(11.50 hodin)
(pokračuje Sýkora)
Vážené kolegyně a kolegové, na základě těchto údajů doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila v souladu s § 90 odst. 2 jednacího řádu s předloženým návrhem zákona dle sněmovního tisku 750 souhlas již v prvním čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné písemné přihlášky. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa.
Omlouvám se panu poslanci Vymětalovi, mám jeho písemnou přihlášku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Dámy a pánové, bylo zde již řečeno panem ministrem i panem zpravodajem, že jde o zcela nový zákon týkající se zboží dvojího užití, s tím, že dosud máme k dispozici platný zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. Pravda je, že tento zákon vyhovuje současnému nařízení Rady EU. Nemyslím si, že tento nový zákon vyžaduje nějaký spěch, protože samozřejmě nařízení Rady EU platí, ať se nám to líbí, nebo ne, a vyčistit svůj zákon můžeme kdykoliv, to znamená, ta ustanovení, která jsou v rozporu s nařízením Rady EU, stejně neplatí od 1. května.
Rozumím vládě, že nepředkládá novelu zákona, ale předkládá nový zákon, a to proto, že v nařízení Rady EU již neupravuje otázky řízení kolem dovozů, ale pouze upravuje otázky kolem vývozů. Vláda sama uvádí, že v zásadě nic moc se neděje, jenom se tento zákon takto vyčišťuje o dovozy a že se přejmenovávají některé dokumenty, a proto vlastně žádá o schválení v prvním čtení.
Musím říci, že je mi dost líto, že vláda předložila s tímto návrhem zákona pouze srovnávací tabulku a nedala k dispozici to nařízení Rady Evropských společenství 1334/2000, stejně jako společnou akci Rady 2000/401/CFSP. Současně chci upozornit na to, že v současné době je již vydáno nové nařízení Rady EU, které zatím není implikováno do tohoto návrhu zákona. I to je jeden z důvodů - na konci ještě uvedu další důvody - proč není třeba s tímto zákonem spěchat, a zapracovat do něj i aktuální nařízení Rady EU.
K samé podstatě věci. Jak už je zvykem při implementaci dokumentů Evropské unie, i tento zákon vyjímá, "vykuchává" ze zákona podstatu věci; tu ponechává v nařízení Rady EU a upravuje pouze to, co zůstává v národní úpravě.
Pokud jde o obsah, významné je, že se vypouští povinnost vývozce žádat o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem, což by prý diskriminovalo české výrobce, jak uvádí vláda ve své důvodové zprávě. Říká ještě - protože to není běžné v Evropské unii. Že to není běžné, to ještě neznamená, že to není. Ono je to leckde. Já si naopak myslím, že vypuštěním této povinnosti se dostávají naši vývozci do rizika, že po jednání se zahraničním partnerem jim nebude vydáno vývozní povolení, a budou tedy za hlupáka. Jsem přesvědčen o tom, že rizika je třeba minimalizovat, zejména ve vztahu ke státním orgánům. Nechci zde připomínat situaci kolem radiolokátoru Věra, který je samozřejmě z jiné kapitolky, z jiného zákona, ale stejně - státní orgán vydal povolení, a potom povolení klidně stáhl, takže riziko postupu státních orgánů je třeba minimalizovat a myslím si, že povinnost předjednání a stanoviska státního orgánu je třeba v zákon ponechat.
Jak jsem už řekl, bohužel vláda nepředložila do přílohy nařízení Rady EU, a tudíž jsou mnohé věci nejasné.
V zákoně se v části "Povolení" uvádí v § 3 velice nepřesná formulace, že povolení k vývozu zboží se vyžaduje tehdy, jestliže vývozce má nebo vzhledem k okolnostem by měl mít důvody k podezření, atd. Já si myslím, že to je formulace tak nepřesná a vágní, že vývozce si z toho nemůže vybrat vůbec nic a vždycky by se vystavoval nebezpečí, že poruší povinnosti podle tohoto zákona.
V § 4 se hovoří o všeobecných vývozních povoleních. Je tam jednak všeobecné vývozní povolení společenství - bohužel nemáme nařízení Rady EU, tam je zřejmě napsáno, co obsahuje, kdo ho vydává atd., ale je tam také všeobecné vývozní povolení České republiky - a nemáme v tomto zákoně vůbec napsáno, kdo ho vydává, co musí obsahovat. Já nejsem teď přesvědčen o tom, jestli je to nařízení Rady EU, nebo není, ale myslím si, že tato otázka by měla být dána do zákona. Bohužel není. Nemohu si to ani z nařízení Rady EU ověřit, protože tolik času na to zase nebylo.
Co je velmi zajímavé, že podle § 9, který hovoří o rozhodnutí o žádosti, se říká, že v § 10 v této části, v odstavci 5 se uvádí, že proti rozhodnutí ministerstva o udělení, neudělení, zrušení, pozastavení, změně nebo odvolání individuálního vývozního povolení nebo souhrnného vývozního povolení - to jsou dokumenty, které vydává český stát - nelze podat rozklad, a dokonce se rozhodnutí vylučuje i z rozhodování soudu. Přitom ale v § 8 odst. 1 se říká, že se vše dává podle správního řádu. Já si myslím, že i v této otázce je třeba vést diskusi, jakým způsobem je možné, aby stát v této otázce rozhodoval, aniž by měl vývozce-žadatel možnost přezkumu rozhodnutí státního orgánu.
V povinnostech vývozce v § 11 se uvádí v odstavci 4, že vývozce atd. je povinen kontrolním orgánům na požádání předložit, ale neříká se, jak dlouho. Doba není vůbec ničím omezena. V dalších paragrafech se říká, jak dlouho se mají uchovávat materiály. Tuto povinnost vývozce musíme tedy termínově svázat s tím, jak dlouho musí být uchovávány obchodní dokumenty a záznamy o vývozech.
V odstavci 5 § 11 se říká, že vývozce je dále povinen zajistit prohlášení o konečném použití zboží dvojího užití, pokud je při podání žádosti o vydání povolení požadováno. Nepíše se kým. Samozřejmě by tam mělo být dodáno "orgánem oprávněným povolení vydat", ale to tam není. Samo povolení nic vyžadovat nebude, je to tam v trpném rodě. To je třeba v tomto odstavci doplnit.
V odstavci b) se říká, že vývozce je dále povinen předložit na žádost ministerstva po ukončení vývozu doklad o ověření dodávky, vystavený příslušným úřadem země dovozu, potvrzující přijetí zboží dvojího užití v povolené zemi určení. Ptám se - to tam není řešeno - z čeho má ten cizí úřad cizí země povinnost potvrzení vydat, jak má vývozce možnost ho donutit, aby ho vydal, a co se stane v případě, že ten cizí úřad potvrzení nevydá. Všechny tyto případy v zákoně řešeny nejsou. Myslím, že je třeba to dořešit, doplnit, a potom bude zákon pro vývozce použitelný.
***