(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní místopředsedkyni Němcové. Hovořit bude pan poslanec Gongol, připraví se pan poslanec Šeich.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, zavedení registračních pokladen je téma, které je v poslední době předmětem protichůdných názorů, a tak si dovolím vás zdržet svým pohledem na jejich zavedení. Původně jsem se za zdržení chtěl tomuto plénu omluvit, ale poté co jsem slyšel délku příspěvků svých předřečníků, od toho ustoupím. Váš čas ušetřím tím, že jsem předložil pozměňovací návrhy písemně.
Nyní několik slov pravděpodobně z jiného spektra vidění, než jsme slyšeli před několika minutami. Jistě si vzpomínáte, jak nám tatáž koaliční vláda zdůvodňovala oprávněnost zavedení reformy veřejných financí ke konci minulého roku, která znamenala růst daňové zátěže zejména pro naše nízkopříjmové občany. Součástí tehdejší propagandy byly i sliby, že ihned bude následovat série opatření, která budou znamenat podstatné zintenzivnění boje proti šedé ekonomice, jejíž výše asi není spočitatelná, ale lze ji pouze odhadovat. Trochu jsem se pozastavil nad tím, když tady někdo tvrdil, že máme stejnou šedou ekonomiku jako jinde. Já to spočítat neumím. Odhady se samozřejmě liší, ale pohybují se podle našich takzvaných renomovaných ekonomů okolo 100 miliard Kč a výše v České republice.
Mezitím proběhla další neplánovaná reforma představující zvýšení DPH. Hovořím poté, co jsme zavedli reformy veřejných financí. Po roce se podařilo této vládě přijmout v této Sněmovně pouze jeden ze zákonů zaměřených proti šedé ekonomice a to je zákon o kolkování lihu, jehož účinnost však dosud není vidět a není potvrzena. Dalším zákonem měl být tento zákon, původně označený jako zákon o registračních pokladnách, které projednáváme již půl roku. O přiznání majetku, které mělo být třetím zákonem, se dosud cudně mlčí.
Již v prvním čtení jsem v této Sněmovně prohlásil, že souhlasím s jeho propuštěním do druhého čtení, ale že budu navrhovat takovou úpravu, která bude požadovat zavedení registračních pokladen, ale s fiskální pamětí. Původní vládní návrh totiž představoval - a tady s tím souhlasím - vyhození peněz za nákup zcela neúčinných registračních pokladen. Má žádost tenkrát na náměstkyni ministra financí, aby ministerstvo okamžitě zahájilo práce na uzákonění fiskálních pokladen, byla odmítnuta s tím, že je to maximum, které vládě dovolili její koaliční partneři. Ztratili jsme minimálně půl roku, než jsme dostali komplexní pozměňovací návrh, který znamená zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí. Za to děkuji.
Nic však ale není vyhráno. Je to sice předpoklad nutný, ale nikoli dostačující. Nestačí mít pouze technicky dokonalý nástroj, to je fiskální pokladnu, ale k tomu je třeba i dokonalý návod pro obsluhu v podobě dobrého zákona. Proto bych od zákonodárců spíše očekával diskusi na téma, jak tento zákon vylepšit, aby jeho uvedení do praxe znamenalo přínos pro stát, ale i pro jeho občany. Místo toho jsem v poslední době slyšel samá negativa, která tento zákon přinese. Dokonce jsem slyšel takové odhady, které hovořily o deseti miliardách ztráty -to jsou vynaložené náklady na nákup těchto pokladen, přes 1,2 miliardy přínosu odhadnutého Ministerstvem financí až po přínos ve výši asi 5 miliard Kč podle kvalifikovaného odhadu na základě zkušeností získaných v Polsku se zavedením pokladen s fiskální pamětí.
Trochu odbočím. Připomíná mi to mé zkušenosti z praxe, kdy mně dva ekonomové nezávisle na sobě předložili vyhodnocení zlepšovacího návrhu. Vyhodnocení bylo takové, že jeden z nich hovořil o přínosu 6 milionů Kč, a druhý dokonce o ztrátě 2 milionů Kč. Samozřejmě že nebyli nezávislí, ale to se těžko dokazuje. I my poslanci máme jiný úhel pohledu, a proto se každý z nás bude snažit prosadit svůj názor. Já jsem se tenkrát musel spolehnout na zdravý rozum a praktické zkušenosti a teprve praxe mi potvrdila, že skutečný přínos byl okolo 4,5 milionu Kč.
Vím, že řada poslanců zejména z ODS argumentuje tím, že zákon stejně nebude dodržován, že bude obcházen, a tudíž bude neúčinný. Dokonce jsem slyšel, a to ne jednou, že hned po volbách bude zrušen. Podle mého názoru to má dva háčky. Za prvé - volby budou za jeden a půl roku a zatím ODS nezvítězila. Za druhé - je to podle mého názoru zcela neetické takto v očích občanů snižovat důvěryhodnost zákonodárného sboru, která je již tak velmi nízká, a my takovýmito tvrzeními k tomu bohužel přispíváme.
KSČM zastává názor, že registrační pokladny jsou velmi dobrým prostředkem, a dovoluji si tvrdit, že nezbytným nástrojem pro spravedlivý a objektivní výběr daní. Musím ovšem podotknout, že přínos registračních pokladen nespočívá pouze v tomto jednostranném pohledu na tuto problematiku. Vnímáme velmi intenzivně i důležitost registračních pokladen z pohledu daňového subjektu, kterému vkládá do rukou účinný nástroj pro svou obhajobu při daňových kontrolách. Fakt, že tíha důkazů o objektivnosti účetnictví daňového subjektu leží na daňovém subjektu, je nesporný. V případě, že budou registrační pokladny schváleny, musí být výsledky a procesy definované v tomto zákonu použitelné jako důkaz, že účetnictví daňového subjektu věrně zobrazuje realitu a výpočet výše daňových povinností.
Procesy definované v předloženém komplexním pozměňovacím návrhu jsou významně jednoznačnější než v původním vládním návrhu, ale přesto se domnívám, že nejsou jednoznačně dostatečné.
Pokusili jsme se předložit svou představu návrhu zákona o registračních pokladnách s fiskální pamětí, která však byla odmítnuta jako údajně složitá. Vážení kolegové poslanci, problematika výběru daní je složitá, navazuje na mnoho zákonných norem a zejména se dotýká i morální roviny. Morální rovinou je zejména vyváženost zákona mezi zájmem státu na výběru daní, zájmu daňových subjektů na ochranu jejich jména a firem vůči nařčení ze zkrácení daní v případě jiných "nepoctivostí" a v neposlední řadě ochrana a spokojenost spotřebitelů, o které se zde vůbec nehovoří, protože u těch celý proces vytváření zisku a následného odvodu daňové povinnosti začíná.
***