(15.10 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Dámy a pánové, chci poukázat trochu složitým výkladem na to, že víceméně v § 13 v tuto chvíli máme to, že jakákoli fyzická nebo právnická osoba může být subdodavatelem. Nesmí se však jednat o zakrytý pracovněprávní vztah. O tom zde hovořila již paní kolegyně Páralová. Já však chci upozornit na to, že to, že určitý právní vztah nemá být zakryt, že víceméně platí vztah, který jej zakrývá, je obecná zásada soukromého práva obsažená v občanském zákoníku. A i bez toho, že bychom tuto větičku doplnili do § 13 odstavec 4, by platilo, že je-li pracovněprávní vztah zakryt jiným vztahem, platí původní vztah, původní pracovněprávní vztah.
Dámy a pánové, jinými slovy na závěr chci říci tolik: Máme zde právní paskvil, kterým vláda podle mého názoru ruší své nesmyslné omezení, které ničí malé podnikatele, kteří nemají žádné zaměstnance, ale protože bohužel nemá odvahu přiznat nesmyslnost platné úpravy v § 13, tak tento zákaz ruší. Ruší ho tak zajímavým a právně legislativně nekvalitním způsobem a podle mého názoru z jediného důvodu - aby tuto chybu nemusela explicitně přiznat, aby explicitně neřekla, že víceméně, že pokud projde nové ustanovení, pak malí podnikatelé, kteří nemají žádné zaměstnance, budou moci býti subdodavateli.
Dámy a pánové, pojďme raději cestou, která je legislativně čistá, pojďme cestou, která nebude způsobovat právně různé výklady, pojďme cestou, která by znamenala zrušení celého § 13. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Prosím nyní paní poslankyni Jitku Vojtilovou.
Poslankyně Jitka Vojtilová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, podávám návrh přesně v sentencích, jak zde předznamenal předkladatel. Navrhuji zkrácení doby na projednání na sedm dní. Pokud nebude tento návrh přijat, navrhuji zkrátit lhůtu na projednání na třicet dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za tento návrh, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal další písemně přihlášený - pan poslanec Antonín Zralý. Po něm bude hovořit pan Martin Říman.
Poslanec Antonín Zralý: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, paní a pánové, máme zde novelu zákona číslo 435/2004 Sb., který už po čtyřech měsících doznává změn. Jsem přesvědčen o tom, že je lépe učinit opravu dříve než později. Věcně jde o novelu významnou, a to o upřesnění charakteru ekonomických aktivit populace v současném společenském systému. Novela ale neřeší podstatu tzv. švarc-systému ani zábrany jeho rozvoje, řeší pouze možnost přístupu osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců k zakázkám větších firem.
Jsou zde směšovány dva rozdílné problémy, a to problém zadržování švarc-systému s problémem zadávání zakázek osobám samostatně výdělečně činným, které ale v souladu se zákonem pracují samostatně bez zaměstnanců. Těch je v České republice převážná většina, cca 78 % z celkového počtu OSVČ, a jen prakticky pouhý zlomek má znaky skrytého zaměstnaneckého vztahu. Jde o některé profese ve stavebnictví, v těžebním průmyslu, v hlídacích službách, v konfekčním průmyslu apod. Všichni ostatní živnostníci bez zaměstnanců, kteří znaky skrytého zaměstnaneckého vztahu nenaplňují, jsou pak ze zákona přímo a zásadním způsobem diskriminováni. Podle ČSÚ pracovalo těchto OSVČ ve čtvrtém čtvrtletí 2004 559 800, což bylo o 30 600 lidí méně než před rokem. Z tohoto hlediska předkládá vláda novelizaci jako opodstatněnou a potřebnou.
Na druhé straně ale funkční by bylo podpořit původní zájem Ministerstva práce a sociálních věcí, a to rozbujelý švarc-systém omezovat, což ovšem vládní novela neřeší. Ochrana pracovních míst v pracovním poměru je sice potřebná, nicméně uplatněná forma v novém zákoně o zaměstnanosti není dokonalá. Pokud jde o tu dosavadní, k osobám samostatně výdělečně činným je silně diskriminační.
