(14.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Nicméně pravda je trochu jiná, nebo dost podstatně jiná.
Za prvé. Stanislav Gross splatil to, co splatit mohl, to znamená, ta část půjčky, která mohla být splacena předčasně nebo v kterémkoliv termínu, ta splacena byla, a ta část půjčky, která má termínovaný vklad ke splacení, resp. má stanovený pevný termín ke splacení, tak ta samozřejmě bude splacena k tomuto termínu. A abych ji mohl splatit, tak v současné době ano, může se to někomu nelíbit, investujeme, ano, v tuto chvíli se snaží druhý člen mé rodiny podnikat, abychom v klidu tuto investici, respektive tuto půjčku dokázali splatit. Ale není pravda, že jsem nesplácel půjčku, a není pravda, že jsme utráceli. Nikoliv. Byly to investice, pokud jde o ten kritizovaný nákup nemovitosti, tak aby mohlo dojít ke splacení včas.
Pokud jde o druhou fázi té kampaně, tak ta druhá fáze se týká nákupu nemovitosti firmou Denna, s.r.o., což je firma, která je ve vlastnictví mé manželky. Včera, převčírem a předevčírem jste mohli zaznamenat, že došlo k nákupu nemovitosti za šest milionů korun, že ta nemovitost byla hrazena v hotovosti. Mohli jste zaznamenat, že ta nemovitost byla hrazena z peněz, o kterých nikdo neví, z čeho pochází. Nicméně pravda je jiná. Pokud jde o tvrzení, že nákup nebyl hrazen bankovním úvěrem, je to lež. Prakticky celá transakce je financována bankovním úvěrem a myslím si, že to je věc, která je velmi jednoduše doložitelná. Pokud jde o druhé tvrzení, že nákup nemovitosti byl hrazen v hotovosti, tak je to opět lež. V tomto projektu jediná koruna nebyla hrazena hotovostně, všechno šlo bankovními převody a myslím si, že to dává dobrý předpoklad k tomu, aby pokud někdo bude chtít, tak aby celou transakci mohl zdokumentovat.
Závěr z této druhé fáze kampaně je podle mého názoru jednoduchý. Manželka předsedy vlády neběhá po Praze s kufříkem plným šesti milionů korun, které nemají žádný identifikovatelný původ. Je to doložitelné a myslím si, že je důležité, aby to tady zaznělo.
Pokud jde o kroky, ke kterým jsem přistoupil, tak ty kroky jsou následující:
Za prvé, jak už jsem včera uvedl, Národní bezpečnostní úřad spolu s policií a tajnou službou prověří předsedu vlády České republiky včetně jeho majetkových poměrů. Já jen doufám, že když jsem byl pod tlakem, že tuto prověrku mám podstoupit, tak že pak zase nebudu poslouchat, že to je stejně nevěrohodné. Myslím si, že doklady, které budou k dispozici, zůstanou k dispozici i případným ředitelům národních bezpečnostních úřadů, takže bych byl rád, aby věrohodnost tohoto nebyla předem zpochybňována.
Pokud jde o krok číslo dvě, tak firma Denna, s.r.o., požádala finanční úřad o provedení finanční kontroly včetně zjištění původu finančních prostředků pro tuto kritizovanou transakci.
Pokud jde o závěr číslo tři, tak mí právníci připravují v tuto chvíli právní kroky nejen proti Mladé frontě Dnes, ale i proti týdeníku Respekt.
A pokud jde o závěr číslo čtyři - politický, tak jsem včera požádal ministra financí a dnes požádám ministra vnitra, aby urychlili přípravu zákona o střetu zájmů, tak aby tento zákon byl co nejvíce postihující nejen veřejné činitele, ale každého, kdo se může dostávat do problémů s prokazováním původu majetku. Myslím si, že je záhodno, aby alespoň u ústavních činitelů byl ten zákon též do minulosti zaměřený. A já doufám, že se nebudeme dostávat do situace, že budeme poté zase podléhat kritice, že tady připravujeme nějaké nástroje pro policejní stát.
