(18.40 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Jsou to země více protestantské a s tím jsou spojeny i různé jiné zvyklosti nebo způsoby života, včetně života rodinného. Je známo, že ve Švédsku dnes se už rodí více dětí mimo manželství. To jsou tendence.
Mohu říci, že jako - neříkám to nikterak rád - doyen této sněmovny jsem byl vychováván v jiných poměrech, jiné zvyklosti byly v době, kdy jsem byl dítě a mladý člověk. Ale musím brát na vědomí, že společnost se mění. Může se mi to, či nemusí líbit, ale myslím, že jsme svědky toho, že stav současné společnosti je velmi rozporný, že se setkáváme s různými jevy, které vyvolávají obavy, kam se společnost vyvíjí, že se ztrácejí různé momenty soudržnosti, které společnost spojovaly, včetně významu manželství a rodiny. Ale neměly by nás tyto poznatky vést k tomu, abychom určité skupině lidí, kteří si přejí a považují to za uznání rovnoprávnosti, toto uznání rovnoprávnosti neposkytli.
To, co říkal kolega Pleva, samozřejmě byla možná cesta, pakt solidarity ve smyslu francouzského příkladu, ale musím konstatovat, že pro tuto cestu zde nebyla většinová názorová shoda na straně těch, kteří tento návrh podporují. Já bych nepovažoval nyní za vážný pokus tuto cestu zkusit, protože se mi to jeví jenom jako pokus zabránit přijetí tohoto zákona, což se mi nejeví vhodné.
Setkáváme se tu se situací, kde - jak už se to v demokracii stává - rozhodne většina o tom, zda určité řešení si přeje, nebo nepřeje. Řešení podle mého soudu neodporuje ničemu, co je obsaženo v Listině základních práv a svobod. Nemyslím si, že bychom v tomto směru, přijmeme-li tuto zákonnou úpravu, příliš zatěžovali náš Ústavní soud.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Jako další vystoupí pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, možná někteří čekáte, že budu vystupovat k návrhu zákona zde projednávanému. Ale nebudu. Všechno, co jsem chtěl v této Sněmovně říci, jsem už řekl opakovaně. Myslím, že se tady již nepřesvědčíme.
Musím zareagovat na jednu věc, která zde zazněla ve zpravodajské zprávě předsedkyně petičního výboru, a prostřednictvím pana předsedajícího bych jí chtěl položit otázku: Jaký je rozdíl mezi petentem a osobností? Jaký je rozdíl mezi občanem a osobností? Připadá mi téměř neskutečné, aby na půdě Poslanecké sněmovny k tomuto rozdělení došlo. Nevím, kdo se tak označil - jestli ti, kteří dopis psali, nebo jestli je tak označila paní předsedkyně petičního výboru. Ocituji-li článek 1 Listiny: Lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti i právech. Jestli nám takové zkratky dělají novináři, prosím, abychom se jich tady nedopouštěli. Každý občan, který se na tento parlament obrátí, je rovný ve svých právech, nikdo není vůči tomuto parlamentu osobností váženou, ceněnou, jehož hlas stojí něco víc než hlas někoho jiného.
Velmi bych prosil, abychom tyto zkratky nedělali, protože jsou velice nebezpečné a dělí společnost na ty, které neposloucháme, a na ty, které zřejmě posloucháme, protože jsou nějak zajímavější. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. O slovo se přihlásila paní poslankyně Zuzka Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane místopředsedo, dovolte, abych vaším prostřednictvím poděkovala kolegovi Bendovi za školení a ujistila jej, že petiční výbor si je vědom toho, že každý náš občan je osobností, s každým občanem jedná stejným způsobem. Dokonce i s každou peticí bez ohledu na to, zda je podepsána jedním občanem, či více občany.
Pokud jsem - a citovala jsem doslova - mluvila o petici osobností, citovala jsem doslova z písemného podání, které nám bylo doručeno, tak, abych nemohla být nařčena z neobjektivity a z toho, že svoji zpravodajskou zprávou vás chci jakýmkoli způsobem ovlivňovat. Svůj názor vyjádřím hlasováním, případně v závěrečné reakci na rozpravu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Nebudu to komentovat. Kdo další chce vystoupit v rámci obecné rozpravy? Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím.
Zazněl návrh na zamítnutí, který samozřejmě bude předmětem hlasování, jak nám to umožňuje jednací řád. V tuto chvíli otevírám rozpravu podrobnou. Do té mám dvě přihlášky. Jako první se přihlásila paní poslankyně Anna Čurdová, jako druhý pan poslanec Petr Pleva. Jako třetí vystoupí paní poslankyně Zuzka Rujbrová.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem k tisku 650. V § 26 za odstavec 2 vložit nový odstavec 3, který zní:
Jestliže je osoba, která chce vstoupit do partnerství, státním příslušníkem jednoho nebo více členských států Evropské unie, je povinna příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 24 připojit doklady stanovené v odstavci 1 písm. a) - d).
Následující odstavce se přeznačí a v nově označených odstavcích 4 a 5 se za slova "v odstavci 1" doplní slova "až tři".
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Čurdové. Prosím, aby se slova ujal poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj pozměňovací návrh se skládá ze tří bodů. Nicméně prosím, aby o všech bylo hlasováno společně, protože se týkají jedné společné materie, kterou jsem již objasnil v obecné rozpravě, takže už vás nebudu dále zdržovat.
Pozměňovací návrh zní:
1. Slova "stejného pohlaví" se v celém textu zákona zrušují.
2. V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
3. Paragrafy 3 a 4 se zrušují.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi za jeho vystoupení. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Rujbrová. Další přihlášky nemám.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, ráda bych svým pozměňovacím návrhem reagovala na stanovisko vlády vyjádřené v tisku 650/1 a nad rámec toho, co již přijal petiční výbor, bych ráda navrhla v ustanovení § 29 návrhu doplnit odstavec 2 a 3 tohoto znění:
Odstavec 2: Příjmení žen se zapisuje v souladu s pravidly českého pravopisu. Při zápisu prohlášení lze na základě žádosti ženy, jíž se prohlášení týká, uvést v knize registrovaného partnerství její příjmení v mužském tvaru, jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má bydliště v cizině, c) občanku, jejíž partnerka je cizinka, d) občanku, která je jiné než české národnosti.
Odstavec 3: Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat u příslušného matričního úřadu a lze ji podat i zpětně, byl-li již zápis prohlášení v knize registrovaného partnerství proveden; podání žádosti není časově omezeno.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Další přihlášky v písemné formě nemám, ale přihlásil se pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, mám drobnou změnu. V § 2 odstavec 3 zní: Není-li žádná z osob přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky, je příslušným matričním úřadem úřad pověřený vedením zvláštní matriky.
Zákon stojí na stanovisku, že registrované partnerství se uzavírá u určených matričních úřadů. Jestliže ani jedna z osob nemá trvalé bydliště na území České republiky, je podle mne správné zvolit zvláštní matriku jako místo pro uzavření registrovaného partnerství, protože zvláštní matrika je institucionálně vybavena k tomu, aby jednala s cizinou ve věcech týkajících se matriky, a má zkušenosti s matričními zápisy z ciziny, a osoby, byť jsou našimi státními občany a nemají u nás trvalý pobyt, fakticky žijí v cizině.
Děkuji.
***