, a proto jsem pro schválení toho návrhu, který navrhla Hospodářská komora. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní pana poslance Miroslava Opálku o slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Hlásil jsem se původně ke statistice se svou faktickou poznámkou, ale když už jsem se dostal do diskuse, dovolte mi poznámek více. Chtěl bych předeslat, že mi tento problém není nikterak cizí, protože jsem přerušil své podnikání na živnostenském úřadě a finančním úřadě před dvěma a půl lety, takže hovořím a vím o čem.
Co se týká tzv. švarc-systému, samozřejmě má výhodu vůči "zaměstnavateli", protože to je levnější pracovní síla, náklady práce jsou daleko menší o odvody, které jsou samozřejmě, jak tu bylo nemálokrát řečeno, nemalé. Žel, jeví se to i těmto občanům v naší společnosti tak, že je to i pro ně zdánlivě výhodné, protože dochází k jakoby vyšším čistým příjmům. Bylo zde o tom také hovořeno a já bych chtěl říci, že sociologové varují i v rámci přípravy různých penzijních systémů před malým perspektivním viděním a malou perspektivní odpovědností nemalého procenta občanů této společnosti.
Problém však vzniká, a to zde pan ministr sdělil myslím docela jasně, v celém tom následném daňovém a sociálním a zdravotním systému. Možná, že by bylo důležité, aby zde zazněla ještě jedna, jiná statistika - jaký je daňový základ zaměstnanců a jaký je daňový základ osob samostatně výdělečně činných, jaký je vyměřovací základ těchto osob, jak zaměstnanců tak osob samostatně výdělečně činných. Jestli se nepletu, tak v roce 2003 přibližně u zaměstnavatelů nad 25 osob byl vyměřovací základ kolem 17 tisíc, u zaměstnavatelů do 25 osob mezi 15 a 16 tisíci a u osob samostatně výdělečně činných asi 4,5 tisíce. Z toho byly samozřejmě odvedeny do těchto systémů i odvody, a víme, že se nám tady posouvají i průměrné mzdy zcela někam jinam.
A bylo by také zajímavé, kdyby pan ministr sdělil, kolik těchto osob samostatně výdělečně činných, když dosáhly důchodového věku a odcházejí do starobního důchodu, dává žádost o zmírnění zákona, protože jejich důchody, tak jak jsou Českou správou sociálního zabezpečení vyměřeny, začínají být tragicky nízké.
Takže to snad jen k doplnění statistiky, která zde zazněla.
Poslední statistický údaj, obecně řečeno, ukazuje, že Česká republika má na počet obyvatel procentuálně jeden z největších počtů osob samostatně výdělečně činných.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Já nemám nyní žádnou další přihlášku písemnou formou, ani když se rozhlížím, nevidím, neregistruji žádnou přihlášku do rozpravy z místa. Proto končím obecnou rozpravu.
Zeptám se ještě na případná závěrečná slova pana navrhovatele i pana zpravodaje. Pan ministr si přeje vystoupit, prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jsem rád, že docházíme do stadia věcné rozpravy a diskuse.
Já samozřejmě nabízím ve druhém čtení i v rámci výboru možnost konzultace právních expertů poslaneckých klubů s právními experty vládními nebo ministerskými, aby tak došlo k ujasnění pojmů v rámci formulací tohoto paragrafu. Chci jednoznačně říci, že mým osobním zájmem je, aby tento paragraf a toto znění bylo jasně formulováno, a to v zájmu jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Ptám se pana zpravodaje, přeje-li si vystoupit. Ano, prosím. Pan zpravodaj shrne průběh debaty.
Předtím ještě sdělím, že pan poslanec Martínek má náhradní kartu č. 10.
Prosím, slovo má zpravodaj k tomuto zákonu pan poslanec Miroslav Krajíček.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji. V rozpravě vystoupilo jedenáct kolegů a kolegyň, z toho jeden dvakrát. Technické poznámky přičinili čtyři kolegové. Nepadl návrh na zamítnutí v prvém čtení, ale padl návrh na zkrácení lhůty pro projednání tohoto zákona na 7 dnů. Pokud by nebyl přijat, pak padl návrh na lhůtu pro projednání v délce 30 dnů.
Prosím, paní místopředsedkyně, abyste nechala hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji za toto shrnutí.
Budeme se tedy nejprve zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Je nějaký jiný návrh na přikázání? Pan poslanec Křeček má slovo. Prosím.
***