(14.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Třetí cíl, který musíme mít na mysli, je zachování funkcí státu, které by odpovídaly moderní solidární společnosti.
Pokud bych měl hodnotit, jak se s těmito cíli návrh státního rozpočtu vypořádává, nepochybně je nejlepší hovořit v číslech, protože čísla jsou obtížně oddiskutovatelná. Zastavím se chvilku u schodku státního rozpočtu.
Schodek státního rozpočtu na příští rok je navržen ve výši 2,9 % vůči hrubému domácímu produktu. Hovořím o státním rozpočtu, nikoli o veřejných rozpočtech. Pro srovnání je potřeba uvést, že v letošním roce schválený návrh státního rozpočtu počítá s tímto schodkem ve výši 4,2 %. Je zde prokazatelné, že tento rozpočet přispívá k trendu zlepšování stavu našich veřejných financí. Mimochodem - tento schodek státního rozpočtu je i nižší, než předpokládala koncepce reformy veřejných financí, to znamená, že zlepšená situace nám umožnila být v tomto směru ambicióznější a plnit některé cíle rychleji, než jsme předpokládali původně.
Za druhé. Tento návrh rozpočtu dodržuje konvergenční program České republiky tak, jak jsme jej prezentovali a vláda schválila, a byl také projednán v rámci Evropské komise, s tím, že je respektován nejen schodek státního rozpočtu, respektive veřejných financí na příští rok, jak je konvergenčním programem předpokládáno, ale je též zajištěno to, že jsou plněny tzv. výdajové limity, které jsou v tomto konvergenčním programu obsaženy.
Pokud jsem hovořil o tom, že cílem vlády České republiky je vytvořit předpoklady k tomu, že v roce 2008 bude Česká republika plnit maastrichtská kritéria tak, aby v roce 2010 bylo možno přistoupit k Evropské měnové unii, je potřeba se zmínit o dalších parametrech, které musí být plněny pro to, aby tento cíl byl dosažen. Je možné zde konstatovat, že z pěti maastrichtských kritérií Česká republika plní čtyři a to poslední bude splněno v roce 2008. To, že bude splněno, je podle mého názoru fakt. K tomuto tvrzení nás vede skutečnost, že dosavadní cesta, kterou jsme se vydali, se ukazuje být správnou, a z tohoto pohledu je evidentní, že tak, jak je konvergenční program postaven, tak je dosažitelný i tento cíl.
Druhý parametr, o kterém bych se chtěl zmínit a který musí být v návrhu státního rozpočtu zohledněn, se týká sociální soudržnosti České republiky a naší společnosti. Je to velmi důležitý parametr. Pokusím se stručně zdůraznit proč.
Důvod je jednoduchý - protože stabilita společnosti je podmínkou prosperity, respektive prosperita nemůže být tam, kde je nestabilní společnost. Z tohoto pohledu nezvládnuté sociální konflikty samozřejmě k nestabilitě přispívají a vedou k tomu, že republika, stát jako takový, se stává méně atraktivní se všemi důsledky, které to může mít. Tím nechci hovořit o dalších aspektech sociální soudržnosti, protože z našeho pohledu je to další z parametrů, který musí být dodržen.
Pokud jde o nástroje, které má vláda k dispozici a které v rámci návrhu státního rozpočtu jsou uplatňovány, jsou následující: je to oblast transferu prostředků, oblast transferu služeb, daňová politika, mzdová politika, národní programy podpory různých oblastí a také kofinancování evropských programů, které rozvíjejí určité oblasti, na něž jsou vypsány.
Vláda využívá toho, že v rámci omezených možností, které nám státní rozpočet dává, jsme si stanovili některé priority, které jsme zajistili tak, aby v návrhu státního rozpočtu byly v dostatečné míře profinancovány. Pokud bych měl hovořit o těchto prioritách, řekl bych dva okruhy.