To je vše, vážené kolegyně a kolegové, co jsem vám chtěl v této věci říci. Já samozřejmě předpokládám, že v následující části schůze Poslanecké sněmovny se ještě k tomuto tématu dostaneme. Myslím si, že je právo poslanců opozičních, případně i koaličních, žádat vysvětlení. Jen jsem požadoval, aby v tuto chvíli zaznělo jasné slovo, které se opírá o fakta a ne o dojmy, které někdo se snaží velmi uměle vytvářet.
Děkuji vám za pozornost. (Poslanci ČSSD tleskají.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl předseda vlády Stanislav Gross. O slovo se hlásí předseda klubu komunistických poslanců pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, jsem si plně vědom toho, že režim, ve kterém teď Poslanecká sněmovna jedná, je velmi neobvyklý. Nemáme ještě ani schválen program. Přesto považuji situaci, kdy, jak bylo předsedou Sněmovny avizováno, promluvil předseda vlády České republiky, tak tuto situaci považuji za situaci, kdy i já coby jeden z mála funkcionářů ve Sněmovně, který má přednostní právo promluvit kdykoliv, se tohoto práva i jménem klubu poslanců KSČM ujímám.
Ujišťuji vás, paní a pánové, že můj vztah ke Stanislavu Grossovi je naprosto indiferentní. Nemohu říct ani to, že jej rád mám, ani to, že jej rád nemám. Nemohu říct nic, co by vybočovalo z běžného vztahu kolegy v Poslanecké sněmovně ke kolegovi ze soupeřící politické strany. Nemám tudíž žádný osobní vztah k panu kolegovi Stanislavu Grossovi, tím méně ke kterémukoliv z rodinných příslušníků. Předesílám tím, že nemám žádný osobní vztah ani k straně, která chtěla navrhnout, a já věřím, že to učiní přesto, že to vystoupení tady bylo od předsedy vlády poměrně jasné, která chtěla zařadit projednání tohoto problému v řádném programu schůze Poslanecké sněmovny.
Já jsem, kolegyně a kolegové, v tisku, v rozhlasu, v televizi či v jiných médiích neviděl jeden jediný konkrétní důkaz, všechno byla tvrzení, tvrzení proti tvrzení, spekulace. Možná, jsou-li někde nějaké konkrétní důkazy, při tomto projednávání, při zařazení bodu se tyto konkrétní důkazy jasně ukážou.
Přestože jsem neviděl jeden jediný konkrétní důkaz, přesvědčil jsem dnes ráno poslanecký klub KSČM, aby hlasoval pro návrh klubu ODS na zařazení onoho inkriminovaného bodu na jednání Poslanecké sněmovny. Mediální obraz nikoliv Stanislava Grosse jako osoby, ale Stanislava Grosse jako předsedy vlády této republiky v této situaci dospěl už tak daleko, že před naší českou veřejností, moravskou a slezskou také, ale i před našimi partnery v zahraničí vypadá česká politická scéna řekl bych velmi, velmi pošramoceně. A nejsme daleko od situace, kdy nám ať již naši občané nebo naši partneři v zahraničí budou říkat: "Prosím vás, zabalte to, odejděte, když se neumíte vypořádat s takovýmito banálními situacemi." Celá tato kauza znehodnocuje poctivou práci všech - nejen sociálních demokratů, nejen členů ODS, KSČM nebo KDU-ČSL, ale všech, kdo v politice v této době působíme. Proto si myslím, že je třeba, abychom tuto kauzu velmi pečlivě a velmi podrobně v Poslanecké sněmovně projednali.
Je třeba ale v této souvislosti, vážené kolegyně a kolegové, připomenout, že v historii posledních patnácti let tato možná aféra, možná jenom plácnutí do vody není zdaleka první situací, kdy se Poslanecká sněmovna či vláda či ten či onen politik nachází v postavení poněkud podivném před veřejností nebo před médii. Že tady byli různí ti Pepové z Hongkongu, Bácsové a já nevím kteří ještě další, že tady byly situace, kdy jsme se tady dlouhé hodiny a možná dny a týdny dohadovali, jak zamezit podobným politiku a politiky tak dehonestujícím situacím.
***