Jak jsem již řekl, pouhý zlomek z 559 tisíc osob bez zaměstnanců, OSVČ, má znaky skrytého zaměstnaneckého vztahu. Výrazná většina však nikoliv. Převážné většině živnostníků tak zákon plošně upírá zakázky a tím také možnost ekonomického uplatnění. Odhaduje se, že důsledkem špatného zákona může být ztráta až 50 tisíc živnostenských míst.
S ohledem na výše uvedená fakta a také proto, že se jedná o drobné živnostníky, kteří se živí vlastní prací, doporučuje poslanecký klub KSČM vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti podpořit. Současně však doporučujeme v zákoně přesně definovat legislativní znaky skrytého zaměstnaneckého vztahu, tzv. švarc-systému, včetně institutu nových legislativních zábran proti jeho rozšiřování. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím dalšího přihlášeného, pana poslance Martina Římana. Po něm bude mluvit zatím poslední přihlášený, a to pan poslanec Oldřich Vojíř. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Říman: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pečlivě sleduji tuto diskusi nejen zde v Poslanecké sněmovně, ale i v posledních dnech a týdnech na stránkách novin a v ostatních médiích. Stále více a více nabývám přesvědčení, že ti, kteří předkládají tuto novelu a obhajují ji, vlastně nevědí, o co jde. Nevědí, kde je zakopaný pes a v čem je jádro pudla. Ve svém vystoupení se pokusím poměrně plastickým způsobem vysvětlit, o čem to vlastně je.
Nicméně nejprve bych chtěl navázat na svého předřečníka kolegu Pospíšila, který se pozastavil nad legislativní úpravou § 13 odstavec 4. Je tam jediná věta. Část věty do středníku, který je nově, je naprosto nesmyslná. Ptám se pana ministra nebo celé vlády, která zde ovšem není, jak je možné, že si toho při projednávání na vládě či v Legislativní radě vlády nikdo nevšimne. Pan kolega Pospíšil to řekl možná trochu sofistikovaným právnickým jazykem. Pokusím se to říci jednoduše. Je tam řečeno, že tu práci lze svěřit jakékoliv právnické nebo fyzické osobě, to znamená komukoliv, a poté za čárkou je právnická nebo fyzická osoba specifikována, jaká to právnická nebo fyzická osoba má být. To znamená, že je tam jisté zúžení, aby po následující čárce bylo řečeno, že to může být zase jakákoli právnická nebo fyzická osoba. Znamená to, že tato čtyřádková část věty je úplně nesmyslná. Stačilo by, kdyby tam bylo napsáno - lze svěřit jen právnické nebo fyzické osobě - tečka. Celý zbytek, který je až po středník, je naprosto redundantní. Už jenom proto nelze tuto novelu bez řádného projednání mimo § 90 akceptovat. To je první věc.
Druhá věc je, jak to funguje. Podle stávající úpravy zákon říkal naprosto jasně, bez výjimek, že nelze zaměstnat osobu samostatně výdělečně činnou, která nemá zaměstnance. Zákon hovořil naprosto jasně a nebylo z něj úniku. Prostě pouze zaměstnavatele, to znamená někoho, kdo má zaměstnance.
Samozřejmě, že Ministerstvo práce a sociálních věcí to tak nemyslelo. To přiznávám. Proto vydávalo metodické pokyny - ani ne podzákonné, ale nezákonné předpisy - kterými se snažilo vytvořit onu dělicí čáru mezi švarc-systémem - to je např. ona pokladní, jak se nám to pan ministr snažil vysvětlit - a mezi tím co není švarc-systém a je obchodní vztah, i když u osoby samostatně výdělečně činné, která nemá zaměstnance, což je např. dřevorubec s vlastní sekyrou a pilou.
***