(17.40 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Tomáš Vrbík a pak to bude pan poslanec Martin Říman. Prosím pana poslance Vrbíka.
Poslanec Tomáš Vrbík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, po kritice zleva si nyní dovolím pár kritických poznámek zprava.
Obecně je možno říci, že návrh rozpočtu na rok 2005 poněkud obrací dosavadní negativní trend stále narůstajících schodků. Zlepšení je to nicméně velmi nevýrazné. Dle nastavených výhledů, jejichž plnění ale není, jak je vidět, v letošním návrhu závazné, se ani do roku 2007 nepodaří splnit kritéria Evropské unie platná v Paktu stability a růstu. Přes náznak pozitivního trendu se opět nejedná o rozpočet úsporný. Výdaje o 14 miliard překračují výdaje stanovené ve schváleném fiskálním výhledu. Deficit je v rámci stanoveného rámce, ale pouze díky tomu, že Ministerstvo financí během vyjednávání zvýšilo svůj odhad příjmů oproti původním verzím. Konečná verze rozpočtu schválená vládou tak není úspornější než verze předchozí, nižší schodek je iluzí vytvořenou vyššími odhady příjmů. K celkovému schodku je dále nutné přičíst úhradu ztráty ČKA ve výši 14,1 miliardy. Skutečný deficit je tedy 98 miliard korun, což znamená, že vláda jednu vydanou korunu stále financuje 89 haléři z daní a 11 haléři z půjček. To vše navzdory předpokládanému růstu příjmů o 9,4 % při nominálním růstu HDP jen 6,6 %.
Z uvedeného je patrné, že lidé zaplatí příští rok na daních více nejen absolutně, ale i relativně. Jinak řečeno, poroste daňová kvóta. Přesto vláda utratí téměř o 100 miliard více, než vybere na takto zvýšených daních - a to je negativní jev.
Jistě vás nepřekvapí, že podle mého názoru jediným možným řešením je omezení výdajů. Zatímco všechny země OECD vyjma Řecka, Japonska a Slovenska dokázaly od roku 1996 snížit podíl veřejných výdajů na HDP, a některé z nich velmi výrazně, v České republice tento ukazatel narostl.
Cesty k šetření jsou dvojí. První je dlouhodobá a je zcela nezávislá na vlastním schvalování rozpočtu. Závisí na provedení zásadních reforem důchodového systému a v ohledu celých veřejných rozpočtů i reformy zdravotnictví, radikálním omezením dotačních programů v podnikatelské sféře a deregulací trhu práce. Více než 80 % rozpočtu dnes tvoří transfery, které pouze přerozdělují, ale nic nevytvářejí.
Druhá cesta úspor je bezprostředně použitelná a spočívá v plošných škrtech. Již pouhé zamezení nárůstu výdajů kromě sociálních dávek by vedlo k úsporám v řádu miliard. Rovněž tak snížení výdajů na provoz ministerstev a redukce státní správy.
Rozpočet na rok 2005 není rozhodně horší než rozpočty minulé, avšak jedná se spíše o zpomalení negativního trendu než o nastolení trendu pozitivního. A to je příliš málo na to, abych ho mohl podpořit.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji poslanci Vrbíkovi za stručné vystoupení. Prosím nyní pana poslance Martina Římana, který je písemně přihlášený jako další, pak to bude pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Martin Říman: Dámy a pánové, dříve než řeknu svoje dvě nebo tři poznámky ke státnímu rozpočtu, tak mi dovolte reagovat na některá vystoupení mých předřečníků, zejména ze strany sociálně demokratické, neboť při některých z nich mi opravdu tuhla krev v žilách a myslím si, že vyžadují nějakou reakci.
Nejprve to jednodušší. Když jsem tak poslouchal poznámky pana poslance Kopeckého, tak jsem si říkal, že se nedivím, že v Podsedicích se fackujeme. Ale horší bylo, když jsem poslouchal pana ministra financí Sobotku, ne v jeho úvodním vystoupení, které mu napsali úředníci na ministerstvu a které bylo samozřejmě úřednicky odborně korektní a neutrální, ale na jeho dvě nebo tři reakce, které přednesl jako reakci na vystoupení některých mých kolegů. Říkám, že mně tuhla krev v žilách, a tuhla mně proto, že jsem možná od dob Miloše Zemana v dobách své největší slávy neslyšel takový vodopád lží a polopravd, který tady během několika málo minut vychrlil ze sebe ministr financí Sobotka. Přemýšlel jsem nad tím, jak na to reagovat, protože v každé jeho větě byly takové lži a polopravdy nejméně tři. A pak mě napadl vtip, který se vykládal za bývalého režimu a který v té době moc velkým vtipem nebyl, nebo takovým vtipem mezi slzami. Ale myslím si, že se na tuto situaci velmi hodí, a tak se o něj s vámi podělím.
Mladý adept andělské profese přijde do nebe a svatý Petr ho provází po nebi. Přijdou najednou k velikému stromu se spoustou větví a na každé větvi je malý zvoneček. Zvoneček, jak tam tak stojí pod stromem, ten či onen každou chvilku zazvoní. Mladý adept anděl se ptá svatého Petra: Svatý Petře, co to je, ten strom s těmi zvonečky? A svatý Petr říká: To je takový strom, každý ten zvoneček představuje jednu lež, která se říká na Zemi. A když některý z těch zvonečků zazvoní, tak to znamená, že právě na Zemi byla vyřčena nějaká lež. Anděl pokývá hlavou, chce i odejít - a najednou se celý strom roztřese a všechny zvonečky zuřivě zvoní. Anděl se lekne a ptá se svatého Petra: Proboha, co se to děje? A svatý Petr říká: To nic, kamaráde, to jenom na Zemi tisknou Rudé právo.
To byl takový vtip před 15 nebo 20 lety. A já jsem si uvědomil, že při vystoupení pana ministra Sobotky dnes odpoledne ke státnímu rozpočtu, pokud strom ještě v nebi mají, tak zvonečky zvonily také všechny.
Teď moje tři poznámky k rozpočtu. Já se k vám, pane ministře, jak jsem zjistil, mohu obracet přímo, tak odpovím na vaši otázku, kterou jste položil. Já jsem říkal, že to nebude moc vtipné, ale bohužel pravdivé. Myslím, že z návrhu státního rozpočtu je evidentní, že vláda se opravdu definitivně ocitá v pasti, to znamená, že svými rozpočty je stále méně a méně schopná profinancovat běžné výdaje provozu státu, přestože hospodaří a tyto běžné výdaje profinancovává se stále enormním rozpočtem, který se nezlepšuje, jak tady bylo několikrát zdůrazněno a prokázáno, jakkoliv se o to vláda různými fígly snaží. O tom, že tato rozpočtová část existuje, svědčí nic menšího a nic většího než samotná struktura státního rozpočtu. A já bych chtěl upozornit právě na tuto strukturu.
Vláda ústy svého premiéra a ústy ministra financí proklamuje, že jejími prioritami jsou takové věci, jako je vzdělání, školství, rozvoj infrastruktury, ekonomika atd., atd.
***