(11.40 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo slevy na dani a daňového bonusu.
Za druhé. V § 35c odstavec 3 se číslovka 24 000 nahrazuje číslovkou 30 000 a v § 35d odstavec 4 se číslovka 2 000 nahrazuje číslovkou 2 500.
Krátké zdůvodnění. Vláda se přijetím národního akčního plánu sociálního začleňování zavázala k podpoře vícečetných rodin jako jedné z hlavních priorit své rodinné politiky. V souladu s tímto cílem je proto navrhována taková změna, která umožní progresivní růst daňového zvýhodnění v závislosti na počtu vyživovaných dětí v rodině. Toto opatření by mělo současně motivační charakter, a odpovídalo by tudíž záměru vlády vyjádřenému v programovém prohlášení o překonání kritického stavu demografického vývoje v České republice. Právě existence rodin se třemi a více dětmi je totiž podmínkou pro dosažení populačního růstu. Smysl navrhované změny spočívá v odstupňování výše daňového zvýhodnění v závislosti na počtu vyživovaných dětí. V případě rodiny s jedním dítětem bude zvýhodnění činit 4 000 Kč ročně, v případě rodin se dvěma dětmi 10 000 korun ročně, v případě rodin se třemi dětmi 18 000 korun a u rodiny se čtyřmi dětmi 26 000 korun ročně. Zvýhodnění bude poskytováno v závislosti na celkovém počtu dětí. Dále jsem navrhl, aby maximální hranice daňového bonusu byla zvýšena na 30 000.
Co se týká nároku na státní rozpočet, oproti původnímu vládnímu návrhu dojde ke snížení dopadu na státní rozpočet. V České republice má zhruba 43 % úplných domácností jedno nezaopatřené dítě, 47 % dvě nezaopatřené děti a 9 % tři a více dětí. V neúplných domácnostech je četnost nezaopatřených dětí ještě nižší. Ministerstvo financí odhaduje dopad zavedení původního daňového zvýhodnění zhruba na 3,6 mld. Kč ročně v roce 2005 a v následujících letech pak asi na 5 mld Kč. Dopad tohoto pozměňovacího návrhu by byl v prvním roce zhruba jen 2,9 mld. a v dalších letech něco přes 4 mld. Dochází tedy k úspoře několika set milionů proti původnímu návrhu ročně.
Snížení celkové sumy je logické, neboť teprve u domácností se třemi dětmi dosáhne průměrná částka slevy na dítě původních 6 000 Kč. Zvýšení daňového bonusu z 24 000 na 30 000 představuje dopad na státní rozpočet podle hrubého odhadu asi 50 mil. Kč ročně, jedná se však výhradně o domácnosti osob skutečně zaměstnaných nebo skutečně samostatně výdělečně činných, které pečují o pět či více dětí, a tudíž si podporu a uznání společnosti nanejvýše zaslouží.
To je tedy krátké zdůvodnění těchto dvou pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kvapilovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Macháček, připraví se paní poslankyně Horníková.
Poslanec Antonín Macháček: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, nebudu vás dlouho zdržovat, pouze vás odkážu na pozměňovací návrhy, které vám byly rozdány do lavic v průběhu této schůze, s mým jménem nahoře. Již se o nich zmiňovali kolegové Doležal a Gongol.
Dovolte mi jen, abych načetl čistě formální úpravu - podtrhuji formální - na stránkách 5, 6 a 7. Týká se to článku 2. Když se podíváte do materiálu, uvidíte, že tam jsou před textem hvězdičky. V prvním případě je to správně, je to jedna hvězdička. Na straně 6 by měly být už správně dvě hvězdičky, takže doplňuje se jedna hvězdička. Na straně 7 se doplňují v obou odrážkách dvě hvězdičky, takže správně jsou tam tři a čtyři hvězdičky před jednotlivými odstavci. To je jediná úprava, kterou v tuto chvíli navrhuji v podrobné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Macháčkovi. Hovořit bude paní poslankyně Horníková, připraví se pan poslanec Josef Janeček.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, přednáším pozměňovací návrh k zákonu 586 o dani z příjmů. Pozměňovací návrh se týká § 7c Minimální základ daně.
Navrhuji, aby v § 7c se za slova "u poplatníka s příjmy podle § 7 odstavec 1 písmeno a), b) nebo c)" vkládá variantně 300 000 za a), 100 000 za b) za zdaňovací období. Text pokračuje, a nový text bude znít: U poplatníka s příjmy podle § 7 odstavec 1 písmeno a), b) nebo c) vyššími než 300 000, variantně 100 000 Kč, za každé zdaňovací období atd.
Dovolte mi zdůvodnění, seznámení se stávajícím stavem, co mě vede k předložení tohoto pozměňovacího návrhu. Pro srovnání základ daně a daň od nejnižší skupiny zaměstnanců. Minimální mzda určovaná též státem podle úřadu práce činí 6 700 Kč měsíčně, to je 80 400 Kč hrubého ročně. Odečteme-li sražené platby do fondu sociálního a zdravotního pojištění ve výši cca 10 500, činí základ daně před zdaněním 69 900 Kč. Po odečtení částky podle § 15 odstavec 1 písmeno a) 38 040 Kč činí daň dle § 16 4 700 Kč. Státu takto nízký základ daně, potažmo takto nízká daň od skupiny zaměstnanců nevadí. Stát výrazným způsobem znevýhodňuje, dá se říci přímo diskriminuje ty nejmenší podnikatele. Direktivně jim určuje minimální základ daně, přeloženo čistý zisk před zdaněním, což považuji za porušení lidských práv. Toto znevýhodnění se týká skupiny osob, jako jsou např. osoby starající se o děti od 4 do 15 let, na něž nepobírají rodičovský příspěvek, ale okolnosti jim nedovolí ucházet se o zaměstnání, a tak si přivydělávají podnikatelskou činností. Osoby podnikající zvláště v menších obcích, kde není možné vzhledem k počtu obyvatel činnost rozvíjet, a jsou rády, že vůbec nějakou činnost provozují a mají tím možnost si přivydělat peníze. Osoby, jež mají příjmy podle § 13 jako spolupracující osoby. Osoby, jež mají minimální mzdu a drobnou podnikatelskou činností si přivydělávají. Uvedu příklad. Podle uvedeného § 7c použitím příslušných ustanovení i ostatních předpisů je stanoven pro rok 2003 základ daně ve výši 101 025 Kč. Již toto srovnání základu daně z podnikání a ze zaměstnání je markantní. Základ daně z podnikání musí být o 44 % vyšší než základ daně ze zaměstnání. Po odečtení částky podle § 15 odstavec 1 písmeno a) činí daň podle § 16 9 435 Kč. Rozdíl v neprospěch podnikání činí 4 665 Kč, což je 98 %.
***