První okruh je oblast, která se týká snahy o to, aby o zvyšující se produkt v této společnosti se dělilo co nejširší množství poctivých a pracovitých lidí, ať již těch, kteří pracovali dříve ve svém produktivním věku, nebo v současné době. Z tohoto pohledu je zapotřebí zmínit několik konkrétních údajů, které v návrhu státního rozpočtu jsou. Týká se to oblasti důchodové politiky, kdy vláda předpokládá, že v příštím roce budou zvýšeny výdaje na důchody o 13,9 mld. Kč, což by mělo v příštím roce zajistit nejen pokrytí růstu životních nákladů našich důchodců, ale také mírné, ale přesto viditelné zvýšení reálné hodnoty důchodů vyplácených v České republice.
Druhým nástrojem jsou mzdy v rozpočtové sféře, na které vláda navrhuje na příští rok navýšit prostředky o 10,4 %, což by v průměru - i když průměry jsou zavádějící - mělo znamenat zvýšení průměrné mzdy o 1 793 Kč. Pro poctivost musím ale říci, že v tomto jsou započítáni i příslušníci bezpečnostních sborů. Jinými slovy, celkové navýšení bude diferencováno v různých skupinách - jiné bude u učitelů, jiné u příslušníků bezpečnostních sborů a jiné bude u ostatních zaměstnanců rozpočtové sféry. Podstatné je ale říci, že reálné mzdy v rozpočtové sféře by měly v příštím roce vzrůst ve všech oblastech veřejného života, kde jsou financovány prostřednictvím státního rozpočtu. S tím státní rozpočet počítá a považujeme to za jednu z podmínek toho, aby v České republice byly veřejné služby a veřejná správa efektivní.
Dále vláda navyšuje podporu dostupnosti některých veřejných služeb. To jsou také záležitosti, které jsou ve státním rozpočtu zajištěny.
Druhou oblastí, která stojí za zmínku z hlediska sociální soudržnosti společnosti, které se vláda bude snažit preferovat a které jsou obsaženy ve státním rozpočtu, je oblast podpory mladých rodin s dětmi. Tady bych zmínil to, že státní rozpočet počítá se společným zdaněním manželů, což bude znamenat podporu ve výši zhruba 1 miliarda Kč proti stávajícímu stavu. Podstatnější jsou - protože se to týká širší a sociálně slabší části našeho obyvatelstva - daňové slevy na děti, tedy zavedení negativní daně, která bude znamenat podporu této sociální skupiny proti současnému stavu ve výši 5 mld. Kč. Také se to týká některých programů, které jsou připraveny a již schváleny v oblasti rozšíření dostupnosti bydlení, což se také bude týkat především mladých rodin.
Poslední parametr z těch hlavních, ke kterým bych se chtěl vyjádřit v této chvíli, je oblast konkurenceschopnosti. Konkurenceschopnost české společnosti považujeme za klíčový parametr pro to, abychom nalezli odpověď na globalizační trendy v celém světě, protože nikde není psáno, že Česká republika, ale i celá Evropa je prostorem, kde bude prosperita zajištěna i za dvacet, třicet a čtyřicet let. Jestliže v současné době pro konkurenceschopnost v této oblasti neuděláme některé kroky, tak samozřejmě se nám to neprojeví během jednoho, dvou a tří let, ale bude to znamenat celkové oslabení schopnosti České republiky obstát v rozstřujícím se konkurenčním prostředím. Máme na mysli nejen konkurenceschopnost státu a společnosti, máme na mysli konkurenceschopnost podniků a také konkurenceschopnost lidí a toho, co se tak škaredě nazývá rozvoj lidských zdrojů.
Pane místopředsedo, přestože jsem dostatečně otrlý čtrnácti lety v Poslanecké sněmovně, poprosil bych, abyste alespoň vy mne nechal hovořit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, právě jsem se k tomu chystal, s tím, že jsem chtěl požádat všechny kolegy odleva doprava a odprava doleva, zejména ty hloučky, které stojí ve Sněmovně, aby všechny diskuse, které se netýkají zákona o státním rozpočtu na rok 2005 a postupu podle § 101 a 102 jednacího řádu, přesunuli do předsálí a umožnili panu premiérovi, aby přednesl své ideje týkající se právě zaměření státního rozpočtu. Věřím, že všichni tak mohou učinit.
***