(14.50 hodin)
(pokračuje Němcová)
Tam mám dojem, že pokud to bude přijato tak, jak je navrženo, může dojít k problematickému rozhodování rady, pokud jde o charakter veřejnoprávního vysílání v České republice.
Mám také problémy zejména s odstavcem 8 tohoto paragrafu, to znamená § 163. Tento bod, jestli dovolíte, budu citovat. Říká: "Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 …" - což musím říci, že jsou spíše obecné podmínky, u kterých chápu, že pokud nebudou splněny, nemůže žadatel dále v licenčním procesu uspět, ale to je zřejmě velmi obecné; ta další charakteristika říká, "nebo pokud podle stanoviska Českého telekomunikačního úřadu využívání rádiových kmitočtů nezbytných k rozhlasovému či televiznímu vysílání brání důvody, pro které lze změnit nebo odejmout individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle zvláštního právního předpisu."
Tedy buďto je zde námitka proti tomu, že nebudou splněny obecné podmínky, jako jsou podmínky při udělování jiných licencí, popřípadě jiných dokumentů opravňujících k výkonu nějakého povolání, ale pak jsou zde zcela nespecifikované důvody, pro které lze zcela změnit nebo odejmout individuální oprávnění k provozování rozhlasového či televizního vysílání. Tyto důvody zde nejsou nijak specifikovány, a já si myslím, že pokud nedojde k jejich specifikování, tak se octneme ve velmi nedobré situaci svévolného výkladu práva. Ne že bych to předjímala, že bych to někomu vnucovala, ale určitě možná obava z projevu zlé vůle je v tuto chvíli na místě, a já se velmi přimlouvám za to, aby důvody, pro které bude možno činit tak, jak dosavadní znění odstavce 8 § 168 umožňuje, byly přesně specifikovány, pokud bude tento zákon podroben projednávání ve výborech.
Pak mám ještě připomínku k tomu, že podle mého názoru § 164, tedy paragraf přechodných ustanovení, ohrožuje současný stav, protože tam je dána podmínka, že pokud současný držitel nepožádá do šesti měsíců o změnu, přijde o licenci a přijde také o platnost přidělených kmitočtů. Já myslím, že by bylo na místě, abychom spíše ten mediální prostor nějakým způsobem chránili a akceptovali a aby nebyla tato podmínka tak tvrdá, aby uložila naopak úřadu, a nikoli držiteli licence, tedy úřadu, aby spolupracoval s držiteli licencí tak, aby se mohli včas vyjádřit a aby nebyla jejich dosavadní existence ohrožena. Myslím, že tato vstřícnost ze strany státu, ze strany příslušného ministerstva by byla minimálně na místě.
Tohle to jsou důvody, které mě vedly k dnešnímu mému vystoupení. Myslím, že zejména část čtrnáctá předloženého zákona o elektronických komunikacích zasluhuje naší pozornosti. Víte, že jsme zde vedli velmi dlouhé a vášnivé spory, vášnivé hádky při každém jmenování nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že jsme se dohadovali o text nových zákonů či novely zákonů. Nemůžeme tedy přehlédnout, že zde se připravuje změna či skrytá úvaha na stránkách předloženého návrhu zákona, která by mohla mít velmi vážné důsledky a způsobit problémy na mediální scéně.
Proto prosím, aby tato část byla řešena tak, aby se jí věnoval jak příslušný výbor, to je výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak také příslušná mediální komise, protože si myslím, že si nemůžeme dovolit udělat nějakou chybu a tím změnit dosavadní mediální scénu a ohrozit některé provozovatele, kteří dosud jsou na trhu. Děkuji za pochopení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Pleva, který je posledním písemně přihlášeným.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já vás nebudu dlouho zdržovat, protože mnoho z toho, co jsem měl na srdci, již řekla moje předřečnice. Jen tedy několik poznámek.
Dle mého názoru jsou v tomto zákoně, zejména v oblasti, která se týká rozhlasového a televizního vysílání, špatně udělány některé definice. My máme zažité termíny, které se používají obecně, které se používají v mezinárodním styku, nicméně z nepochopitelných důvodů je v zákoně složitě opisujeme. Kdyby to měl být alespoň právní nebo jazykový purismus, ale ani to není, takže jsou to cizí slova, a jsou definice, které jsou všeobecně známé, a tam nejsou.
Špatně je v tomto zákoně celý vztah s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání - už o tom také hovořila kolegyně Němcová. V současné době dokonce vede Rada pro rozhlasové a televizní vysílání soudní spor s Českým telekomunikačním úřadem. Myslím, že je velmi neobvyklé, aby dva orgány státní správy se mezi sebou soudily. Myslím si, že tímto zákonem k vyjasnění těchto vztahů příliš nepomůžeme.
Ještě špatněji, nebo dokonce úplně špatně je tam zpracována otázka must curry při vstupu digitálního vysílání do kabelových sítí, a zároveň pokud jde o přechod z analogového vysílání do digitálních multiplexů.
Velice nebezpečná - a o tom už hovořila kolegyně Němcová - pro právní jistotu provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání je možná změna technických parametrů prodlužování licence, či dokonce odejmutí licence. Odkazuje se jen na jakýsi obecný plán využívání kmitočtového spektra, který není přesně definován, a de facto takhle ČTÚ může odejmout licenci naprosto komukoliv, což si myslím, že nepřispívá k právní jistotě, že může dojít k retroaktivitě a že se skutečně můžeme dožít mnoha dalších arbitráží, které mohou být pro Českou republiku velmi drahé.
Poslední taková perlička - tento zákon obsahuje v sobě krásné usnesení o úřednímu jazyku. Napřed jsem podezíral pana ministra Mlynáře, že je to on, kdo zavádí tento novotvar do našeho právního řádu. Musím říci, že je v tom nevinně, protože tohle zavedl už jeho předchůdce v telekomunikačním zákoně, aniž si toho někteří lidé všimli. Nicméně je to unikum, protože úřední jazyk, o kterém jsme tady vedli také mnohé spory - byl zde také předložen dokonce ústavní zákon o úředním jazyku - je tiše zaveden do našeho právního řádu v telekomunikačním zákoně. To je samozřejmě komické. Když jsem se díval do ASPI tak jsem zjistil, že předchozí norma, která se věnuje úřednímu jazyku v historii České republiky, je norma o úředním jazyku protektorátu Čechy a Morava.
A dále také tento velmi povedený paragraf nepřímo novelizuje zákon o znakové řeči. Bývá nám vždy legislativou řečeno, že nepřímé novelizace zákonů jsou nepřípustné.
Já z důvodu toho, že tento zákon je velmi obsáhlý a skutečně vyžaduje velmi dlouhou a odpovědnou práci ve výborech, si dovolím předložit dva návrhy. Jednak žádám o rozšíření přikázání tohoto návrhu ještě také výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. A dále žádám o prodloužení lhůty pro projednávání tohoto zákona ve výborech o čtyřicet dnů. Pokud by s tím navrhovatel nesouhlasil, pak o dvacet dnů.
Děkuji za pozornost.
***