(18.10 hodin)
(pokračuje Langer)
V zastoupení paní ministryně Petry Buzkové návrh uvede opět pan ministr Zdeněk Škromach.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych zastoupil paní ministryni Buzkovou, která je nemocná, a uvedl tento tisk.
Vláda České republiky předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republiky a v Maďarské republice. Při přípravě této dohody se vycházelo ze zájmu obou stran nahradit obdobný smluvní dokument podepsaný v Praze dne 11. října 1989, který vzhledem ke změnám v resortech školství obou států již neodpovídá současné situaci. Dohoda byla podepsána v Budapešti dne 6. května 2004. Protože je však klasifikována jako mezinárodní smlouva prezidentského charakteru, je nutné, aby byla rovněž v tomto pojetí i vnitrostátně projednána.
Dohoda upravuje rovnocennost dokladů o vzdělání získaných na základní škole, dokladů o získání odborného vzdělání, maturitních vysvědčeních, dokladů absolventů vyšších odborných škol, dokladů o vzdělání či vykonání zkoušek získaných na vysokých školách a dokladů o udělení vědecké hodnosti. Dále je v dohodě upravena možnost držitelů zmíněných dokladů i dalších dokladů o vzdělání vydaných ve státě jedné smluvní strany ucházet se o přijetí k dalšímu vzdělávání a studiu ve státě druhé smluvní strany. V dohodě není opomenuta ani možnost vzájemného započítání a uznání částečného vzdělání absolventského ve státem uznaných školách. V neposlední řadě je v dohodě zakotveno rovněž užívání titulů a vědeckých hodností ve státě druhé smluvní strany.
Dohoda se týká akademického uznávání, jehož výsledkem je rozhodnutí o tom, zda vzdělání získané v zahraničí je rovnocenné vzdělání poskytovanému v České republice, nikoliv uznávání profesního, jehož výsledkem je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní regulované povolání nebo činnosti.
Uzavírání mezinárodních smluv o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech mezi příslušnými státy nejen ulehčuje situaci jednotlivých žadatelů, ale rovněž odstraňuje překážky dalšího rozvoje akademické mobility, která v kontextu Evropské unie představuje významnou vzdělávací prioritu.
Provádění dohody bude na české straně zabezpečeno především Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, dotčena bude i působnost Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva zdravotnictví, a nevyvolá další nároky na státní rozpočet ani rozpočty krajů a obcí.
Doporučuji návrh propustit do druhého čtení v příslušném výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Karel Šplíchal.
Poslanec Karel Šplíchal: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zdůvodnění paní ministryně bylo zcela vyčerpávající a dostatečné. Jsem tedy přesvědčen, že tato dohoda je v oboustranném zájmu Maďarské republiky i České republiky a přispěje k rozvoji mnohostranných vzdělávacích a kulturních vztahů obou států.
Žádám vás o propuštění návrhu do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zkuste se o tom dohodnout s paní ministryní, pane poslanče.
Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže obecnou rozpravu končím.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Jiný návrh nevidím.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 141. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z 88 přítomných pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Zahajuji projednávání bodu
59.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s přístupem Úmluva o určení státu příslušného pro posuzování
žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství
/sněmovní tisk 761/ - prvé čtení
V zastoupení ministra vnitra Františka Bublana uvede návrh pan ministr Zdeněk Škromach. - Pane ministře, vy jste dneska muž mnoha tváří a pohlaví.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane předsedající, dovolte, abych uvedl Úmluvu o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství, která byla předložena jako sněmovní tisk č. 761, v prvém čtení.
Úmluva o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství, dále jen úmluva, byla uzavřena mezi členskými státy Evropských společenství v rámci harmonizace azylových politik v roce 1990 v Dublinu a vstoupila v platnost v roce 1997. Jejím smyslem je sladit postup členských států při vyřizování žádosti o poskytnutí azylu. V neposlední řadě je cílem úmluvy spravedlivé rozložení finančního břemene spojeného s řízením a udělením azylu mezi členské státy Evropských společenství.
Úmluva byla nahrazena nařízením Rady ES č. 343/2003 z 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a mechanismy pro určení odpovědnosti členského státu za posouzení žádosti o poskytnutí azylu podané státním příslušníkem třetí země v jednom z členských států, tj. Dublinem II., nikoliv však ve vztahu k Dánsku. Vzhledem ke specifikům dánského národního práva úmluva zůstává nadále v platnosti ve vztahu mezi Dánským královstvím a ostatními členskými státy Evropského společenství, a to až do doby, než bude uzavřena individuální dohoda ES s Dánskem o jeho účasti na Dublinu II. Tato zvláštní dohoda bude v blízké době sjednána, a úmluva tedy pozbude zcela platnosti. Avšak do té doby trvá povinnost České republiky přistoupit k úmluvě, a to na základě Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, resp. Aktu o podmínkách přistoupení.
Doporučuji přikázat návrh příslušnému výboru k projednání.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi Škromachovi. Nyní má slovo pan poslanec Petr Lachnit.
Poslanec Petr Lachnit: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, vše důležité už bylo řečeno. Snad jedině bych doplnil, že v důsledku Amsterodamské smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 1999, došlo k přesunu problematiky azylu z tzv. třetího pilíře Evropské unie, což je oblast justice a vnitra, do tzv. prvního pilíře, tedy do oblasti působnosti komunitárního práva. Proto byla úmluva nahrazena citovaným nařízením Rady a Česká republika jako člen Evropské unie je zmíněným nařízením přímo vázána.
Vlastním obsahem se pak budeme zabývat až v dalších čteních.
K úmluvě nelze podle čl. 20 činit žádné výhrady. Úmluva je mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie, to znamená, upravuje například předávání osobních údajů žadatele o azyl či jeho přemisťování z jednoho členského státu do druhého. Proto vyžaduje ke vstupu v platnost souhlas Parlamentu České republiky a následnou ratifikaci prezidentem republiky.
Navrhuji Poslanecké sněmovně, aby propustila návrh do druhého čtení a tento byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan kolega Schwippel.
Poslanec Jan Schwippel: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi jenom stručnou poznámku.
Já se opravdu domnívám, že tato úmluva je poměrně nekonfliktní, jak zde bylo řečeno. Pro Českou republiku již platí nařízení Rady, které údajně ustanovení této úmluvy podrobněji rozvádí. Říkám údajně proto, protože toto nařízení není součástí předkládací zprávy, což považuji za chybu, neboť takto nemáme možnost posoudit, jaké nároky a náklady z tohoto nařízení pro Českou republiku vyplývají.
***